Florian Zapletal

PhDr. Florian Zapletal
Rodné jméno	Florián Zapletal
Narození	10. června 1884 Bochoř Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	16. října 1969 (ve věku 85 let) Praha Československo Československo
Národnost	moravská[zdroj?]
Alma mater	Univerzita Karlova
Povolání	voják, spisovatel, novinář
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Florian Zapletal (10. června 1884, Bochoř^[1] – 16. října 1969, Praha) byl moravský historik umění, novinář, fotograf a voják.

Život

Narodil se v rolnické rodině Františka Zapletala a Coelestiny rozené Chytilové. V roce 1947 se oženil s Marií Cimbalovou.^[1]

První, čtvrtý a šestý ročník studoval na gymnáziu v Přerově. Maturoval v roce 1905 na gymnáziu v Místku. Poté se zapsal v oboru Dějiny literatury a umění na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde byl žákem Tomáše Garrigue Masaryka. V roce 1907 narukoval do Rakousko-uherské armády a vojenskou službu strávil v chorvatské Pule. Po návratu z armády pokračoval ve studiu dějin a teorie umění u Maxe Dvořáka na Vídeňské univerzitě. Studia dokončil na Univerzitě Karlově u Otakara Hostinského.

Po ukončení studií působil jako novinář v časopisech Obzor (Přerov), Pozor (Olomouc) a Čas (Praha). V roce 1914 byl povolán do armády a odeslán na východní frontu. Dne 14. listopadu 1914 přešel s celou jednotkou na ruskou stranu. Nejprve byl v zajateckém táboře v Nižním Novgorodu. Od roku 1915 pracoval jako hlavní redaktor časopisu Čechoslovák: věstník Svazu česko-slovenských spolků na Rusi v Petrohradu. Současně navštěvoval přednášky na Petrohradské univerzitě. V roce 1917 zde byl svědkem Říjnové revoluce. Přesídlil do Moskvy, kde na místo časopisu Čechoslovák začal vycházet Československý deník.^[2]

Po návratu do Československa byl v letech 1919–1921 poradcem pro vojenské věci guvernéra Podkarpatské Rusi v Užhorodě. Roku 1922 získal doktorát na brněnské univerzitě.^[3] Později pak působil v různých funkcích jako historik a archivář na ministerstvech národní obrany (ředitel Vojenského archivu, 1926–1939) a školství a národní osvěty. V roce 1941 byl penzionován v hodnosti majora. Po roce 1945 působil jako správce fotooddělení Vojenského historického ústavu v Praze. V Praze XVI. Žižkov bydlel na adrese Nábřeží legií 12.^[4]

Po jeho smrti v roce 1969 se sbírka jeho negativů dostala do Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici a do Múzea ukrajinské kultúry ve Svidníku. Část dědictví zachránil Mykola Mušynka, část dědictví – především Zapletalovy rukopisy – však byly zničeny.^[2]

Dílo

Zabýval se především dokumentací Rusínských kostelů – cerkví na Slovensku a na Zakarpatské Ukrajině. Kreslil je již v době své vojenské služby v této oblasti v roce 1914. Po skončení první světové války je pak začal dokumentovat fotograficky. Po skončení své funkce v roce 1921 zde trávil svou dovolenou v letech 1923 a 1925.

