Florentská republika

Florentská republika Repubblica Fiorentina ↓ 1115–1185 1197–1532  → vlajka znak
Geografie Florentská republika v roce 1494
Hlavní město	Florencie
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	cca 100 000
Jazyky	latina (úřední), vulgární latina (úřední), italština, toskánština
Náboženství	římskokatolické (státní), judaistické
Státní útvar
Státní zřízení	oligarchická republika (1115–1494, 1498–1532), teokratický režim (1494–1498)
Měna	florin (od 1252)
Vznik	1115 – první založení republiky 1197 – druhé založení republiky
Zánik	1185 – obnovení Toskánského markrabství císařskými vojsky 1532 – vyhlášení dědičného vévodství papežem
Státní útvary a území
Předcházející Toskánské markrabství Pistoia Volterra Arezzo Pisánská republika Následující Florentské vévodství

Florentská republika (italsky Repubblica Fiorentina) byl stát v italském Toskánsku s hlavním městem Florencií.

Samostatný stát vznikl roku 1115 vzpourou florentských měšťanů proti Markrabství toskánskému, jehož existence tím skončila.

V republice se svářelo několik skupin patriciů, které na sebe postupně strhávaly moc. Republika byla formálně řízena titulárním vládcem (gonfaloniere), voleným každé dva měsíce členy florentských cechů, a jím jmenovanou radou zvanou signorie. V roce 1185 bylo s pomocí císařských vojsk na krátko obnoveno markrabství, které v roce 1197 zaniká další vzpourou florentských měšťanů a je obnovena republika. V roce 1434 ovládla Florencii klika Medicejů (jejím vůdcem byl Cosimo Medicejský) a udržela se 60 let, do roku 1494.

Příchod Karla VIII. do Florencie byl příčinou mocenského pádu Medicejských a naopak vzrůstu moci fanatického dominikánského mnicha Girolama Savonaroly, který ve Florencii nastolil republiku Kristovu, tedy přísně teokratický stát, z něhož měla být vymýcena veškerá neřest, marnotratnost, přepych, pýcha a vůbec veškeré nepravosti lidstva. Florencie byla přeměněna na „město boží“ a Kristus byl prohlášen jejím králem. Svého profrancouzského postoje se Savonarola nevzdal ani po odchodu Karla VIII. z Itálie a prohlašoval, že jedině francouzský král zachrání a očistí církev a nastolí v Itálii nový, spravedlivější řád. V roce 1495 nedbal výzev papeže Alexandra VI. k dostavení se do Říma a nedbal ani papežova zákazu kázat. Stále více se na kazatelně pohoršoval nad oplzlými malbami, hudbou i literaturou. Mnohá umělecká díla ve Florencii nechal z těchto důvodů poškodit nebo rovnou zničit. Zavedl také policii, které měla kontrolovat mravnost občanů, tou byly děti, které směly volně vstupovat do všech domů a dle své libosti ničit vše špatné a nemravné. Savonarola začal ve svých kázáních kritizovat také papeže Alexandra VI. a další členy rodu Borgiů. Dne 13. května 1497 byl Savonarola exkomunikován a poté 23. května 1498 byl spolu s dalšími dvěma druhy odevzdán světské moci a popraven, jejich těla byla spálena na Piazza della Signoria.

Giovanni di Lorenzo Medicejský (pozdější papež Lev X.) opět ovládl Florentskou republiku roku 1512 a roku 1527 byli Medicejové vyhnáni podruhé. Definitivně se rod Medicejů zmocnil vlády nad městem roku 1531 po jedenáctiměsíčním obléhání. Následujícího roku byla republika zrušena a papež Klement VII. jmenoval Alexandra Medicejského dědičným vévodou.

• znak Florencie:
• 
  znak do roku 1251 užívaný ghibelliny
• 
  znak zavedený guelfy v roce 1251
• 
  lidový kříž (croce del popolo) představující lid Florencie
• 
  znak obce (komuny) středověké Florencie

• florentská vlajka:
• 
  státní vlajka Florentské republiky
• 
  varianta státní vlajky s lidovým křížem a znakem komuny
• 
  civilní vlajka do roku 1250 užívaná ghibelliny
• 
  civilní vlajka republiky zavedená guelfy v roce 1251
• 
  lidová vlajka, tj. s lidovým křížem (croce del popolo)
• 
  vlajka athénského vévody Waltera VI., který krátkodobě vládl Florencii

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Florentská republika na Wikimedia Commons