Formule 1 v roce 1969

20. sezóna
mistrovství světa vozů Formule 1
(1969)
Mistr světa Jackie Stewart
Mistr světa Jackie Stewart
Obecné informace
Počet závodů11
Počet pilotů42
Počet týmů25
Pohár jezdců
PrvníSpojené království Jackie Stewart
(Matra–Ford)
DruhýBelgie Jacky Ickx
(Brabham–Ford)
TřetíNový Zéland Bruce McLaren
(McLaren–Ford)
Pohár konstruktérů
PrvníFrancie Matra–Ford
DruhýSpojené království Brabham–Ford
TřetíSpojené království Lotus–Ford
Formule 1

Sezóna Formule 1 1969 byla 20. sezónou Mistrovství světa Formule 1, závodní série pořádané pod hlavičkou Mezinárodní automobilové federace (FIA). Sezóna zahrnovala 11. mistrovských a 4 nemistrovské závody. Mistrovství světa se konalo mezi 1. březnem a 19. říjnem.

Britský jezdec Jackie Stewart, závodící za tým Matra-Ford Cosworth vyhrál více než polovinu závodů a získal svůj první šampionát mezi jezdci.[1] Tovární tým Matra v této sezóně nezávodil, ale soukromý tým Matra International vedený Kenem Tyrrellem pomohl Matře vyhrát Pohár konstruktérů.[2] Oba tituly byly prvními tituly, které vyhrál francouzský konstruktér, a stále zůstávají jedinými tituly, které vyhrál vůz vyrobený ve Francii[pozn. 1] a také vůz přihlášený soukromým týmem.

Týmy a jezdci

ÚčastníkKonstruktérŠasiMotorPneumatikyJezdciZávody
Spojené království Gold Leaf Team LotusLotus-Ford49B
63		Ford Cosworth DFV 3,0 V8FSpojené království Graham Hill1–10
Rakousko Jochen Rindt1–2, 4–11
USA Mario Andretti1, 7, 10
Spojené království Richard Attwood3
Spojené království John Miles5–6, 8–9, 11
Spojené království Rob Walker/Jack Durlacher Racing TeamLotus-Ford49BFord Cosworth DFV 3,0 V8FŠvýcarsko Jo SiffertVše
Spojené království Bruce McLaren Motor RacingMcLaren-FordM7A
M7B
M7C
M9A		Ford Cosworth DFV 3,0 V8GNový Zéland Denny HulmeVše
Nový Zéland Bruce McLarenVše
Spojené království Derek Bell6
Spojené království Matra InternationalMatra-FordMS10
MS80
MS84		Ford Cosworth DFV 3,0 V8DSpojené království Jackie StewartVše
Francie Jean-Pierre BeltoiseVše
Francie Johnny Servoz-Gavin9–11
MS7Ford Cosworth FVA 1,6 L4DFrancie Johnny Servoz-Gavin7
Itálie Scuderia Ferrari SpA SEFAC
USA North American Racing Team		Ferrari312/68
312/69		Ferrari 255C 3,0 V12FNový Zéland Chris Amon1–6
Mexiko Pedro Rodríguez6, 8–11
Itálie Tino Brambilla8
Spojené království Owen Racing OrganisationBRMP138
P133
P139		BRM P101 3,0 V12
BRM P142 3,0 V12		DSpojené království John Surtees1–4, 6–11
Spojené království Jackie Oliver1–4, 6–11
Kanada Bill Brack9
Kanada George Eaton10–11
Spojené království Reg Parnell RacingBRMP126BRM P101 3,0 V12GMexiko Pedro Rodríguez1–3
Spojené království Motor Racing Developments LtdBrabham-FordBT26AFord Cosworth DFV 3,0 V8GAustrálie Jack Brabham1–4, 8–11
Belgie Jacky IckxVše
Rhodesie Team GunstonLotus-Ford49Ford Cosworth DFV 3,0 V8DRhodesie John Love1
Brabham-RepcoBT24Repco 620 3,0 V8FRhodesie Sam Tingle1
Jižní Afrika Team LawsonMcLaren-FordM7AFord Cosworth DFV 3,0 V8DJižní Afrika Basil van Rooyen1
Jižní Afrika Jack HolmeBrabham-RepcoBT20Repco 620 3,0 V8GJižní Afrika Peter de Klerk1
Spojené království Frank Williams Racing CarsBrabham-FordBT26AFord Cosworth DFV 3,0 V8DSpojené království Piers Courage2–11
BT30Ford Cosworth FVA 1,6 L4DSpojené království Richard Attwood7
Spojené království Antique AutomobilesCooper-MaseratiT86Maserati 10/F1 3,0 V12GSpojené království Vic Elford3
McLaren-FordM7BFord Cosworth DFV 3,0 V84–7
Švýcarsko Silvio Moser Racing TeamBrabham-FordBT24Ford Cosworth DFV 3,0 V8GŠvýcarsko Silvio Moser3–5, 8–11
Švýcarsko Ecurie BonnierLotus-Ford63
49B		Ford Cosworth DFV 3,0 V8FŠvédsko Jo Bonnier6–7
Západní Německo Ahrens Racing TeamBrabham-FordBT30Ford Cosworth FVA 1,6 L4DZápadní Německo Kurt Ahrens Jr.7
Spojené království Roy Winkelmann RacingLotus-Ford59BFord Cosworth FVA 1,6 L4FZápadní Německo Hans Herrmann7
Západní Německo Rolf Stommelen7
Západní Německo Bayerische Motoren Werke AGBMW269BMW M12/1 1,6 L4DZápadní Německo Hubert Hahne7
Západní Německo Gerhard Mitter7
Rakousko Dieter Quester7
Francie Matra SportsMatra-FordMS7Ford Cosworth FVA 1,6 L4DFrancie Henri Pescarolo7
Itálie Tecno Racing TeamTecno-FordTF69Ford Cosworth FVA 1,6 L4AFrancie François Cevert7
Švýcarsko Squadra TartarugaBrabham-FordBT23CFord Cosworth FVA 1,6 L4FŠvýcarsko Xavier Perrot7
Spojené království Felday Engineering LtdBrabham-FordBT30Ford Cosworth FVA 1,6 L4FSpojené království Peter Westbury7
USA Pete Lovely Volkswagen Inc.Lotus-Ford49BFord Cosworth DFV 3,0 V8FUSA Pete Lovely9–11
Kanada Paul SeitzBrabham-ClimaxBT23BClimax FPF 2,8 L4DKanada John Cordts9
Kanada John MaryonEagle-ClimaxT1FClimax FPF 2,8 L4FKanada Al Pease9
  • Růžově jsou označeni účastníci Formule 2 při Grand Prix Německa.

