Flums

Flums
znak
Poloha
Souřadnice	47°5′30″ s. š., 9°20′33″ v. d.
Nadmořská výška	456 m n. m.
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	St. Gallen
Flums Flums, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	75,15 km²
Počet obyvatel	5 074 (31.12.2021)
Hustota zalidnění	67,5 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.flums.ch
PSČ	8890 Flums 8893 Flums Hochwiese 8894 Flumserberg Saxli 8895 Flumserberg Portels 8895 Flumserberg Bergheim 8897 Flumserberg Tannenheim 8898 Flumserberg Tannenbodenalp
Označení vozidel	SG
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Flums je obec ve švýcarském kantonu St. Gallen. Nachází se na jihovýchodě kantonu, nedaleko jezera Walensee. Žije zde asi 5 000 obyvatel.

Geografie

Flums zahrnuje údolí Schilstal až k jihozápadní hranici s kantonem Glarus, část roviny, kterou protéká říčka Seez, údolí Seeztal a západní svah masivu Alvier. Flums je známý především díky lyžařské a turistické oblasti Flumserberg; ta se nachází také v obci Quarten.

Historie

Zbytky staveb, střepy a mince pod kostelem svatého Justa ukazují na římské osídlení. Stopy římské cesty byly objeveny na takzvaném Heiligenbungertu. První zmínka o sídle Flumini pochází z roku 765, kdy biskup Tello z Churu ve své závěti vyhradil Flumini čtvrtý díl tzv. Fronhofu. V Churrätisches Reichsgutsurbar kolem roku 850 je Flums zmiňován s křtitelnicí a statky v královském držení. V roce 881 vyměnil Karel III. Tlustý Flums, ležící v Dolní Říši, s churským biskupem Ruodhariusem za zboží v Alsasku. Jako biskupský majetek byl Flums spravován rychtářem; jako první se kolem roku 1200 objevuje Sifrid z Flumsu. V pozdním středověku několikrát churští biskupové zastavili a vykoupili panství Flums s hradem Gräpplang, poprvé zmiňovaným v roce 1249. V roce 1528 získal tvrz za 2400 zlatých Ludvík Tschudi mladší. V držení rodu Tschudi zůstala až do roku 1767. V roce 1804 byla prodána k demolici, od roku 1923 patří zřícenina obci Flums.^[1]

Před reformací byla ve Flumsu jedna farnost a dvě kaplanství; kolaturu držel příslušný pán z Gräpplangu. V roce 1529 byla ve Flumsu z iniciativy Martina Mannharta zavedena reformace; působil zde protestantský farář z Glarusu, Fridolin Brunner. O rok později získali starousedlíci pod vedením hofmistra Aegidia Tschudiho opět většinu. V roce 1714 se osady Berschis a Tscherlach církevně oddělily od Flumsu a vytvořily vlastní farnost. Nejstarším kostelem je bývalý farní kostel svatého Justa, pod jehož pozdně gotickým chórem se nacházejí zbytky raně karolinského kostelního komplexu. V letech 1861–1863 byl postaven současný farní kostel svatého Vavřince. Nejstarší kaplí je románská kaple svatého Jakuba v Gräpplangu s nejstarší románskou vitráží ve Švýcarsku z doby kolem roku 1180. Kruhové okno s vyobrazením Madony s dítětem je od roku 1889 vystaveno v curyšském Národním muzeu; fresky pocházejí z doby kolem roku 1300.^[1]

V roce 1798 se Flums stal součástí okresu Mels v kantonu Linth a v roce 1803 kantonu St. Gallen; dřívější okrsky Berschis a Tscherlach byly připojeny k obci Walenstadt. V roce 1819 byly založeny místní korporace s rozdělením pastvin a lesů a v roce 1832 vznikly tři samostatné místní části. Střední škola ve Flumsu existuje od roku 1895; od roku 1900 sídlí ve Flums-Berschis a v roce 1984 byla přeměněna na vyšší střední školu.

Flums má dosud velký vliv zemědělství (chov dobytka, výroba mléka, vysokohorská turistika). V letech 1400 až 1700 hrála obec významnou roli při tavbě železné rudy z nedalekého dolu Gonzen. Kvůli úbytku lesních porostů byla poté tavba železa přesunuta do osady Plons v obci Mels. Od roku 1850 se pomalu dostavil hospodářský vzestup a industrializace, kterému napomohlo napojení na železniční trať Curych–Chur v roce 1859 a využití vodní síly řeky Schils. V roce 1866 založili bratři Heinrich a Johann Spoerryovi přádelnu bavlny, která byla ještě kolem roku 2000 nejvýznamnějším výrobním podnikem v obci. V roce 1900 postavila firma Spoerry také továrnu na karbid. Ve 20. století se Flums a okolní pohoří rozvíjely jako lázeňská, lyžařská a turistická oblast. Dnes je cestovní ruch vedle zemědělství, průmyslu a obchodu důležitým zdrojem příjmů.^[1]

Obyvatelstvo

Hospodářství

Flums zažil na počátku 20. století průmyslový rozmach. To vedlo k založení mnoha továren, včetně známé švýcarské přádelny Spoerry & Co. AG, která jako jedna z posledních švýcarských přádelen ukončila činnost na konci ledna 2009.

V roce 1970 založil inženýr Rudolf Amberg se společníky experimentální galerii Hagerbach. Na úpatí hory Eichbuel v masivu Flums Hochwiese byla v tvrdém a houževnatém křemičitém vápenci vyhloubena více než pět kilometrů dlouhá štola, která se od té doby stala největším soukromým podzemním výzkumným zařízením v Evropě. Probíhají zde různé technické výzkumy a vývoj.

Obec má velký podíl na pohoří Flumserberge, které je v zimě i v létě oblíbenou turistickou atrakcí. Kromě pěších túr je zde také rozsáhlá síť sedačkových a kabinkových lanovek. Jednou z pamětihodností je majestátní zřícenina hradu Gräpplang.

Doprava

Flums má dobré dopravní spojení. Kromě napojení na dálnici A3 jsou zde hlavní silnice vedoucí do hor a napojené na silnici Walenseestrasse.

Kromě toho je zde rozvinutá síť autobusové dopravy. Jedna autobusová linka vede do Walenstadtu. Další autobusová linka spojuje železniční uzel Sargans přes Flums s rekreačním střediskem Flumserberg.

Železniční trať Ziegelbrücke–Chur, vedoucí mimo město, má ve Flumsu stanici. Kromě linky S4 S-Bahn St. Gallen zde ve večerních hodinách zastavuje také RegioExpress Curych–Chur.

Osobnosti

• Marie-Theres Nadigová (* 1954), švýcarská alpská lyžařka

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Flums na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Flums na Wikimedia Commons
• (německy) [1] – oficiální stránky