Formální poruchy myšlení

Myšlení je nejvyšší forma poznávací činnosti, poruchy myšlení se vyskytují zejména u schizofrenie a dělí se na poruchy formy a poruchy obsahu myšlení. Poruchy obsahu myšlení jsou bludy.

Poruchy formy myšlení se dělí na:

Poruchy dynamiky myšlení

• Útlum myšlení - zpomalení myšlenkových procesů, extrémní formou je záraz myšlení
• Zrychlené myšlení
  • Překotná řeč - Odpovídá rychle, je těžké ho přerušit, některé věty zůstávají nedokončené. Řeč je hlasitá.

Poruchy struktury myšlení

• Ulpívavé myšlení (perseverace) - setrvávání na jedné myšlence, představě

• Zabíhavé myšlení - Hlavní myšlenka či to, co daný člověk chce říci, je přerušována a doplňována vedlejšími nepodstatnými myšlenkami.

• Paralogické myšlení - jednotlivé myšlenky na sebe navazují podle povrchních podobností a náhodných asociací.

• Tangenciální myšlení - Odpovědi se k otázce vůbec nevztahují či s ní souvisí pouze nepřímo (jeden o voze, druhý o koze).

• Inkoherentní myšlení - Myšlení je zcela nesrozumitelné.

• Symbolické myšlení - dáno osobní symbolikou pro ostatní nesrozumitelnou

• Katatymní myšlení - myšlení zkreslené emotivitou

• Autisticko dereistické - Snížený kontakt mezi subjektivním světem nemocného a objektivní realitou. Vnitřním myšlenkám, představám připisuje charakter objektivní reality.

• Nelogické myšlení - Daný člověk dospívá k názorům, které nejsou logické. (Např. rodiče jsou lidé, kteří vás vychovali, tedy co vás vychovává může být rodiči - tedy i např. zelenina, ovoce - vše vás něco naučí)

• Roztržitost řečového projevu - V průběhu rozhovoru přeruší výpověď i třeba uprostřed věty nebo myšlenky a změní téma na podkladě podnětu z okolí. (Např. …potom jsem odešel ze San Franciska a přestěhoval jsem se do…kde jste koupil tu kravatu, vypadá jako…)

• Zvukové asociace - výběr slov závisí spíše na zvukové než významové podobnosti.

• Rezonérství - Neplodné úvahy o evidentních skutečnostech