Formule 1 v roce 1955

VI. Mistrovství světa jezdců zahájila 16. ledna Grand Prix Argentiny, závěr sezony obstarala 11. září Grand Prix Itálie.

6 sezóna mistrovství světa vozů Formule 1 (1955)
Mistr světa - Juan Manuel Fangio
Obecné informace
Počet závodů	7
Počet pilotů	25
Pohár jezdců
První	Juan Manuel Fangio (Mercedes-Benz)
Druhý	Stirling Moss (Mercedes-Benz)
Třetí	Eugenio Castellotti (Ferrari)
Pohár konstruktérů
První	nebyl
Formule 1
◄ 1954 1956 ►

Původně bylo v kalendáři 11 závodů, ale po tragédii, která se odehrála na trati v Le Mans, byly zrušeny Grand Prix Francie, Německa, Švýcarska a Španělska.

Pohled na sezónu

V sezóně 1955 započal svou hvězdnou kariéru Jack Brabham, který se kvalifikoval do Grand Prix Velké Británie na 25. místě, v závodě však neuspěl a pro poruchu odstoupil. Tím nejúspěšnějším nováčkem roku se stal Eugenio Castellotti, jenž již v druhém závodě dojel na druhém místě a hned v tom následujícím startoval z pole positions. V celkovém hodnocení šampionátu skončil na třetím místě hned za neporazitelným duem z Mercedesu Juanem Manuelem Fangem a Stirlingem Mossem. Premiéru si odbili také Hermando Da Silva Ramos, Olivier Gendebien, Jesus Iglesias, Jean Lucas, Cesare Perdisa, Luigi Piotti, Mike Sparken, Alberto Uria, Piero Valenzano a Ted Whiteaway.

Mezi novými vozy se objevila značka Arzani Volpini, jejíž jediný pokus o vstup do světa Grand Prix skončil nezdarem při Grand Prix Itálie. Také vozům Connaught se při svém jediném startu nedařilo a ani jeden ze tří vozů nedokončil Grand Prix Velké Británie. Cooper se představil v podání již zmiňovaného Jacka Brabhama. Za volant Ferrari se vrátil po delší odmlce Giuseppe Farina naopak odešel Mike Hawthorn, kterého zlákal národní projekt Vanwall, ale v polovině sezóny se k rudým zase vrátil. Gordini přišlo o famozního Jeana Behru, který našel cestu k Maserati na uvolněné místo po Stirlingu Mossovi. Lancia k osvědčené dvojici Alberto Ascari a Luigi Villoresi přibrala mladíka Castellottiho. Poté, co se zabil národní idol Ascari, Lancia přenechává vozy D50 Ferrarimu a svět velkých cen navždy opouští. Alfred Neubauer pro svůj tým Mercedes získal Stirlinga Mosse a Piera Taruffiho

Vozy Mercedes vstupovaly do sezóny jako favorité a tuto roli také potvrdily, když pouze v Monaku nezvítězily. Titul mistra světa obhájil Juan Manuel Fangio, před svým stájovým kolegou Stirlingem Mossem. Třetí místo získal mladý Eugenio Castelotti, jenž zahájil sezonu na Lancii a po jejím odstoupení ze šampionátu pokračoval u Enza Ferrariho. Čtvrtou příčku v konečném hodnocení získal vítěz z Monaka, Maurice Trintignant a pátý byl nestárnoucí Giuseppe Farina.

Sezóna 1955 se pro formuli 1 stal jedním z nejtragičtějších roků, již v květnu během tréninku na 500 mil Indianapolis zahynul Manny Ayulo, o pár dní později při samotném závodě ve staré cihelně, smrtelně havaroval Bill Vukovich. Květnové dny si vybraly i další oběť, při testech na Monze zahynul dvojnásobný mistr světa Alberto Ascari. Největší šok pro motoristickou veřejnost přišel 11. června, kdy při závodě na 24 hodin v Le Mans přišel o život Pierre Levegh a spolu s ním i přes 80 diváků.