Změny před sezónou

  • Matra v této sezóně nepůsobila jako tovární tým, místo toho se soustředila na spolupráci s Kenem Tyrrellem. Tým Tyrrell (vstoupil pod Matra International) si ponechal Jackieho Stewarta, ale nahradil Johnnyho Servoz-Gavina továrním jezdcem Jeanem-Pierrem Beltoisem.
  • Brabham přešel z motorů Repco na motory Ford-Cosworth DFV, když australská společnost stáhla svou podporu.
  • Lotus místo Jackieho Olivera podepsal rakouského jezdce Jochena Rindta. Brit našel působení v BRM. Tam John Surtees doplnil nové jezdecké duo. Surtees předtím jezdil pro Hondu, ale výrobce se ze sportu stáhl.
  • Jacky Ickx se přestěhoval do Brabhamu, aby obsadil Rindtovo místo a jeho starý tým, Ferrari, zredukoval své působení na jeden vůz pro Chrise Amona.
  • Tato sezóna byla debutovou sezónou legendárního majitele týmu Franka Williamse, který koupil Brabham BT26A a propagoval svého pilota z Formule 2 Pierse Couraga.

Změny během sezóny

Kalendář

PořadíGrand PrixOkruhDatum
1Grand Prix Jihoafrické republikyJižní Afrika Kyalami Grand Prix Circuit, Midrand1. březen
2Grand Prix ŠpanělskaŠpanělsko Montjuïc circuit, Barcelona4. květen
3Grand Prix MonakaMonako Circuit de Monaco, Monte Carlo18. květen
4Grand Prix NizozemskaNizozemsko Circuit Zandvoort, Zandvoort21. červen
5Grand Prix FrancieFrancie Charade Circuit, Clermont-Ferrand6. červenec
6Grand Prix Velké BritánieSpojené království Silverstone Circuit, Silverstone19. červenec
7Grand Prix NěmeckaZápadní Německo Nürburgring, Nürburg3. srpen
8Grand Prix ItálieItálie Autodromo Nazionale di Monza, Monza7. září
9Grand Prix KanadyKanada Mosport Park, Bowmanville20. září
10Grand Prix USAUSA Watkins Glen International, New York5. říjen
11Grand Prix MexikaMexiko Magdalena Mixhuca, Mexico City19. října

Změny v kalendáři

Zrušené závody

  • Grand Prix Belgie se měla původně konat 8. června, ale Jackie Stewart, silný zastánce bezpečnosti ve Formuli 1, prohlédl okruh a požadoval několik změn. Majitelé okruhu jeho přání nesplnili a jezdci Grand Prix bojkotovali.[3][4]

