Focke-Wulf S 24

Focke-Wulf S 24
Focke-Wulf S 24 Kiebitz s motorem Walter NZ-60
Focke-Wulf S 24 Kiebitz s motorem Walter NZ-60
Určenísportovní a cvičný dvouplošník
VýrobceFocke-Wulf
ŠéfkonstruktérPaul Klages
První let1928
UživatelNěmecko
Čína, Brazílie
Výroba1928–1932
Vyrobeno kusů31
VariantyS 24, S 24a, S24c
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Focke-Wulf S 24 „Kiebitz“ (Čejka) byl dvoumístný dvouplošník určený především pro sportovní akrobacii, který byl vyráběn od roku 1928 ve společností Focke-Wulf-Flugzeugbau AG z Brém, založené v roce 1924 Heinrichem Fockem a Georgem Wulfem. Zvláštností tohoto letounu byla dozadu sklopná křídla. Letadlo tak mohlo být úsporně uloženo v hangáru nebo taženo běžným automobilem.[1]

Focke-Wulf S.24 s motorem Siemens & Halske Sh 13 (Aéronautique, září 1929)

Vznik a vývoj

Focke-Wulf S 24 byl projektem konstruktérů Paula Klagese a Wohlberga, kteří pracovali pro Focke-Wulf, a navrhli letadlo pro akrobata Gerda Achgelise. Na konci roku 1929 se stal tento letoun oficiálním modelem společnosti Focke-Wulf. Celkem bylo prodáno 31 strojů tohoto typu, z toho 23 do Číny[2] a jeden jako demonstrační stroj do Brazílie, kde létal s imatrikulací P-BABX.[3] Letouny dodané do Číny byly vybaveny motory Walter NZ-60.[4]

Focke-Wulf S 24 a Gerd Achgelis (Aéronautique, prosinec 1929)

Popis

Byl to sportovní, jednomotorový dvouplošník konvenčního designu smíšené konstrukce s křídly o stejném rozpětí a ploše. Pilot a cestující (popř. 2. pilot) seděli v tandemových otevřených kokpitech s malými, čelními štíty. Letoun byl vybaven zdvojeným řízením. Podvozek byl pevný s příčnou nápravou nesoucí dvojici kol a s pevnou zadní ostruhou.[5]

Horní a spodní křídlo bylo ze dřeva s plátěným potahem, stejné velikosti a se stejným půdorysem. Na rozdíl od mnoha dvouplošníků té doby byla každá polovina křídla připevněna k trupu pomocí jedné vzpěry ve tvaru písmene N a i další svislou vzpěrou. Křídla byla navíc navzájem vyztužena křížem vedenými dráty. Dalšími vzpěrami mezi trupem a křídlem (4 vertikální, 2 šikmé) bylo neseno křídlo. Trup byl svařen z ocelových trubek s diagonálními výztuhami a potažen plátnem. Svislá ocasní plocha byla svařena z trubek, vodorovná ocasní plocha byla z dýhy. Motor byl opláštěn hliníkovým plechem.

Motoricky byl vybavován dvěma typy motorů, vždy se jednalo o hvězdicový vzduchem chlazený pětiválcový motor, buď německý Siemens & Halske Sh 13 anebo československý Walter NZ-60.[6] Za motorem byla ohnivzdorná přepážka, za níž byla v trupu umístěna palivová nádrž z mosazného plechu. Benzín byl dopravován k motoru gravitačním spádem.[7]

Walter NZ-60 a letadlo Focke-Wulf S24a Kiebitz (Pestrý týden, 20.4.1929)

Použití

V Německu byly letouny používány v aeroklubech a soukromými piloty. Největší, exportní dodávka se uskutečnila v roce 1929, kdy bylo do Číny dodáno 23 strojů z celkem 31 vyrobených letounů.

V létě 1929 se konala mezinárodní soutěž Challenge de Tourisme International, do které Německo přihlásilo 34 letadel, mj. do I. kategorie Heinze Kissina na letadle Focke-Wulf „Kiebitz“ (start. č. D 3),[8] ale v soutěži, která se uskutečnila v srpnu 1929 se letoun ani pilot neobjevil.[9] Cornélius Edzard a Max Middendorf ustanovili 20. srpna 1929 v kategorii lehkých letadel (I. kat.) s letounem S24 (s přídavnými palivovými nádržemi) světový rekord v délce letu na uzavřeném okruhu 1601 km.[10] Let na zádech, trvající 37 minut, provedl dne 4. září 1929 německý letec Gerd Achgelis na tomto letadle s motorem Siemens Sh 13.[11] Dosavadní nejlepší výkon toho druhu měl Gerhard Fieseler, který takto letěl 16 minut.[12]

