Fluorid seleničitý
Fluorid seleničitý | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | Fluorid seleničitý |
Anglický název | Selenium tetrafluoride |
Německý název | Selentetrafluorid |
Sumární vzorec | SeF4 |
Vzhled | bezbarvá kapalina |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 13465-66-2 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 236-703-6 |
PubChem | 123311 |
ChEBI | CHEBI:30435 |
SMILES | F[Se](F)(F)F |
InChI | InChI=1S/F4Se/c1-5(2,3)4 Key: PMOBWAXBGUSOPS-UHFFFAOYSA-N |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 154,954 g/mol |
Teplota tání | −13,2 °C (8,2 °F; 259,9 K) |
Teplota varu | 101 °C (214 °F; 374 K) |
Hustota | 2,77 g/cm3 |
Rozpustnost ve vodě | prudce se rozkládá ve vodě |
Struktura | |
Tvar molekuly | houpačka |
Bezpečnost | |
[1] | |
H-věty | H301, H331, H373, H400, H410[1] |
P-věty | P260, P261, P264, P270, P271, P273, P301+316, P304+340, P316, P319, P321, P330, P391, P403+233, P405, P501[1] |
NFPA 704 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fluorid seleničitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem SeF4.
Příprava
Roku 1907 popsal Paul Lebeau první syntézu fluoridu seleničitého pomocí reakce fluoru a selenu:[2]
- Se + 2 F2 → SeF4
Fluorid seleničitý lze také připravit snazší syntézou z oxidu seleničitého a fluoridu siřičitého:[3]
- SF4 + SeO2 → SeF4 + SO2
Meziproduktem v této reakci je fluorid seleninylu (SeOF2).
Mezi další metody přípravy fluoridu seleničitého patří fluorace selenu fluoridem chloritým:
- 3 Se + 4 ClF3 → 3 SeF4 + 2 Cl2
Struktura
Selen má ve fluoridu seleničitém oxidační číslo +4. Jeho tvar v plynné fázi je podobný tvaru fluoridu siřičitého, má tvar houpačky. Teorie VSEPR předpovídá pseudotrigonální pyramidální uspořádání pěti elektronových párů kolem atomu selenu. Délka vazby Se-F ve směru osy je 177 pm s úhlem vazby F-Se-F 169,2°. Další dvě vazby Se-F jsou kratší s délkou 168 pm s úhlem vazby F-Se-F 100,6°. V roztocích o nízkých koncentracích převládá tato monomerní struktura, ale při vyšších koncentracích vzniká slabá asociace mezi molekulami fluoridu seleničitého, což vede ke zkreslené oktaedrické koordinaci kolem atomu selenu. V pevném skupenství je molekula fluoridu seleničitého také v oktaedrické molekulové geometrii.
Vlastnosti
Je to bezbarvá kapalina, která snadno reaguje s vodou.
V kyselině fluorovodíkové se chová fluorid seleničitý jako slabá zásada, slabší než fluorid siřičitý, SF4 (Kb= 2 * 10−2):
- SeF4 + HF → SeF3+ + HF2−; (Kb = 4 * 10−4)
Iontové adukty obsahující kation SeF3+ vznikají s SbF5, AsF5, NbF5, TaF5 a BF3.[4] S fluoridem cesným vzniká anion SeF5−, který má čtvercově pyramidální molekulovou geometrii isoelektrickou k fluoridu chlorečnému a fluoridu bromičnému.[5] S 1,1,3,3,5,5-hexamethylpiperidinium fluoridem nebo 1,2-dimethylpropyltrimethylammonium fluoridem vzniká anion SeF62−. Ten má tvar deformovaného osmistěnu, který je v kontrastu s tvarem pravidelného osmistěnu analogického anionu SeCl62−.[6]
Využití
Fluorid seleničitý může být využit jako fluorační činidlo v organické syntéze (fluorace alkoholů, karboxylových kyselin nebo karbonylových sloučenin) a oproti fluoridu siřičitému má výhodu v tom, že rekce probíhá za mírnějších podmínek a že se jedná o kapalinu, nikoli o plyn.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Selenium tetrafluoride na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c PUBCHEM. Selenium tetrafluoride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. [cit. 2023-11-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LEBEAU, Paul. Action of Fluorine on Selenium Tetrafluoride of Selenium. Comptes Rendus de l'Académie des Sciences de Paris. 1907, roč. 144., s. 1042. (anglicky)
- ↑ SEPPELT, Konrad; LENTZ, Dieter; KLÖTER, Gerhard. Selenium Tetrafluoride, Selenium Difluoride Oxide (Seleninyl Fluoride), and Xenon Bis[Pentafluorooxoselenate(VI)]. Příprava vydání Jean'ne M. Shreeve. 1. vyd. Svazek 24. [s.l.]: Wiley Dostupné online. ISBN 978-0-471-83441-0, ISBN 978-0-470-13255-5. DOI 10.1002/9780470132555.ch9. S. 27–31. (anglicky)
- ↑ GILLESPIE, R. J.; WHITLA, A. Selenium tetrafluoride adducts. II. Adducts with boron trifluoride and some pentafluorides. Canadian Journal of Chemistry. 1970-02-15, roč. 48, čís. 4, s. 657–663. Dostupné online [cit. 2023-11-08]. ISSN 0008-4042. DOI 10.1139/v70-106. (anglicky)
- ↑ CHRISTE, Karl O.; CURTIS, E. C.; SCHACK, Carl J. Vibrational spectra nad force constants of the square-pyramidal anions SF5-, SeF5-, and TeF5-. Inorganic Chemistry. 1972-07, roč. 11, čís. 7, s. 1679–1682. Dostupné online [cit. 2023-11-08]. ISSN 0020-1669. DOI 10.1021/ic50113a046. (anglicky)
- ↑ MAHJOUB, Ali Reza; ZHANG, Xiongzhi; SEPPELT, Konrad. Reactions of the “Naked” Fluoride Ion: Syntheses and Structures of SeF and BrF. Chemistry – A European Journal. 1995-07, roč. 1, čís. 4, s. 261–265. Dostupné online [cit. 2023-11-08]. ISSN 0947-6539. DOI 10.1002/chem.19950010410. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fluorid seleničitý na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for toxic substances
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for substances hazardous to human health.
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for environmentally hazardous substances
The "fire diamond" as defined by NFPA 704. It is a blank template, so as to facilitate populating it using CSS.
Model molekuly fluoridu seleničitého, SeF4.
Struktura fluoridu seleničitého v plynné fázi