Spisy

• Drahotuše jindy a nyní: stručná monografie starobylého toho města v Pobečví – Drahotuše: vlastním nákladem, 1907
• Jan Sarkander "Rubín Moravy" – Olomouc: Pozor, 1911
• Světový malíř – Hanák. Listy z dějin moravského baroku: [o Martinu Chvátalovi] – Olomouc: 1914
• Rusíni a naši buditelé – Praha: Kolokol, 1921^[5]
• Ruské umění Františka Táborského – Olomouc: v. n., 1922^[5]
• Horjanská rotunda – Olomouc: v. n., 1923^[5]
• Umělecko-historické objevy v revolučním Rusku – Olomouc: v. n., 1923
• Beloveža: [zvláštní otisk z "Pozora" ze dne 5., 12. a 16. dubna 1925] – Olomouc: v. n., 1925
• Králova bibliografie Podkarpatské Rusi – Olomouc: v. n., 1925
• Podkarpatská Rus ve starší statistice – Olomouc: v. n., 1925
• Dřevěný kostelíček v Nýdku na Těšínsku – Olomouc: v. n., 1925
• Jasiňa a Karlovice – Olomouc: v. n., 1925
• A. I. Dobrjanskij a naši Rusíni r. 1849–1851 – Praha: v. n., 1927^[4]
• Moravský sochař Bohumír Fritz (Fritsch), Olomouc: Pozor, 1928
• O památkách Přerova nad Bečvou – Přerov: Obzor, 1929
• Ze staré kulturní Hané – 1929
• Bývalý Bratrský Sbor v Lipníku nad Bečvou – Přerov: Obzor, 1930
• Mistr Jan Černý a poslední pobyt Viléma z Pernštejna na rodné Moravě – Olomouc: 1931
• Zkáza Přerova r. 1438 smyšlenkou: [z přerovských dějin před 500 roky] – Přerov: Obzor, 1933
• První Fritschova práce na Moravě – Brno: Moravan SKA, 1934
• Hrad Svrčov a Lázně Teplice u Hranic – Přerov: Obzor, 1935
• Hrad Teplice nad Bečvou – Hranice: Přehled, 1935?
• Kostel sv. Jiří v Přerově – Přerov: Alois Čáp, 1936
• Malíř Chvátal z Němčic na Hané: k výročí jeho narozenin 28. října 1736 – Přerov: Obzor, 1936
• Prvních sto let v dějinách města Přerova – Přerov: Obzor, 1936
• Přerov a okolí za markrabího Jana – Přerov: Obzor, 1936
• Přerov v minulosti – Přerov: v., n., 1936
• Vilém z Pernšteina na Hranicích – Hranice: Přehled, 1936
• Viktorin ze Žerotína a na Hustopečích nad Bečvou – Přerov: v. n., 1937
• Tas Václav Podstatský z Prusinovic a na Čekyni – Přerov: v. n., 1938
• Počátky husitství v Přerově a v jeho širším okolí: vztahy Jana Jiskry z Brandýsa k Přerovsku – Přerov: Jar. Strojil, 1938
• Přemek z Víckova a na Bystřici pod Hosteynem – Přerov: s. n., 1938
• Rozsévači Donnerova sochařského umění na Moravě, Přerov: Jar. Strojil, 1938
• Z minulosti Hranic nad Bečvou – Přerov: v. n., 1939
• Z minulosti Hostýna a Bystřice – Dolní Újezd u Lipníka: Záhorská kronika, 1939
• Bochoř u Přerova r. 1828 – Přerov: v. n., 1941
• Skalka aneb Hradisko v Předmostí u Přerova – Přerov: Obzor, 1941
• Akademický sochař František Hirnle v Kroměříži – Brno: Musejní spolek, 1958
• Přerov za válek husitských – Přerov: MNV, 1965

Jiné

• Album velezrádců: velezrádné rejdy Čechů za hranicemi – s předmluvou Floriána Zapletala. Praha: Alois Hynek, 1919
• Florián Zapletal – Drevené chrámky juhokarpatských Rusínov: Východoslovenská galéria Košice: 21. december 1990–20. január 1991; obrázky. Košice: Východoslovenská galéria, 1991
• Po stopách využívání vodní a větrné energie na Hranicku – texty napsala Hana Černochová ... [et al.]; historické fotografie Floriana Zapletala. Střítež nad Ludinou: Mikroregion Rozvodí, 2005

Své fotografie publikoval v časopisu Český lid v letech 1924 a 1925. Knižně se mu své fotografie vydat nepodařilo. Byly použity teprve po jeho smrti mmj. v publikaci:

• MAGOCSI, Paul R. Holzkirchen in Den Karpaten/Wooden Churches in the Carpathians. Wien: W. Braumuller, 1982. ISBN 3-7003-0311-4. (německy/anglicky) 

Odkazy

Reference

Literatura

• Králova bibliografie Podkarpatské Rusi: odpověď panu št. kapitánovi Floriánu Zapletalovi – Jiří Král. Praha: 1925
• Florián Zapletal: SFVU Dielo, Praha, apríl 1990 – autor textu Mykola Mušinka. [Slovensko]: Oddelenie propagácie a reklamy SFVU, 1990
• Florian Zapletal: život a dílo – František Hýbl [výběr textové a obrazové přílohy i překlad příspěvku M. Mušinky do češtiny], Mikuláš Mušinka. Přerov: Muzeum Komenského, 2005
• VÁLKA, Miroslav. Fotografické dílo Floriana Zapletala (1884–1969). In: TYKAL, Roman. Osobnosti historické fotografické dokumentace lidové architektury. Praha: Česká národopisná společnost, 2005. ISBN 80-239-7910-8.
• In: Hýbl. Florian Zapletal – život a dílo: sborník příspěvků z konference Muzea Komenského v Přerově, p. o. 18.–19. října 2005. Přerov: Muzeum Komenského, 2005. ISBN 80-239-8282-6.
• BLAHUŠOVÁ, Denisa. Přerovský literární místopis 19. a 20. století. Olomouc, 2010. 75 s. diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Daniel Jakubíček. s. 24–29. Dostupné online.
• Fotografie Floriana Zapletala zo zbierky Mikuláša Mušinku [elektronický zdroj] – Alexander Mušinka. Prešov: Centrum antropologických výskumov, 2012
• Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, s. 1699–, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Florian Zapletal na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Florian Zapletal
• Florian Zapletal v informačním systému abART
• Florian Zapletal Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine. na stránkách Gymnázium Jakuba Škody v Přerově.