Fluorid neodymitý

Fluorid neodymitý
Obecné
Systematický názevFluorid neodymitý
Anglický názevNeodymium(III) fluoride
Německý názevNeodym(III)-fluorid
Sumární vzorecNdF3
Vzhledzářivě růžový/fialový
Identifikace
Registrační číslo CAS13709-42-7
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)237-253-3
PubChem83676
SMILESF[Nd](F)F
InChIInChI=1S/3FH.Nd/h3*1H;/q;;;+3/p-3
Key: XRADHEAKQRNYQQ-UHFFFAOYSA-K
Vlastnosti
Molární hmotnost201,24 g/mol
Teplota tání1410 °C (2570 °F; 1683,15 K)
Hustota6,505 g/cm3
Rozpustnost ve voděnerozpustný
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
H-větyH302, H312, H315, H319, H330, H332, H335
P-větyP261, P264, P264+265, P270, P271, P280, P301+317, P302+352, P304+340, P305+351+338, P317, P319, P321, P330, P332+317, P337+317, P362+364, P403+233, P405, P501
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid neodymitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem NdF3.

Příprava

Stejně jako ostatní fluoridy lanthanoidů je fluorid neodymitý vysoce nerozpustný ve vodě, což umožňuje jeho syntézu z vodného roztoku dusičnanu neodymitého reakcí s kyselinou fluorovodíkovou, z níž se vysráží jako hemihydrát:[1]

Nd(NO3)3(aq) + 3 HF → NdF3•½H2O + 3 HNO3

Může být také připraven reakcí oxidu neodymitého s kyselinou fluorovodíkovou:[2]

Nd2O3 + 6HF → 2NdF3 + 3H2O

Bezvodý materiál lze získat sušením hydrátu, na rozdíl od jiných halogenidů neodymu, které při zahřívání tvoří oxyhalogenidy.

Využití

Fluorid neodymitý je často využíván při výrobě fluoridových skel.[3] Při získávání neodymu z rud je fluorid neodymitý často meziproduktem a následně se redukuje na pevný kov (např. přidáním vápníku, čímž vzniká fluorid vápenatý) nebo elektrolýzou tavené soli.

Jiné sloučeniny

Fluorid neodymitý tvoří s hydrazinem sloučeniny jako NdF3•3N2H4•3H2O, což jsou bílé hexagonální krystaly, rozpustné ve vodě a trochu rozpustné v ethanolu a methanolu s hustotou 2,3547 g/cm3.[4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Neodymium(III) fluoride na anglické Wikipedii.

  1. ↑ GREENWOOD, Norman Neill; EARNSHAW, Alan. Chemistry of the elements. 2nd ed. vyd. Oxford Auckland Boston [etc.]: Butterworth-Heinemann ISBN 978-0-7506-3365-9. S. 1240. 
  2. ↑ Handbuch der präparativen anorganischen Chemie. 1. 3., umgearb. Aufl. vyd. Stuttgart: Enke 608 s. ISBN 978-3-432-02328-1. S. 254. 
  3. ↑ Neodymium(III) fluoride [online]. Sigma Aldrich [cit. 2023-08-31]. Dostupné online. 
  4. ↑ Izvestii︠a︡ vysshikh uchebnykh zavedeniĭ: Khimii︠a︡ i khimicheskai︠a︡ tekhnologii︠a︡. [s.l.]: Ivanovskiĭ khimiko-tekhnologicheskiĭ in-t 700 s. Dostupné online. S. 181–182. (rusky) 

Média použitá na této stránce

UCl3 without caption.png
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Crystal structure of UCl3-type