Fluorid nikelnatý

Fluorid nikelnatý
Obecné
Systematický názevFluorid nikelnatý
Anglický názevNickel(II) fluoride
Německý názevNickel(II)-fluorid
Sumární vzorecNiF2
Vzhledžlutavé až zelené krystaly
Identifikace
Registrační číslo CAS10028-18-9
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)233-071-3
PubChem24825
SMILESF[Ni]F
InChIInChI=1S/2FH.Ni/h2*1H;/q;;+2/p-2
Key: DBJLJFTWODWSOF-UHFFFAOYSA-L
Číslo RTECSQR6825000
Vlastnosti
Molární hmotnost96902 g/mol
Teplota tání1474 °C (2685 °F; 1747 K)
Teplota varu1750 °C (3182 °F; 2023 K)
Hustota42 g/dm3
Rozpustnost ve vodě40 g/l (25 °C)
Struktura
Krystalová strukturarutilu
Bezpečnost
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
H-větyH317, H334, H341, H350i, H360D, H372, H400, H410
P-větyP203, P260, P261, P264, P270, P272, P273, P280, P281, P284, P302+352, P304+340, P318, P319, P321, P333+313, P342+316, P362+364, P391, P405, P501
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid nikelnatý je anorganická sloučeninachemickým vzorcem NiF2.

Příprava

Fluorid nikelnatý je připravován reakcí chloridu nikelnatého s fluorem při teplotě 350 °C:[1][2][3]

NiCl2 + F2 → NiF2 + Cl2

Lze jej také syntetizovat z prvků při teplotě 550 °C:[3]

Ni + F2 → NiF2

Další metodou je reakce niklu s kyselinou fluorovodíkovou:[3]

Ni + 2 HF → NiF2 + H2

Vlastnosti

Fluorid nikelnatý je žlutavázelená pevná látka tvořící tetragonální hygroskopické krystaly se strukturou rutilu. Tvoří hydráty.

Kontaktem fluoridu nikelnatého s anorganickými kyselinami vzniká fluorovodík, příklad reakce s kyselinou dusičnou:

NiF2 + 2 HNO3Ni(NO3)2 + 2 HF

Fluorid nikelnatý reaguje se silnými zásadami za vzniku hydroxidu nikelnatého:

NiF2 + 2 NaOH → Ni(OH)2 + 2 NaF

Fluorid nikelnatý tvoří s fluoridem draselným komplex, tetrafluoronikelnatan draselný:

NiF2 + KF → K[NiF3]
K[NiF3] + KF → K2[NiF4]

Využití

Fluorid nikelnatý se využívá jako katalyzátor přípravy fluoridu chlorečného.[4] Využívá se také v katodách baterií.[5]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Nickel(II) fluoride na anglické Wikipedii a Nickel(II)-fluorid na německé Wikipedii.

  1. PRIEST, Homer F.; SWINEHERT, Carl F. Anhydrous Metal Fluorides. Příprava vydání Ludwig F. Audrieth. 1. vyd. Svazek 3. [s.l.]: Wiley Dostupné online. ISBN 978-0-470-13162-6, ISBN 978-0-470-13234-0. DOI 10.1002/9780470132340.ch47. S. 171–183. (anglicky) DOI: 10.1002/9780470132340.ch47. 
  2. GREENWOOD, N. N.; EARNSHAW, Alan; GREENWOOD, N. N. Chemie der Elemente. 1. korrigierter Nachdr. d. 1. Aufl. vyd. Weinheim Basel (Schweiz) Cambridge New York, NY: VCH 1707 s. ISBN 978-3-527-26169-7. (německy) 
  3. a b c WIBERG, Egon; WIBERG, Nils. Lehrbuch der anorganischen Chemie. Příprava vydání Arnold F. Holleman, Gerd Fischer. 102., stark umgearbeitete und verbesserte Auflage. vyd. Berlin New York: Walter de Gruyter 2149 s. ISBN 978-3-11-017770-1. (německy) 
  4. SMITH, D. F. Chlorine Pentafluoride. Science. 1963-09-13, roč. 141, čís. 3585, s. 1039–1040. Dostupné online [cit. 2023-08-24]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.141.3585.1039. (anglicky) 
  5. PUBCHEM. Nickel fluoride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. [cit. 2023-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

Fluorid nikelnatý.PNG
Fluorid nikelnatý, NiF2
Nickel(II)-fluoride-unit-cell-3D-balls.png
Ball-and-stick model of the unit cell of nickel(II) fluoride, NiF2