V roce 1931 Gerd Achgelis s letounem S24c (speciálně zesílený letoun) zvítězil na německém akrobatickém šampionátu. Gerd Achgelis se dále zúčastnil s tímto letounem několika leteckých mítinků, mj. v anglickém Hestonu (dnes součást Londýna nedaleko letiště Heathrow), kde převáděl let vzhůru nohama velmi nízko nad zemí.[13]

Detail zástavby motoru Walter NZ-60 do letounu Focke-Wulf S 24 "Kiebitz" (Letectví, duben 1929)

Varianty

  • S24 – s motorem Siemens & Halske Sh 13
  • S24a – s motorem Walter NZ-60
  • S24c – speciálně zesílený letoun pro akrobacii

Dochované exempláře

  • Muzeum "pivovarské" společnosti Gösser Bier vlastní dvouplošník S24, které je v rakouském Loebenu.[14]
  • S imatrikulacemi mj. D-MAJH, D-MCSK, D-MNBZ, D-MPDG, D-MPJM, D-MQYJ, D-MRAP, D-MREI, D-MTRI, D-MUFY a D-MUTV létají v Německu téměř věrné repliky Platzer Kiebitz  (Focke-Wulf S24 Kiebitz), ve Španělsku mj. EC-ZJC a EC-ZZV, v Nizozemsku PH-3W1 a PH-3W2 atd. Od roku 1984 bylo postaveno více než 400 replik Platzer Kiebitz. Mezi mnoha typy motorů použitých na těchto replikách figuruje i motor Walter Mikron.[15][16]
Walter NZ-60 a letka letadel Focke-Wulf S24a Kiebitz (Pestrý týden, 20.4.1929)

Uživatelé

  • NěmeckoNěmecko Německo
    • Aerokluby a soukromí letci (Bremer Verein für Luftfahrt, Bayer. Sportflug Wurzburg, Luftsportverein Ruhrgau atd.)[17]
  • ČínaČína Čína (23 letounů)
  • BrazílieBrazílie Brazílie (1 letoun)
Focke-Wulf S 24 (Aéronautique 1931)

Specifikace

Údaje podle[7][18][19]

Focke-Wulf S 24, skica (Le Document Aéronautique, březen 1929

Technické údaje

  • Posádka: 2
  • Rozpětí: 6,25 m
  • Délka: 8,90 m
  • Výška: 2,25 m
  • Nosná plocha: 19,5 m2
  • Plošné zatížení: 29 kg/m2
  • Hmotnost prázdného letounu: 350–365 kg
  • Celková hmotnost za letu: 570–585 kg
  • Pohonná jednotka: hvězdicový vzduchem chlazený pětiválcový motor
    • Siemens & Halske Sh 13
      • vzletový, maximální: 70 k (51 kW)
      • jmenovitý, nominální: 60 k (44 kW)
    • Walter NZ-60
      • vzletový, maximální: 75 k (55 kW) při 1750 ot/min
      • jmenovitý, nominální: 60 k (44 kW) při 1400 ot/min
  • Vrtule: dvoulistá, dřevěná s pevným nastavením

Výkony

  • Maximální rychlost: 140–150 km/h
  • Cestovní rychlost: 130 km/h
  • Minimální rychlost: 65–70 km/h
  • Dolet: 500 km
  • Dostup: 4 300 m
  • Stoupavost: 2,4 m/s, do 1000 m za 7 minut

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Focke-Wulf S 24 na německé Wikipedii.

