Fluorid sodný
| Fluorid sodný | |
|---|---|
 Struktura krystalové mřížky fluoridu sodného | |
| Obecné | |
| Systematický název | fluorid sodný |
| Ostatní názvy | Florocid |
| Latinský název | Natrii fluoridum Natrium fluoratum |
| Anglický název | Sodium fluoride |
| Německý název | Natriumfluorid |
| Sumární vzorec | NaF |
| Vzhled | bílý prášek nebo krystalky |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 7681-49-4 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 231-667-8 |
| Indexové číslo | 009-004-00-7 |
| PubChem | 5235 |
| UN kód | 1690 |
| Číslo RTECS | WB0350000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 41,988 713 g/mol |
| Teplota tání | 993 °C |
| Teplota varu | 1 695 °C |
| Hustota | 2,790 g/cm3 (25 °C) 2,558 g/cm3 (41 °C) |
| Dynamický viskozitní koeficient | 1,85 cP (1 015 °C) 1,41 cP (1 110 °C) 1,14 cP (1 200 °C) |
| Index lomu | nD = 1,336 (20 °C) |
| Rozpustnost ve vodě | 3,66 g/100 g (0 °C) 4,05 g/100 g (20 °C) 4,54 g/100 g (50 °C) 4,67 g/100 g (60 °C) 4,90 g/100 g (80 °C) 5,07 g/100 g (100 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | methanol 0,413 g/100 g (20 °C) ethanol 0,095 g/100 g (20 °C) fluorovodík |
| Povrchové napětí | 185 mN/m (1 000 °C) 181 mN/m (1 050 °C) 179 mN/m (1 080 °C) |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | krychlová |
| Hrana krystalové mřížky | a=462,0 pm |
| Dipólový moment | 27,2×10−30 Cm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −569,6 kJ/mol |
| Entalpie tání ΔHt | 766 J/g |
| Entalpie varu ΔHv | 4 980 J/g |
| Entalpie rozpouštění ΔHrozp | 31 J/g (18 °C) |
| Standardní molární entropie S° | 51,3 JK−1mol−1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −539,3 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 1,115 JK−1g−1 |
| Bezpečnost | |
| [1] Nebezpečí[1] | |
| H-věty | H301 H319 H315 EUH032 |
| R-věty | R25 R32 R36/38 |
| S-věty | (S1/2) S22 S36 S45 |
| NFPA 704 |  0 3 0 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fluorid sodný je anorganická sloučenina se vzorcem NaF. Tato bezbarvá tuhá látka slouží jako zdroj fluoridového iontu pro různá použití. Fluorid sodný je levnější a méně hygroskopický než příbuzná sůl fluorid draselný.
Struktura, vlastnosti, výskyt
Fluorid sodný je iontová sloučenina, při rozpouštění disociuje na Na+ a F−. Krystalizuje v krychlové soustavě (jako chlorid sodný), kde jak Na+, tak F− zaujímají pozice v osmistěnu.[2][3]
Minerální forma NaF, villiaumit, je poměrně vzácná. Je známa z vyvřelé horniny nefelínového syenitu.[4]
Výroba
NaF se připravuje neutralizací kyseliny fluorovodíkové nebo hexafluorokřemičité (H2SiF6), vedlejších produktů při výrobě superfosfátového hnojiva. Mezi neutralizační činidla patří hydroxid a uhličitan sodný. Někdy se pro vysrážení NaF používají alkoholy:
- HF + NaOH → NaF + H2O
Z roztoků obsahujících HF se fluorid sodný sráží jako bifluoridová sůl NaHF2. Při zahřívání se pak uvolňuje HF a zbývá NaF.
- HF + NaF ⇌ NaHF2
Ve zprávě z roku 1986 se světová roční spotřeba NaF odhaduje na několik milionů tun.[5]
Použití
Fluoridové soli se používají k posilování zubů tvorbou fluorapatitu, přirozené složky zubní skloviny. Přestože se k fluoridaci vody za tímto účelem používá i fluorid sodný, ve Spojených státech amerických je častější použití kyseliny hexafluorokřemičité (H2SiF6) a její soli hexafluorkřemičitanu sodného (Na2SiF6).[6] Zubní pasty často obsahují fluorid sodný jako složku proti zubnímu kazu.[7]
Fluorid sodný se používá také jako čisticí činidlo.[5] Široká škála speciálních chemických aplikací je v syntéze a extraktivní metalurgii. Fluorid je výchozí látkou pro syntézu fluorovaných uhlovodíků. Mezi reprezentativní substráty patří elektrofilní chloridy včetně acylchloridů, chloridy síry a fosforu.[8] Stejně jako další fluoridy, nachází fluorid sodný použití při desilylaci v organické syntéze.
