Fokker C.X

C.X
Finský licenční Fokker C.X (FK-99)
Určení	bombardovací a průzkumný letoun
Výrobce	Fokker
První let	říjen 1934
Zařazeno	1934
Vyřazeno	1958 (Finsko)
Charakter	vyřazen ze služby
Uživatel	Nizozemské armádní letectvo Finské letectvo Letectvo Španělské republiky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fokker C.X byl nizozemský dvouplošný průzkumný a lehký bombardovací letoun s dvoučlennou osádkou, složenou z pilota a pozorovatele. Vznikl v roce 1933 u společnosti Fokker.

Vznik a vývoj

Fokker C.X byl původně navržen pro leteckou složku armády Nizozemské východní Indie (nizozemsky Luchtvaartafdeling van het Koninklijk Nederlands-Indisch Leger), u níž měl nahradit Fokker C.V. Stejně jako ostatní letouny firmy Fokker tohoto období měl smíšenou konstrukci, s křídly dřevěné konstrukce potaženými překližkou a trupem svařeným z ocelových trubek potaženým v přední části hliníkovými plechy a zadní plátnem. Prototyp, poháněný dvanáctiválcovým vidlicovým motorem Rolls-Royce Kestrel V s dvoulistou dřevěnou vrtulí, byl zalétán v roce 1934.

Armáda Nizozemské východní Indie objednala 13 kusů, které ale byly v průzkumné i bombardovací roli brzy nahrazeny letouny americké výroby Martin 139, a Fokkery C.X až do japonského útoku v roce 1941 sloužily jako cvičné a vlečné.

Armádní letectvo Nizozemska objednalo 16 C.X a později další čtyři s motory Kestrel IIS, které ale i u nich byly později nahrazeny spolehlivějšími Kestrely V.

Dva stroje poháněné dvanáctiválcovým vidlicovým motorem Hispano-Suiza 12Y byly zakoupeny Španělskem a čtyři (evidenční označení FK-78 až FK-81) Finskem. Finské letouny byly poháněny devítiválcovými hvězdicovými motory Bristol Pegasus XII o výkonu 610 kW, které v licenci vyráběla firma Tammerfors. Dodány byly v roce 1936, z nichž dva převzala továrna Valtion Lentokonetehdas v Tampere jako vzorové pro licenční výrobu. Ta v letech 1936-37 vyrobila 30 kusů ve dvou sériích (FK-82 až FK-94 a FK-95 až FK-111). V roce 1942 společnost V.L. obnovila výrobu typu třetí pětikusovou sérií (FK-111 až FK-115), přičemž FK-111 se opakovalo za stroj ponechaný v továrně v demontovaném stavu jako vzor. Finské letouny byly vyzbrojeny jedním synchronizovaným kulometem L-33 ráže 7,62 mm, pozorovatel/střelec obsluhoval pohyblivou identickou zbraň.

Britský výrobce Airspeed Ltd. získal licenční práva k typu, který chtěl vyrábět pod označením Airspeed AS.22, ale nepodařilo se mu získat žádnou objednávku.^[1]

Operační historie

(c) Tropenmuseum, part of the National Museum of World Cultures, CC BY-SA 3.0

Po přepadení Nizozemska Wehrmachtem v květnu 1940 typ C.X působil jako průzkumný a lehký bombardovací, a za pomoci taktiky kopírování terénu se mu podařilo dosáhnout některých úspěchů. Po nizozemské kapitulaci se osádkám dvou strojů podařilo uniknout do Francie.

Finské C.X se bojově uplatnily během zimní, pokračovací a laponské války. Na počátku zimní války 29 bojeschopných Fokkerů C.X představovalo početně nejvýznamnější průzkumný a střemhlavý bombardovací typ Finského letectva. 12 C.X sloužilo u jednotky T/LeLv č. 10 na letišti Lapeenranta jako bombardovací, 13 bylo u T/LeLv č. 12 operující jako průzkumné ze základny Suur-Merijoki a další čtyři byly dislokované v Laikko u T/LeLv č. 14.^[2] „Frans-Kalle“, jak byl typ přezdíván, byl pomalý, ale disponoval robustní konstrukcí, a ve střemhlavém letu dosahoval rychlosti až 540 km/h, která mu umožňovala unikat sovětským stíhačkám I-16 a I-153. S pokračováním konfliktu ale začaly jeho ztráty narůstat, a jen během zimní války bylo ztraceno 8 strojů. Druhou světovou válku ve službě přežilo sedm kusů, z nichž poslední havaroval v roce 1958. Stroj trupového označení FK-111, který sloužil k vlekání cvičných terčů, se 21. ledna 1958 zřítil do lesa, přičemž zahynul pilot por. Aimo Allinen i operátor vlečného zařízení por. Antti Kukkonen.

Varianty

C.X (série I)

Provedení pro Nizozemsko s vidlicovým motorem Kestrel.

C.X (série II)

Čtyři kusy v provedení pro Finsko s hvězdicovým motorem Pegasus.

C.X (série III)

Licenční výroba ve Finsku odlišující se mírně větší šípovitostí horního křídla.

C.X (série IV)

Pět kusů dodatečně ve Finsku sestavených z náhradních dílů.

Uživatelé

• Finsko Finsko
  • Finské letectvo (39 kusů)
• Nizozemsko Nizozemsko
  • Nizozemské armádní letectvo (20 kusů)
  • Vojenské letectvo Královské východoindické nizozemské armády (13 kusů)
• Španělská republika Španělská republika
  • Letectvo Španělské republiky (2 kusy)

Specifikace

Údaje platí pro letouny nizozemského armádního letectva^[3]

Technické údaje

• Osádka: 2 (pilot a pozorovatel/střelec)
• Délka: 8,8 m
• Rozpětí: 12 m
• Nosná plocha:
• Výška: 3,30 m^[4]
• Prázdná hmotnost:
• Vzletová hmotnost: 2 300 kg^{[p 1]}
• Pohonná jednotka: 1 × kapalinou chlazený dvanáctiválcový vidlicový motor Rolls Royce Kestrel V
• Výkon pohonné jednotky: 477,2 kW (640 hp)

Výkony

• Maximální rychlost: 316 km/h
• Cestovní rychlost: 270 km/h
• Dolet: 830 km
• Praktický dostup: 8 300 m

Výzbroj

• 1 × synchronizovaný kulomet FN M36 ráže 7,92 mm
• 1 × pohyblivý kulomet Lewis ráže 7,92 mm
• max. 400 kg pum

Odkazy

Poznámky

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fokker C.X na anglické Wikipedii.

Literatura

• GUNSTON, Bill. An Illustrated guide to Bombers of World War II. London: Salamander, 1980. Dostupné online. ISBN 0-86101-069-8. (anglicky) 
• GUNSTON, Bill. Bojová letadla druhé světové války. Praha: Svojtka&Co., 2006. ISBN 80-7237-203-3. Kapitola Fokker C.X, s. 386 a 387. 
• TAYLOR, H.A. Airspeed Aircraft since 1931. London: Putnam, 1970. Dostupné online. ISBN 0-370-00110-9. (anglicky) 

Související články

Letadla stejného období, konfigurace a určení

• Hawker Hart
• Koolhoven F.K.52
• Letov Š-328

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fokker C.X na Wikimedia Commons
• Fokker C.X a Fokker C.X (VL) na valka.cz
• (anglicky) Fokker C.10 na stránkách dutch-aviation.nl
• (anglicky) Fokker C.X (C.10) na waroverholland.nl