Změny předpisů

O aerodynamice se mluvilo od minulé sezóny a většina týmů se rozhodla implementovat přední a zadní křídla, kromě spoilerů na přídi, které přišly o něco později. Lotus byl průkopníkem pohyblivých křídel, ovládaných čtvrtým pedálem u jezdcových nohou, a jeho soupeři využili zimní přestávky k implementaci vlastního systému. McLaren například dal svým jezdcům páku vedle levé ruky, aby zploštili zadní křídlo, čímž se zvýšila rychlost na rovince, a připojil brzdový pedál ke křídlu, aby se křídlo automaticky vrátilo do původní polohy a vznikl přítlak v zatáčkách. Tyrrell Matra přišel s elektricky ovládaným zadním křídlem, které automaticky zploštělo zadní křídlo při zařazení pátého rychlostního stupně.[5]

Na začátku sezóny byla křídla umístěna co nejvýše, aby generovala co největší přítlak, a zajištěna na zavěšení vozu, aby tlačila pneumatiky do země. Když však Grand Prix Španělska 1969 zaznamenala několik dramatických havárií, FIA (tehdy známá jako Commission Sportive Internationale nebo CSI) zakázala jakékoli použití křídel. Stále byly povoleny pouze křídla na nose. O tom bylo náhle rozhodnuto po prvním tréninku na Grand Prix Monaka.[6]

Od následujícího závodu byla křídla opět povolena, ale pouze v případě, že neměla žádné pohyblivé části a byla pevně připevněny k odpruženým částem karoserie (tedy ne k zavěšení) a spadala do určité maximální výšky a šířky. Tato pravidla byla zavedena pro Grand Prix Nizozemska a přísně vynucována od Francie.[6][7][8]

Výsledky a pořadí

Grand Prix

PořadíGrand PrixPole positionNejrychlejší koloVítěz závoduVítězný týmPneumatikyVýsledky
1Jižní Afrika Grand Prix Jihoafrické republikyAustrálie Jack BrabhamSpojené království Jackie StewartSpojené království Jackie StewartFrancie Matra-FordDVýsledky
2Španělsko Grand Prix ŠpanělskaRakousko Jochen RindtRakousko Jochen RindtSpojené království Jackie StewartFrancie Matra-FordDVýsledky
3Monako Grand Prix MonakaSpojené království Jackie StewartSpojené království Jackie StewartSpojené království Graham HillSpojené království Lotus-FordFVýsledky
4Nizozemsko Grand Prix NizozemskaRakousko Jochen RindtSpojené království Jackie StewartSpojené království Jackie StewartFrancie Matra-FordDVýsledky
5Francie Grand Prix FrancieSpojené království Jackie StewartSpojené království Jackie StewartSpojené království Jackie StewartFrancie Matra-FordDVýsledky
6Spojené království Grand Prix Velké BritánieRakousko Jochen RindtSpojené království Jackie StewartSpojené království Jackie StewartFrancie Matra-FordDVýsledky
7Západní Německo Grand Prix NěmeckaBelgie Jacky IckxBelgie Jacky IckxBelgie Jacky IckxSpojené království Brabham-FordGVýsledky
8Itálie Grand Prix ItálieRakousko Jochen RindtFrancie Jean-Pierre BeltoiseSpojené království Jackie StewartFrancie Matra-FordDVýsledky
9Kanada Grand Prix KanadyBelgie Jacky IckxBelgie Jacky Ickx
Austrálie Jack Brabham		Belgie Jacky IckxSpojené království Brabham-FordGVýsledky
10USA Grand Prix USARakousko Jochen RindtRakousko Jochen RindtRakousko Jochen RindtSpojené království Lotus-FordFVýsledky
11Mexiko Grand Prix MexikaAustrálie Jack BrabhamBelgie Jacky IckxNový Zéland Denny HulmeSpojené království McLaren-FordGVýsledky

Bodový systém

Body získalo šest nejlepších klasifikovaných jezdců. Vozy Formule 2 neměly nárok na body do šampionátu. Mezinárodní pohár konstruktérů započítával pouze body jezdce s nejvyšším umístěním v každém závodě. Pro Mistrovství i Pohár se počítalo pět nejlepších výsledků z kol 1-6 a čtyři nejlepší výsledky z kol 7-11.