V lékařských zobrazovacích metodách se fluorid sodný značkovaný fluorem-18 používá pro pozitronovou emisní tomografii (PET). V porovnání s běžnou kostní scintigrafií nabízí PET vyšší citlivost a prostorové rozlišení. Nevýhodou je, že fluorid sodný značkovaný fluorem 18 je méně dostupný než běžná radiofarmaka značkovaná techneciem-99m.
Fluorid sodný se používá ke konzervaci vzorků tkáně v biochemii a lékařských testech, protože fluoridový iont zastavuje glykolýzu inhibicí enzymu enolázy. Fluorid sodný se často používá společně s kyselinou jodoctovou, která inhibuje enzym aldolázu. Využívá se i v pufru RIPA jako inhibitor fosfatázy, společně s Na3VO4.
Bezpečnost
Fluorid sodný je klasifikován jako toxický jak při vdechování (prachu nebo aerosolů), tak při požití.[9] Při velkých dávkách postihuje srdce a oběhový systém, smrtelná dávka pro 70kg člověka se odhaduje na 5 až 10 g.[5]
Při vyšších dávkách používaných k léčbě osteoporózy může fluorid sodný způsobovat bolest v nohou a neúplné stresové zlomeniny. Také dráždí žaludek, někdy tak silně, že může způsobit vředy. Pomalu se rozpouštějící a potahované verze tablet fluoridu sodného nemají tak významné žaludeční vedlejší účinky, slabší a méně časté jsou i komplikace v kostech.[10] Při nízkých dávkách používaných k fluoridaci vody je jediným jednoznačným vedlejším účinkem zubní fluoróza, která může změnit vzhled zubů u dětí během vývoje chrupu. Většinou jsou tyto účinky slabé a není pravděpodobné, že by měly skutečné dopady na vzhled zubů nebo na zdraví.[11]
Související články
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sodium fluoride na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Sodium fluoride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WELLS, A.F. Structural Inorganic Chemistry. [s.l.]: Clarendon Press, 1984. Dostupné online. ISBN 0-19-855370-6.
- ↑ Toxicological profile for fluorides, hydrogen fluoride, and fluorine. [s.l.]: Agency for Toxic Substances and Disease Registry (ATDSR), September 2003. Dostupné online. Kapitola Chemical and physical information, s. 187. (anglicky)
- ↑ Mineral Handbook [PDF]. Mineral Data Publishing, 2005. Dostupné online.
- ↑ a b c AIGUEPERSE, Jean, Paul Mollard, Didier Devilliers, Marius Chemla, Robert Faron, Renée Romano, Jean Pierre Cuer. Encyclopedia of Industrial Chemistry. Weinheim: Wiley-VCH, 2005. DOI 10.1002/14356007.a11_307. Kapitola Fluorine Compounds, Inorganic. (anglicky)
- ↑ Division of Oral Health, National Center for Prevention Services, CDC. Fluoridation census 1992. cdc.gov. 1993. Dostupné online [PDF, cit. 2008-12-29]. (anglicky)
- ↑ Sodium fluoride, Molecule of the week [online]. American Chemical Society, 2008-02-19 [cit. 2008-11-01]. Dostupné online.
- ↑ HALPERN, D.F. Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis. [s.l.]: John Wiley & Sons, 2001. DOI 10.1002/047084289X.rs071. Kapitola Sodium Fluoride. (anglicky)
- ↑ http://www.jtbaker.com/msds/englishhtml/S3722.htm Archivováno 7. 1. 2010 na Wayback Machine. NaF MSDS
- ↑ Murray TM, Ste-Marie LG. Prevention and management of osteoporosis: consensus statements from the Scientific Advisory Board of the Osteoporosis Society of Canada. 7. Fluoride therapy for osteoporosis. CMAJ. 1996, roč. 155, čís. 7, s. 949–54. PMID 8837545.
- ↑ National Health and Medical Research Council (Australia). A systematic review of the efficacy and safety of fluoridation. [s.l.]: [s.n.], 2007. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-14. ISBN 1864964154. Summary: Yeung CA. A systematic review of the efficacy and safety of fluoridation. Evid Based Dent. 2008, roč. 9, čís. 2, s. 39–43. DOI 10.1038/sj.ebd.6400578. PMID 18584000.
Literatura
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu fluorid sodný na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for toxic substances
Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals (GHS) pictogram for hazardous substances
The "fire diamond" as defined by NFPA 704. It is a blank template, so as to facilitate populating it using CSS.