Florence Marlyová

Florence Marlyová
Narození2. června 1919
Obrnice
Úmrtí9. listopadu 1978 (ve věku 59 let)
Glendale
ChoťPierre Chenal (1937–1955)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Florence Marly, vlastním jménem Hana Smékalová (2. června 1919 Obrnice – 9. listopadu 1978 Glendale, Kalifornie, USA) byla mezinárodně proslulá herečka českého původu.[1]

Život a kariéra

Narodila se 2. června 1918[2][1] v Obrnicích u Mostu, ačkoli v některých zdrojích se uvádí i narození roku 1919.[3][2] Od dětství recitovala a zpívala a toužila stát se operní pěvkyní, ale kvůli vadě hlasivek se na tuto dráhu dát nemohla. V sedmnácti letech odešla do Paříže, kde na Sorbonně studovala literaturu, dějiny umění a filozofii. Měla jazykové nadání, proto mohla hrát v řadě zahraničních filmů.[1]

Náhodné setkání s režisérem Pierrem Chenalem (1904–1990), za kterého se v roce 1938 provdala, ji vyneslo mezi přední hvězdy francouzského filmu. Hrála například v jeho filmu Alibi (L'Alibi 1938) i v dalších filmech jiných francouzských režisérů.

V roce 1940 opustila Francii a přes Portugalsko se dostala do Argentiny, kde se v roce 1942 setkala se svým manželem, který se angažoval v protinacistickém odboji a musel uprchnout. I tady se dokázala prosadit a po roce 1943 hrála ve třech španělsky mluvených filmech. Třetí z nich, snímek Cesta bez návratu (Viaje sin regreso, 1946), režíroval opět Chenal.

Po návratu do Evropy zazářila ve válečném dramatu René Clémenta Krysy (Les maudits, 1947), který zvítězil na filmovém festivalu v Cannes. Florence Marly byla za svou roli záporné hrdinky nominována na nejlepší herečku festivalu a získala cenu kritiky.[2]

V roce 1948 ztvárnila roli princezny Vilemíny Hagen ve filmu Krakatit Otakara Vávry a veškerý svůj zisk z něj (celkem 100 000 dolarů) věnovala svým přátelům a známým v Československu.[1][2] Šlo o jediný český film její kariéry, nicméně v rodné zemi nebyla kritiky hodnocena pozitivně.[1] Poté odešla do Hollywoodu, kde hrála například ve filmu Lewise Allena Sealed Verdict (1948) a po boku Humphreyho Bogarta ve filmu Joe z Tokia (1949).

V 50. letech v době mccarthismu se dostala na černou listinu kvůli podezření z levicové orientace, což zabrzdilo její kariéru a nemohla se z natáčení v Chile vrátit do USA. Nuceně pak strávila dva a půl roku v Mexiku a hrála ve dvou španělsky mluvených filmech svého manžela Pierra Chenala. Její jméno bylo později očištěno, když byla odhalena záměna s Anny Marly, zpěvačkou ruského původu.[2]

V roce 1956 se po rozvodu s Chenalem provdala za rakouského hraběte Degenharta von Wurmbrand-Stuppach (1893–1965), a i když se ještě v témže roce rozvedli, užívala i nadále dobře znějící jméno hraběnka Florence von Wurmbrand.[3]

V 50. letech se objevovala v amerických televizních seriálech a jako zpěvačka a pianistka účinkovala také v nočních klubech. Roku 1963 byla zatčena a odsouzena za držení drog, za což si odpykala tři roky vězení.[1][3]

Jejím posledním celovečerním filmem se stal v roce 1973 hororový příběh Dr. Death: Seeker of Souls a v témže roce naposledy zazářila na filmovém festivalu v Cannes v krátkometrážním filmu Space Boys, k němuž sama napsala scénář i hudbu.[3][2]

Zemřela bezdětná ve věku 59 let na infarkt 9. listopadu 1978 v Glendale v Kalifornii.[3]

Výběr z filmových rolí

  • 1937 Alibi, křivé svědectví (L'Alibi, režie Pierre Chenal) – paní de Gordon
  • 1947 Krysy (Les Maudits, režie René Clément) – Hilda Garosi (nominace na nejlepší herečku, cena kritiky)
  • 1948 Krakatit (režie Otakar Vávra, podle knihy Karla Čapka) – princezna Vilemína
  • 1949 Joe z Tokia (Tokyo Joe, režie Stuart Heisler) – Trina Pechinkov Landis
  • 1966 Královna krve (Queen of Blood, režie Curtis Harrington) – mimozemská krvelačná královna

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f Patřila k nejkrásnějším dívkám světa. Češka se prosadila v Hollywoodu, ale později propadla drogám a zemřela na infarkt. www.super.cz [online]. [cit. 2022-06-18]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f Florence Marly. ČSFD.cz [online]. [cit. 2024-04-08]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e BENEŠ, Edvard D. Hvězda Hollywoodu se narodila v Obrnicích u Mostu. Uspěla i v Cannes. Mostecký deník. 2014-06-05. Dostupné online [cit. 2024-04-08]. 

Literatura

  • BAŤKOVÁ, Šárka; HAINCOVÁ, Jitka; LUKEŠOVÁ, Hana; SLÁMOVÁ, Lenka. Ženy & Frauen: Inspirativní ženy Ústeckého kraje. Ústí nad Labem: Knihovna Ústeckého kraje, 2024. ISBN 978-80-7055-293-3 S. 72–75.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Florence Marly 1948.jpg
Photo of Florence Marly from a 1948 ad for the film Sealed Verdict in The trade publication Showmen's Trade Review.
  • Note that the uploaded photo is a larger, better copy of the one of Marly which appeared in the film ad.
  • Paramount did not mark the ad as copyrighted; copyrights for Showmen's Trade Review would not apply to the ad. (A check of periodical renewals for the years 1975 and 1976 indicate Showmen's Trade Review did not renew their copyright for 1948 issues of the trade journal.)
  • There are no copyright marks on the ad.
  • US Copyright Office page 3-magazines are collective works (PDF)

"A notice for the collective work will not serve as the notice for advertisements inserted on behalf of persons other than the copyright owner of the collective work. These advertisements should each bear a separate notice in the name of the copyright owner of the advertisement."

  • United States Copyright Office page 2 "Visually Perceptible Copies The notice for visually perceptible copies should contain all three elements described below. They should appear together or in close proximity on the copies.
1 The symbol © (letter C in a circle); the word “Copyright”; or the abbreviation “Copr.”
2 The year of first publication. If the work is a derivative work or a compilation incorporating previously published material, the year date of first publication of the derivative work or compilation is sufficient. Examples of derivative works are translations or dramatizations; an example of a compilation is an anthology. The year may be omitted when a pictorial, graphic, or sculptural work, with accompanying textual matter, if any, is reproduced in or on greeting cards, postcards, stationery, jewelry, dolls, toys, or useful articles.
3 The name of the copyright owner, an abbreviation by which the name can be recognized, or a generally known alternative designation of owner.1 Example © 2007 Jane Doe.")