Florian Hernych

Florian Hernych
Narození	4. května 1855 Ústí nad Orlicí
Úmrtí	9. prosince 1923 (ve věku 68 let) Ústí nad Orlicí
Povolání	podnikatel
Choť	Helena Hernych (roz. Dressler)
Děti	Emil Hernych, Richard Hernych
Příbuzní	Josef Hernych (stavitel), bratr
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Florian Hernych (4. května 1855, Ústí nad Orlicí – 9. prosince 1923, Ústí nad Orlicí) byl český podnikatel v oboru textilní výroby. V době největšího rozmachu rodinné firmy na přelomu 19. a 20. století patřil k nejvýznamnějším producentům bavlněného zboží ve východních Čechách.^[1]

Florianův otec Jan Hernych byl v Ústí nad Orlicí majitelem malé tkalcovny (s několika ručními stavy), kterou založil v roce 1855. Roku 1875 vstoupil Florian do otcovy firmy (od té doby název Jan Hernych a syn) a v roce 1884 převzal její vedení.

Florian postupně kupoval objekty i mimo Ústí nad Orlicí a budoval z nich moderní tkalcovny (1889 vodní mlýn ve Vamberku, 1899 tkalcovnu v Chrudimi, 1900 mlýn s pilou v Hnátnici). Na textilní továrnu přebudoval i bývalý mlýn v Nekoři u Letohradu a obnovil vyhořelou přádelnu bavlny u Vídeňského Nového Města. Firma se zabývala zejména výrobou pestře tkaných bavlněných látek. S celkovým rozsahem svého podnikání (v roce 1909 vlastnil 3000 mechanických stavů, 75000 vřeten, barevny, bělidla, úpravny a zaměstnával 2500 dělníků) se tak Hernych zařadil mezi nejvýznamnější a nejbohatší české podnikatele.

V letech 1906–07 nechal na vyvýšeném místě naproti vchodu do jedné ze svých továren vystavět secesní vilu (podle návrhu arch. Matěje Blechy), která sloužila jako jeho rodinné sídlo (od roku 2008 v ní sídlí Městské muzeum). Městu Ústí nad Orlicí věnoval pozemky pro stavbu gymnázia.^[1]

V roce 1911 měly továrny hodnotu 3,8 milionu Kč. Firma se však v té době dostala do finančních potíží, které se vyřešily transformací na společnost s ručením omezeným. V roce 1917 pak došlo ke změně na akciovou společnost. Hernychům zbyl jen podíl ve formě asi 17 % akcií z celkového kapitálu. Příslušníci rodiny sice zůstali ve vedení výroby, ale na podnikatelské rozhodování neměli vliv.

Florian Hernych zemřel roku 1923 a byl pohřben v rodinné hrobce na Městském hřbitově v Ústí nad Orlicí.^[2]

Po jeho smrti byl výkonným ředitelem firmy jmenován jeho syn Emil.^[3] V roce 1926 koupila firma tkalcovnu v Hnátnici za 1,7 milionu Kč, ale 1938 tam byla zastavena výroba. Koncem války musela být část zařízení převedena na zbrojní výrobu.

V roce 1945 byla pro firmu nařízena národní správa (kromě závodu v Ústí nad Orlicí k ní patřily závody v Doudlebách nad Orlicí, Hnátnici, Lanšperku a Nekoři) a koncem toho roku byla zestátněna. Emil Hernych byl ustanoven národním správcem a ještě v roce 1946 i ředitelem státního podniku.^{[4] [3]}

• Hernychova vila

• MYŠKA, Milan a kolektiv: Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska; Ostravská univerzita, Ostrava, 2002 s. 167–168 ISBN 80-7042-612-8
• LESÁK, Vladimír: Vzestup a pád textilního podnikání rodiny Hernychů; Hospodářské dějiny, Praha, 1995 s. 201–230

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Florian Hernych na Wikimedia Commons