Fojtsko
| Fojtské hrabství, Krajecké hrabství (Královský rychtář) Vögte von Weida, Gera und Plauen Terra Advocatorum
| |||||||||
geografie
| |||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||
„vogtlandština“ (východofranská němčina, bavorština) | |||||||||
| státní útvar | |||||||||
feudální monarchie | |||||||||
| státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
Fojtsko (německy Vogtland; výslovnost: IPA: [ˈfoːktˌlant], 
poslech; latinsky Terra advocatorum) je historické území na rozhraní českého regionu Ašsko v okrese Cheb a tří německých svobodných států Bavorsko, Sasko a Durynsko. Historické označení Fojtsko/Vogtland pochází z dob, kdy bylo toto území spravováno fojty z Vidavy, Gery, Plavna a Krajce.
Historie
Německé Fojtsko
Historické Fojtsko (či Vogtlandsko) zasahovalo do tří německých historických zemí (Bavorsko, Sasko a Durynsko) a do dnešních Čech v okolí Aše. Název území pochází od fojtů (rychtářů, německy Vogt) měst Vidava (Weida), Gera, Plavno (Plauen) a Krajec (Greiz), jejichž správu zřejmě kolem roku 1180 svěřil císař Fridrich I. Barbarossa pánům z Vidavy. Spolu s tím jim propůjčil také fojtský titul (advocatus).
Postupně bylo území rozděleno na čtyři fojtství. Roku 1254 uzavřeli tito fojtové s míšeňským markrabětem smlouvu o spojenectví, ve které vystupovali společně. Ve svém dokumentu fojtové píší o zemi markraběte (terra marchionis) v protikladu o „naší zemi“ (terra nostra). Markrabě pro jejich území použil označení „terra advocatorum“, tedy země fojtů, Land der Vögte. V roce 1317 a později se pak objevovalo označení „woyte lande“ či v různých obměnách, a poté se ustálilo na podobě Vogtland, která je poprvé doložena k roku 1343.
České Fojtsko
České Fojtsko (das böhmische Vogtland) má vztah k Ašsku, které bylo dlouho součástí Chebska (Egerland). Chebsko bylo původně součástí německé říše, ovšem ve 12. a 13. století se o něj vedly spory, bylo dáno nejprve jako věno a poté do zástavy české koruně, než se stalo trvale součástí Českého království. V souvislosti s nacionalistickými tendencemi v první polovině 20. století proběhly ještě pokusy o odtržení a v době druhé světové války spadalo pod správu německých úřadů.
Nedávná historie a současnost
Německý Zemský okres Fojtsko vznikl 1. ledna 1996, spojením zemských okresů Auerbach, Klingenthal, Oelsnitz (Olešnice), Reichenbach a Plavno. Původně, podle návrhu zákona z roku 1992 měly vzniknout sjednocením dva zemské okresy: z okresů Plauen (Plavno), Oelsnitz (Olešnice) a z části okresu Klingenthal měl vzniknout „Elsterkreis“ (zemský okres Halštrov), a z okresů Auerbach, Reichenbach a druhé části okresu Klingenthal poté tzv. zemský okres „Göltzschtal“. Tento návrh zákona byl v roce 1993 přijat, ale kvůli protestům byl zrušen. Přijat a realizován byl až druhý návrh zákona z roku 1995, který navrhoval spojit všechny uvedené okresy do jednoho celku tak, aby vznikl jeden zemský okres s názvem Fojtsko (Vogtland).
V rámci saské krajské reformy z roku 2008 bylo až doposud samosprávné město Plavno včleněno 1. srpna 2008 do zemského okresu Fojtsko.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fojtsko na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
.svg)
Autor: David Liuzzo, eagle by N3MO, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, double headed eagle with halos (1400-1806)
.svg)
Autor: Samhanin & Havsjö (change the color of the 'Royal banner of the Kingdom of Bohemia.svg'), Licence: CC BY-SA 4.0
Royal banner of the Kingdom of Bohemia (1305)
Wappen der Vögte von Weida (Weida, Gera und Plauen)
Stammwappen der Herren, Vögte (von Plauen, Weida, Gera), Grafen und Fürsten Reuss, nach der ältesten Darstellung (1279): Am 15. Dezember 1294 erteilte im Feldlager zu Borna Pfalzgraf Rudolf bei Rhein und Herzog von Bayern den Vögten Heinrich dem Älteren und Heinrich dem Jüngeren von Plauen, sowie den Vögten von Weida und Gera einen förmlichen Wappenbrief, worin er sagt, dass die Vorfahren der Vögte Schild und Banner von seinen, des Herzogs Vorfahren erhalten hätten. Der pfalzgräfliche Löwe ist seit 1230 nachweisbar, seit ca. 1240 gekrönt. Das erste Wappensiegel der Vögte von Weida ist von ca. 1240-44, alle frühren Siegel sind Gemmen. Die Verleihung von Wappen und Banner müsste also in diese Zeit fallen. Den eigentlichen Ursprung dürfte der Löwe von den Grafen von Everstein haben, die das gleiche Wappenbild (auch gleiche Helmzier) führten, nur in anderen Tinkturen (silbern-blau): Die Herrschaft Plauen gehörte 1122 den Grafen Everstein, 1236 erscheint Plauen zum ersten Mal im Besitz der Vögte von Weida. Eine Linie nannte sich danach Vögte von Plauen, mit Blauen als eversteinischgem Lehen. Es ist also nicht ausgeschlossen, dass das eversteinische Wappenbild (der Reussen) die pfalzgräflichen Tinkturen erhielt, vielleicht um 1261, als die Vögte von Weida, Gera und Plauen mit dem Vater des Pfalzgrafen Rudolf ein Kriegsbündnis abgeschlossen hatten. Erst 1370 wechselt die Helmzier der Linie Gera zum Brackenhaupt, das sie evtl. dem Haus Zollern verdankt, das Recht zu dieser Helmzier 1317 erkauft hatte (die silbern-schwarze Tinktur würde dafür sprechen). Um die Mitte des 15. Jahrhunderts wurde das Brackenhaupt von den Linien Reuss und Plauen ebenfalls übernommen.
Autor: Glasshouse using elements by Sodacan, Licence: CC BY-SA 4.0
Arms of the Principality of Reuss-Greiz
Autor: Jaume Ollé; svg version by Masur, Licence: CC BY-SA 3.0
Vlajka Svaté ríše rímské pred 1400.
Autor: Mario Schmalfuß na projektu Wikipedie v jazyce němčina, Licence: CC BY-SA 3.0
Herrschaftsgebiet der Vögte von Weida, Gera und Plauen um 1350