Pravidla

Pravidla šampionátu 1955 povolovala objem motorů 750 cc s kompresorem nebo 2 500 cc atmosférické. Do každého závodu se mohl přihlásit libovolný počet jezdců a nebylo ani omezen počet jezdců v jednotlivých týmech. Startovní čísla nebyla stabilní a měnila se každým závodem. Do hodnocení šampionátu se započítávalo 5 nejlepších výsledků ze 7 grand prix.

• Boduje prvních pět jezdců podle klíče:
  • 1. 8 bodů
  • 2. 6 bodů
  • 3. 4 body
  • 4. 3 body
  • 5. 2 body
  • 1 bod získá pilot za nejrychlejší kolo

Týmy a jezdci

Vozy

Složení týmů

Závody započítávané do MS

Datum	Grand Prix	Náhled	Akce	Jezdec	Vůz	Stav MS
1. GP 16. leden	Argentina Buenos Aires (Výsledky)		Závod	Juan Manuel Fangio	Mercedes W196	Juan Manuel Fangio
			Kolo	Juan Manuel Fangio	Mercedes W196
			Pole	José Froilan González	Ferrari 625
2. GP 22. květen	Monako Circuit de Monaco (Výsledky)		Závod	Maurice Trintignant	Ferrari 625
			Kolo	Juan Manuel Fangio	Mercedes W196
			Pole	Juan Manuel Fangio	Mercedes W196
3. GP 30. květen	Indy 500 Indianapolis (Výsledky)		Závod	Bob Sweikert	Kurtis Kraft 500C
			Kolo	Bill Vukovich	Kurtis Kraft 500C
			Pole	Jerry Hoyt	Stevens
4. GP 5. červen	Belgie Spa-Francorchamps (Výsledky)		Závod	Juan Manuel Fangio	Mercedes W196
			Kolo	Juan Manuel Fangio	Mercedes W196
			Pole	Eugenio Castellotti	Lancia D50
5. GP 19. červen	Nizozemsko Zandvoort (Výsledky)		Závod	Juan Manuel Fangio	Mercedes W196
			Kolo	Roberto Mières	Maserati 250F
			Pole	Juan Manuel Fangio	Mercedes W196
3. červenec	Francie Remeš			zrušeno
6. GP 16. červenec	Velká Británie Aintree (Výsledky)		Závod	Stirling Moss	Mercedes W196
			Kolo	Stirling Moss	Mercedes W196
			Pole	Stirling Moss	Mercedes W196
31. červenec	Německo Nürburgring			zrušeno
7. GP 11. září	Itálie Monza (Výsledky)		Závod	Juan Manuel Fangio	Mercedes W196
			Kolo	Stirling Moss	Mercedes W196
			Pole	Juan Manuel Fangio	Mercedes W196
21. září	Švýcarsko Bremgarten			zrušeno
23. říjen	Španělsko Pedralbes			zrušeno

Argentina

Sezóna odstartoval v argentinském hlavním městě Buenos Aires. Závod se pořádal v extrémně horkých podmínkách a vyhrál jej Juan Manuel Fangio před Josém Froilánem Gonzálesem, Giuseppem Farinou a Mauricem Trintignantem. Třetí s Farinou a Tintignantem skončili také Umberto Maglioli. Podmínky způsobily, že mnoho řidičů zastavilo kvůli úlevě, což mělo za následek, že řidiči sdíleli různá auta. Situace byla tak matoucí, že organizátoři povolali účetní firmu, aby provedla audit výsledků. V důsledku sdílených vozů vedl Fangio šampionát o 5 2⁄3 bodu před Farinou a Trintignantem.

