Forhend

2. fáze

Forhend (anglicky: forehand) v tenisu je jeden ze základních úderů, jímž hráč zasahuje míč po odrazu od země na pravé polovině těla (u praváků, na levé polovině u leváků). Forhend je úderem i v dalších míčových sportech např. v badmintonu, squashi nebo stolním tenisu.

Typy forhendu

Podle formy zásahu míče raketou lze rozlišit:

forhend přímý
forhoend s rotací – horní či spodní

Pokud je míč zasáhnut v průběhu pohybu vpřed směrem k síti, pak hovoříme o nabíhaném (útočném) forhendu.

Někteří tenisté hrají forhend jako obouručný úder (například Fabrice Santoro, Monika Selešová).

Mechanizmus

Při bočním postavení osa ramen směřuje k síti, hráč má pokrčená kolena a levou nohu vpředu (u praváků). Forhendový úder je zahájen nápřahovým obloukem. Ruka s raketou poté pokračuje směrem k letícímu míči, po úderu ruka pokračuje na levou (u praváka) anebo pravou (u leváka) stranu těla, kde dochází k dokončení oblouku. Úder je hrán, pokud míč směřuje na stranu dvorce, ve které hráč drží raketu. Pokud míč směřuje do bekhendové strany, pak ho lze (především u hráčů s výrazně lepším forhendem) po oběhnutí také zahrát tímto úderem. Tím se ovšem odkrývá celá plocha dvorce.

Držení rakety

Jedná se o způsob uchopení rakety při úderech. Tím jak je držena dochází k ovlivnění sklonu (natočení) hrací plochy rakety.

Existují dva základní styly držení rakety:

jednotný (kontinentální) – pozice ruky na držadle se nemění; vidlice mezi palcem a ukazovákem je blízko levé hrany horní plošky držadla
změněné pro forhend a bekhend – má několik modifikací, při nichž se držadlo v ruce mírně pootočí doprava či doleva, tzv. forhendové a bekhendové držení. Tento druh pochází z USA, hovoří se o tzv. východním držení, kdy rozdíly pro forhendové a bekhendové držení jsou větší, a tzv. západním držení (kalifornském či "přehnaně" forhendovém)
modifikované – rozdíly v držení pro hraní bekhendu a forhendu jsou minimální, obvykle dochází jen ke změně polohy prstů na držadle

Předností u změněného držení je, že údery jsou hrány v optimální sklonu. U jednotného držení je kladem lepší pohotovost k úderu, hlavně u riternů a volejů.