Formát papíru

Existuje mnoho standardních formátů papíru. Některé jsou standardizovány nějakou mezinárodní organizací, jiné jsou jen standardem de facto.

ISO 216, DIN 476

Nejběžnější formáty papíru v Česku i jinde ve světě, s výjimkou USA, Kanady, Mexika a některých jihoamerických zemí, splňují mezinárodní standard ISO 216. Tento standard byl původně (roku 1922) přijat v Německu jako DIN 476 (ovšem některé z formátů byly definovány už za francouzské revoluce v rámci přechodu na metrický systém, tyto formáty však časem upadly v zapomnění). Československo přijalo tento standard v roce 1953. Dnes platí v Česku norma „ČSN EN ISO 216“, která tyto formáty přejímá.^[1]

Systém těchto formátů vymyslel Georg Christoph Lichtenberg.

Poměr stran 1:√2 je označován jako „Brána harmonie“.^[2] Poměr délek stran je zachován při každém přeložení delší strany archu na polovinu.

Označení formátu sestává z písmene následovaného číslem, např. A4. Standardy definují tři nejdůležitější řady formátů: A, B, C. Z nich je řada A základní; řada B je rozšiřující, pro případy, kdy formáty řady A nevyhovují; řada C je navržena pro obálky. Délky stran jsou zaokrouhleny na celé milimetry směrem dolů, neboť při řezání papíru není možný velikostní přebytek.

Rozměry formátů papíru vychází z oříznutého snímku, který především u technických výkresů vznikal kopírováním oříznutého originálu.

Oříznutý originál, nakreslený na pauzovacím papíru, míval okraje polepeny neprůhlednou zpevňovací páskou. Šířka pásky byla 5 mm. Proto má oříznutý originál rozměr stran delší o 2 x 5 mm = 10 mm. Tento okraj nebyl kopírován na oříznutý snímek.

Kreslicí list býval buď předtištěn na papír, nebo byl vytvářen na kreslicím prkně z dlouhé role papíru o šířce cca 1m. Rozměry kreslicího listu byly stanoveny především jako minimální, aby kreslicí list bylo možnou pevnit na plochu kreslicího prkna a potom ostřihnout na rozměr originálu.

Řada A

Řada A má poměr délek stran oříznutého snímku 1:√2 (tj. přibližně 1:1,414). Délky stran jsou zaokrouhleny na celé milimetry dolů. Základní formát A0 je definován stranami oříznutého snímku 1189 x 841 mm a plochou 1 m². Další formáty této řady (A1, A2, A3, …) vznikají postupným půlením delší strany. Nejčastěji používaný formát A4 má rozměry 210 × 297 mm.

Formáty řady A se využívají např. v následujících případech^[3]:

A0, A1 - plakáty, mapy a technické plány,

A1, A2 - kalendáře, flipcharty, balicí papír,

A2, A3 - diagramy, mapy a kresby,

A4 - běžný tisk, kancelářské využití, časopisy,

A5 - školní sešity,

A6 - pohlednice a poznámkové bloky.

Použití řady A pro technické výkresy

Technické výkresy mají formát A0 až A4. Formát A5 není doporučen k použití. Menší formáty výkresů nejsou použitelné, protože se na ně nevejde rohové razítko. Všechny formáty jsou ležaté s výjimkou A4, který je stojatý. Rozměry jsou definovány pro Oříznutý snímek. Oříznutý originál má rozměry větší o 10 mm (tj. okraje šířky 5 mm). Kreslicí list originálu mívá rozměry větší o dalších 30 mm (přibližně). Kreslící plocha bývá 10 mm od okraje oříznutého snímku.

V některých případech jsou používány "Prodloužené formáty" velikosti A0 až A3.

Řada B

Řada B má poměr délek stran oříznutého snímku 1:√2 (tj. přibližně 1:1,414). Délky stran jsou zaokrouhleny na celé milimetry dolů. Základní formát B0 je definován stranami oříznutého snímku 1414 x 1000 mm a plochou 1,414 m². Další formáty této řady (B1, B2, B3, …) vznikají postupným půlením delší strany. Všechny formáty jsou ležaté s výjimkou B4, který je stojatý. Často používaný formát B4 má rozměry 250 × 353 mm.

(V Japonsku definuje místní norma JIS P 0138-61 nestandardní řadu B, ve světě označovanou jako JIS B nebo JB, u které jsou rozměry dány aritmetickým průměrem místo geometrického.)

Řada C

Obdobně jsou formáty řady C dány geometrickým průměrem rozměrů příslušných formátů řad A a B (např. formát C4 je průměrem formátů A4 a B4). Formáty řady C se používají hlavně pro obálky, neboť jsou vždy o něco málo větší než odpovídající formát řady A (např. papír formátu A4 se vejde do obálky formátu C4).

Ve standardu ISO 216 má největší formát řady číslo 0, větší formáty nejsou definovány. V normě DIN 476 však existují také větší formáty, označené násobnou číslicí na začátku, např. 2A0 je dvojnásobek formátu A0 apod.

Řada D

Původní německá norma DIN 476 definovala také řadu D, jejíž formáty mají rozměry dané geometrickým průměrem rozměrů dvou po sobě jdoucích formátů řady C (např. formát D3 je průměrem formátů C3 a C4).

Obálky (ISO 269, DIN 678)

Pro obálky definuje mezinárodní norma ISO 269 (odpovídající německé normě DIN 678; v ČR převzata jako „ČSN ISO 269“) používání následujících formátů:

Formáty používané v USA a Kanadě

V USA, Kanadě a některých dalších zemích se mezinárodní formáty příliš nepoužívají (možná v souvislosti s nepřijetím metrického systému ^[zdroj?]). Místo toho se formáty popisují přímo svou velikostí v palcích (in) nebo standardním označením podle následující tabulky:

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu formát papíru na Wikimedia Commons
• Formát papíru v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV)
• Standardní velikosti papíru ISO na serveru Typo.cz
• Další informace o formátech papíru (anglicky)
• Převést Formát papíru