Monako

V ulicích Monaka byl v kvalifikaci nejrychlejší Fangio a po startu vedl všechna kola až do 49. kdy ho zradila převodovka a musel odstoupit. Ve vedení závodu ho nahradil Striling Moss avšak i on o 30. kol později utrpěl na spolehlivost svého vozu a skončil, ale přesto byl klasifikován. Závod nakonec vyhrál Maurice Trintignant a prozatím se posunul do vedení šampionátu. Ve svém druhém závodě v kariéře dojel na druhém místě mladý Ital Eugenio Castellotti, kterému tou dobou bylo pouhých 24 let. Na třetím místě skončil Jean Behra. Alberto Ascari měl v 80. kole ikonickou nehodu, kdy při výjezdu z tunelu ztratil kontrolu na vozem, přeletěl bariéru a závod zakončil v monackém přístavu. Jako zázrakem vyvázl bez vážnějších zranění, kromě zlomeného nosu. Toto byl jeho poslední závod ve Formuli 1.

Indianapolis 500

Bill Vukovich si jel pro třetí vítězství v Indy 500, součístí Formule 1. V 57. kole držel náskok 17 sekund, jenže naboural a vytvořil velkou nehodu při které zemřelo dalších 5 diváku, poté, co jeho auto přeletělo přes bariéru. Dramatický závod s téměř třemi minutami k dobru vyhrál Bob Sweikert.

Belgie

Mercedes byl tuto sezónu na zcela jiné úrovni oproti zbytku pole a jen tomu přidal na pravdě výsledek závodu. I přesto, že v kvalifikaci zvítězil s lehkým náskokem Eugenio Castellotti se svojí Lancií. V závodě vedl každé kolo Fangio. Cílovou vlajkou projel o 8 sekund dříve než jeho kolega Stirling Moss a až daleko za nimi (+1:40.5) byl Nino Farina. Vítěz kvalifikace Castellotti závod nedokončil z důvodu problému s převodovkou v 16. kole. Tímto závodem se Fangio zase vrátil do vedení šampionátu před Maurice Trintignanta.

Nizozemsko

Velká cena Nizozemska byla pořádána pouhých 8 dní po katastrofě při závodě 24 hodin Le Mans ve kterém zemřelo 84 lidí ve kterém Fangio s Mossem jako spolujezdci pro Mercedes, zatím co právě jejich druhý vůz byl tím, který byl vystřelen přes bariéru do davu diváků. Tato událost se nijak nepodepsala na výkonnosti obou jezdců a tento závod byl další ve kterém Fangio vedl od začátku až do konce a i přesto, že druhý Moss na něj v cíli ztrácel pouhé 3 desetiny. Třetí příčku získal Luigi Musso pro Maserati. V tomto závodě Fangio s předstihem vyhrál Mistrovství jezdců.

Velká Británie

Tento rok byl Silverstone nahrazen okruhem v Aintree. Mercedes neměl po celý závodní víkend nejmenšího konkurenta a z závod zakončil 1-2-3-4 (Moss, Fangio, Kling, Taruffi), zatím co nejlepší jezdec mimo Mercedes byl Luigi Musso za Maserati. Stirling Moss se touto výhrou stal prvním Britem, který zvítězil ve Velké ceně Velké Británie.

Itálie

Poslední závod sezóny byl na okruhu v Monze a v tomto závodě byla poprvé použita konfigurace trati, která obsahovala 2 klopené zatáčky doplňující klasický okruh. 2 jezdci Mercedesu, Moss a Kling, závod nedokončili zatím co jejich kolegové získali 1-2 (Fangio, Taruffi). Mladý Castellotti dojel na třetím místě a tyto 4 body mu pomohli na třetí místo v Mistrovství jezdců.