  1. ↑ TAYLOR Michael J. H.: Jane's Encyclopedia of Aviation. Studio Editions, London 1989, s. 395.
  2. ↑ YORK, Brower V. Aeronautical World News, No. 144, p. 7 [online]. Michigan University: Bureau of Foreign and Domestic Commerce (USA), 1929-05-29 [cit. 2019-12-03]. Dostupné online. 
  3. ↑ Civil Aircraft Register - Brazil [online]. airhistory.org.uk [cit. 2019-12-03]. Dostupné online. 
  4. ↑ Návštěvou v továrně J. Walter a spol. v Jinonicích. Pestrý týden. Grafické umělecké závody V. Neubert a synové, 1929-04-20, roč. 4. (1929), čís. 16, s. 12–21. Dostupné online. 
  5. ↑ Focke Wulf S.-24 "Kiebitz". Le Document Aéronautique. Březen 1929, roč. III., čís. 36, s. 746. Dostupné online. 
  6. ↑ Nový úspěch našich Waltrů v cizině. Letectví. Duben 1929, roč. IX. (1929), čís. 4, s. 123–125. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Focke-Wulf "Kiebitz". Flight. 1929-04-29, roč. XXI. (1929), čís. 16. (1060), s. 320–321. Dostupné online [cit. 2019-12-03]. 
  8. ↑ Challenge de Tourisme International. Letectví. Červenec 1929, roč. IX. (1929), čís. 7, s. 258. Dostupné online. 
  9. ↑ Kolem Evropy na lehkých letadlech. Letectví. Srpen 1929, roč. IX. (1929), čís. 8, s. 269–273. Dostupné online. 
  10. ↑ Seznam světových rekordů ke dni 1. ledna 1930 schválených mezinárodní leteckou federací F. A. I.. Letectví. Únor 1930, roč. X. (1930), čís. 2, s. 63–68. Dostupné online. 
  11. ↑ ACHGELIS, Gerd. Un vol 37 minutes sur le dos (francouzsky). L´Aéronautique. Prosinec 1929, roč. 11, čís. 127, s. 428. Dostupné online. 
  12. ↑ Let na zádech trvající 37 minut. Letectví. Září 1929, roč. IX. (1929), čís. 9, s. 341. Dostupné online. 
  13. ↑ A TOPSY-TURVY WORLD. Flight. 1931-11-13, roč. XXIII. (1931), čís. 46. (1194), s. 1129. Dostupné online. 
  14. ↑ Focke-Wulf Kiebitz [online]. talesanecdotesandtrivia.blogspot.com, 2015-11-22 [cit. 2019-12-03]. Dostupné online. 
  15. ↑ BARCALA, Luis. Platzer Kiebitz [online]. AviationCorner.net [cit. 2019-12-03]. Dostupné online. 
  16. ↑ WOLBRINK, Jack. Platzer Kiebitz B2 [online]. avia-dejavu.net, 2012-09-01 [cit. 2019-12-03]. Dostupné online. 
  17. ↑ Civil Aircraft Register - Germany [online]. airhistory.org.uk [cit. 2019-12-03]. Dostupné online. 
  18. ↑ GREY, C.G., ed. (1928). Jane's all the World's Aircraft 1928. London: Sampson Low, Marston & company, Ltd. s. 136c.
  19. ↑ Focke-Wulf S.24 "Kiebitz" (francouzsky). Le Document Aéronautique. Březen 1929, roč. III, čís. 36, s. 746. Dostupné online. 

Literatura

  • (anglicky) MILLER, Frederic P., VANDOME, Agnes F., McBREWSTER,John. (2011). Focke-Wulf S 24. Alphascript Publishing. 84 s., ISBN 978-613-5-60704-8
  • (německy) VON KAACK, Ulf., KURZE Peter. (2014). Flugzeuge aus Bremen – Luftfahrtgeschichte der Hansestadt. Sutton Verlag, 128 s. (inkl. 156 obr.), ISBN 9783954004720
  • (německy) POPHANKEN, Hartmut., SCHALIPP, Klaus., KUCKUK, Peter. (2015). Ein Jahrhundert Luft- und Raumfahrt in Bremen, Edition Falkenberg, 480 s., S. 78-79, ISBN 978-3954940714

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Focke Wulf S 24 Annuaire de L'Aéronautique 1931.jpg
Focke Wulf S 24 photo from Annuaire de L'Aéronautique 1931
Walter NZ-60 a letadlo Focke-Wulf S24a Kiebitz.jpg
Walter NZ-60 a letadlo Focke-Wulf S24a Kiebitz
Walter NZ-60 a letka letadel Focke-Wulf S24a Kiebitz.jpg
Walter NZ-60 a letka letadel Focke-Wulf S24a Kiebitz
Focke Wulf S.24 L'Aéronautique December,1929.jpg
Gerd Achgelis sitting on his Focke Wulf S.24 that he flew inverted for 37 minutes on September 4, 1929. Photo from L'Aéronautique December,1929
Detail montáže motoru Walter NZ-60 do letounu Kiebitz.jpg
Detail montáže motoru Walter NZ-60 do letounu Focke-Wulf S 24 "Kiebitz"
Focke-Wulf S 24 2-view Le Document aéronautique March,1929.png
Focke-Wulf S 24 2-view drawing from Le Document aéronautique March,1929
Focke-Wulf S 24 Kiebitz s motorem Walter NZ-60.jpg
Focke-Wulf S 24 Kiebitz s motorem Walter NZ-60
Focke-Wulf S.24 L'Aéronautique September,1929.jpg
Focke-Wulf S.24 photo from L'Aéronautique September,1929