Fluorid jodičný

Fluorid jodičný
Struktura fluoridu jodičného

Struktura fluoridu jodičného

Kalotový model fluoridu jodičného

Kalotový model fluoridu jodičného

Obecné
Systematický názevFluorid jodičný
Anglický názevIodine pentafluoride
Německý názevIodpentafluorid
Sumární vzorecIF5
Vzhledbezbarvý nebo nažloutlá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS7783-66-6
PubChem522683
SMILESFI(F)(F)(F)F
InChI1S/F5I/c1-6(2,3,4)5
Vlastnosti
Molární hmotnost221,89 g/mol
Teplota tání9,43 °C
Teplota varu97,85 °C
Hustota3,250 g·cm−3 (−80 °C)
Bezpečnost
GHS03 – oxidační látky
GHS03
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
NFPA 704
NFPA 704.svg
0
3
2
W
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid jodičný je interhalogen se vzorcem IF5. Je to bezbarvá nebo nažloutlá kapalina. Poprvé byl připraven v roce 1891 Henrim Moissanem spalováním pevného jodu v plynném fluoru.[2] Tato exotermní reakce se stále využívá, jen za optimalizovaných podmínek.[3][4]

I2 + 5 F2 → 2 IF5

Reakce

Fluorid jodičný je silné oxidační a fluorační činidlo. Reaguje prudce s vodou za vzniku kyseliny fluorovodíkové a jodičné:

IF5 + 3 H2O → HIO3 + 5 HF

V kapalném stavu je slabě ionizovaný, stupeň ionizace lze zvýšit přídavkem fluoridu draselného. Z roztoku lze pak izolovat KIF6:[5]

IF5 ↔ IF +
4  + IF -
6 

Jako jediný interhalogen tvoří adukty s XeF2 a XeF4:[5]

XeF2 + 2 IF5 ↔ XeF2·2IF5

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iodine pentafluoride na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Iodine pentafluoride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Annales de chimie et de physique. Gallica [online]. 1891 [cit. 2019-06-22]. Dostupné online. (FR) 
  3. ↑ RUFF, Otto; KEIM, Rudolf. Das Jod-7-fluorid. Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie. 1930-10-10, roč. 193, čís. 1, s. 176–186. Dostupné online [cit. 2019-06-22]. ISSN 0863-1786. DOI 10.1002/zaac.19301930117. (německy) 
  4. ↑ RUFF, Otto; KEIM, Rudolf. Fluorierung von Verbindungen des Kohlenstoffs (Benzol und Tetrachlormethan mit Jod-5-fluorid, sowie Tetrachlormethan mit Fluor). Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie. 1931-10-28, roč. 201, čís. 1, s. 245–258. Dostupné online [cit. 2019-06-22]. ISSN 0863-1786. DOI 10.1002/zaac.19312010122. (německy) 
  5. ↑ a b GREENWOOD, NORMAN NEILL. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. ISBN 8085427389, ISBN 9788085427387. OCLC 320245801 S. 1027–1028. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

NFPA 704.svg
The "fire diamond" as defined by NFPA 704. It is a blank template, so as to facilitate populating it using CSS.