Konečné hodnocení Mistrovství světa

Pohár jezdců

*	Pilot	ARG	MON	500	BEL	NED	GBR	ITA	body
1	Juan Manuel Fangio	1*	Ret*		1*	1	2	1	40 (41)
2	Stirling Moss	4†	9		2	2	1*	Ret*	23
3	Eugenio Castellotti	Ret†	2		Ret	5	6†	3	12
4	Maurice Trintignant	2†	1		6	Ret	Ret	8	11.33
5	Nino Farina	2†	4		3			DNS	10.33
6	Piero Taruffi		8†				4	2	9
7	Bob Sweikert			1					8
8	Roberto Mieres	5	Ret		5†	4*	Ret	7	7
9	Jean Behra	6†	3†		5†	6	Ret	4	6
10	Luigi Musso	7†	Ret		7	3	5	Ret	6
11	Karl Kling	4†			Ret	Ret	3	Ret	5
12	Jimmy Davies			3					4
13	Tony Bettenhausen			2†					3
14	Paul Russo			2†					3
15	Paul Frère		8†		4				3
16	Johnny Thomson			4					3
17	José Froilán González	2†							2
18	Cesare Perdisa		3†		8				2
19	Luigi Villoresi	Ret†	5					DNS	2
20	Carlos Menditeguy	Ret†						5	2
21	Umberto Maglioli	3†						6	1.33
22	Hans Herrmann	4†							1
23	Walt Faulkner			5†					1
24	Bill Homeier			5†					1
25	Bill Vukovich			Ret*					1
26	Mike Hawthorn		Ret		Ret	7	6†	10	0
27	Harry Schell	6†	Ret				9†	Ret	0
28	Louis Chiron		6						0
29	Andy Linden			6					0
30	Jacques Pollet		7			10		Ret	0
31	Al Herman			7					0
32	Mike Sparken						7		0
33	Sergio Mantovani	7†							0
34	Hernando da Silva Ramos					8	Ret	Ret	0
35	Lance Macklin		DNQ				8		0
36	Pat O'Connor			8					0
37	Louis Rosier		Ret		9	9			0
38	Ken Wharton						9†	Ret	0
39	Jimmy Daywalt			9					0
40	John Fitch							9	0
41	Pat Flaherty			10					0
42	Duane Carter			11					0
43	Johnny Claes					11			0
44	Chuck Weyant			12					0
45	Eddie Johnson			13					0
46	Jim Rathmann			14					0
—	Robert Manzon		Ret			Ret	Ret		0
—	Horace Gould					Ret	Ret	Ret	0
—	Alberto Ascari	Ret	Ret						0
—	Élie Bayol	Ret	Ret						0
—	André Simon		Ret				Ret		0
—	Peter Collins						Ret	Ret	0
—	Peter Walker					Ret	Ret†		0
—	Jesus Iglesias	Ret							0
—	Pablo Birger	Ret							0
—	Alberto Uria	Ret							0
—	Don Freeland			Ret					0
—	Cal Niday			Ret					0
—	Art Cross			Ret					0
—	Shorty Templeman			Ret					0
—	Sam Hanks			Ret					0
—	Keith Andrews			Ret					0
—	Johnnie Parsons			Ret					0
—	Eddie Russo			Ret					0
—	Ray Crawford			Ret					0
—	Jimmy Bryan			Ret					0
—	Jack McGrath			Ret					0
—	Al Keller			Ret					0
—	Johnny Boyd			Ret					0
—	Ed Elisian			Ret					0
—	Rodger Ward			Ret					0
—	Jerry Hoyt			Ret					0
—	Jimmy Reece			Ret					0
—	Fred Agabashian			Ret					0
—	Kenneth McAlpine						Ret		0
—	Jack Brabham						Ret		0
—	Roy Salvadori						Ret		0
—	Leslie Marr						Ret		0
—	Jean Lucas							Ret	0
—	Clemar Bucci	Ret†							0
—	Tony Rolt						Ret†		0
—	Ted Whiteaway		DNQ						0
*	Pilot	ARG	MON	500	BEL	NED	GBR	ITA	body

Související články

• Historie Formule 1

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Formule 1 v roce 1955 na Wikimedia Commons