Čísla bez závorek jsou mistrovské body a čísla v závorkách představují celkový počet získaných bodů. Body byly udělovány v následujícím systému:

Umístění1.2.3.4.5.6.
Body964321
Zdroj:[9]

Pořadí jedzců

Poř.JezdecRSA
Jižní Afrika		ESP
Španělsko		MON
Monako		NED
Nizozemsko		FRA
Francie		GBR
Spojené království		GER
Západní Německo		ITA
Itálie		CAN
Kanada		USA
USA		MEX
Mexiko		Body
1Spojené království Jackie Stewart11Ret11121RetRet463
2Belgie Jacky IckxRet6Ret5321101Ret237
3Nový Zéland Bruce McLaren525Ret43345DNSDNS26
4Rakousko Jochen RindtRetRetRetRet4Ret231Ret22
5Francie Jean-Pierre Beltoise63Ret8291234Ret521
6Nový Zéland Denny Hulme34648RetRet7RetRet120
7Spojené království Graham Hill2Ret176749RetRet19
8Spojené království Piers CourageRet2RetRet5Ret5Ret21016
9Švýcarsko Jo Siffert4Ret3298118RetRetRet15
10Austrálie Jack BrabhamRetRetRet6Ret24314
11Spojené království John SurteesRet5Ret9RetDNSNCRet3Ret6
12Nový Zéland Chris AmonRetRetRet3RetRet4
13Spojené království Richard Attwood46[pozn. 2]3
14Spojené království Vic Elford71056Ret3
15Mexiko Pedro RodríguezRetRetRetRet6Ret573
16Švýcarsko Silvio MoserRetRet7RetRet6111
17Spojené království Jackie Oliver7RetRetRetRetRetRetRetRet61
18Francie Johnny Servoz-GavinRet16NC81
—Rhodesie Sam Tingle80
—USA Pete Lovely7Ret90
—Spojené království John MilesRet10RetRetRet0
—Kanada Bill BrackNC0
—USA Mario AndrettiRetRetRet0
—Švédsko Jo BonnierRetRet0
—Kanada George EatonRetRet0
—Jižní Afrika Peter de KlerkNC0
—Jižní Afrika Basil van RooyenRet0
—Rhodesie John LoveRet0
—Spojené království Derek BellRet0
—Kanada John CordtsRet0
—Kanada Al PeaseDSQ0
—Itálie Ernesto BrambillaDNS0
Jezdci, kteří neměli nárok na body Formule 1, protože jeli s vozy Formule 2.
—Francie Henri Pescarolo5
—Západní Německo Kurt Ahrens Jr.7
—Západní Německo Rolf Stommelen8
—Spojené království Peter Westbury9
—Švýcarsko Xavier Perrot10
—Francie François CevertRet
—Západní Německo Gerhard MitterDNS
—Západní Německo Hubert HahneDNS
—Rakousko Dieter QuesterDNS
—Západní Německo Hans HerrmannDNS
Poř.JezdecRSA
Jižní Afrika		ESP
Španělsko		MON
Monako		NED
Nizozemsko		FRA
Francie		GBR
Spojené království		GER
Západní Německo		ITA
Itálie		CAN
Kanada		USA
USA		MEX
Mexiko		Body
Legenda k tabulce
BarvaVýsledek
ZlatáVítěz
Stříbrná2. místo
Bronzová3. místo
ZelenáBodované umístění
ModráNebodované umístění
Dokončil neklasifikován (NC)
FialováOdstoupil (Ret)
ČervenáNekvalifikoval se (DNQ)
Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
ČernáDiskvalifikován (DSQ)
BíláNestartoval (DNS)
Závod zrušen (C)
Světle
modrá		Pouze trénoval (PO)
Páteční testovací jezdec (TD)
Bez
barvy		Netrénoval (DNP)
Vyřazen (EX)
Nepřijel (DNA)
Odvolal účast (WD)
Nezúčastnil se (prázdné)
OznačeníVýznam
TučnostPole position
KurzívaNejrychlejší kolo
†Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
‡Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
Horní indexUmístění bodujících jezdců
ve sprintu

Vozy Formule 2 obsadily při Grand Prix Německa pozice mezi pátým a desátým místem, ale jezdci, kteří tyto vozy řídili, nezískali žádné body do šampionátu. Body za páté a šesté získali jedenáctý a dvanáctý v závodě Siffert a Beltoise.

Pořadí konstruktérů

Poř.KonstruktérRSA
Jižní Afrika		ESP
Španělsko		MON
Monako		NED
Nizozemsko		FRA
Francie		GBR
Spojené království		GER
Západní Německo		ITA
Itálie		CAN
Kanada		USA
USA		MEX
Mexiko		Body
1Francie Matra-Ford11Ret111214NC466
2Spojené království Brabham-FordRet625321(5)12249 (51)
3Spojené království Lotus-Ford2Ret12644231947
4Spojené království McLaren-Ford32(5)443345Ret138 (40)
5Spojené království BRM75Ret9RetRetNCNC367
6Itálie FerrariRetRetRet3RetRet6Ret577
—Spojené království Cooper-Maserati7WD0
—Spojené království Brabham-Repco80
—Spojené království Brabham-ClimaxRet0
—USA Eagle-ClimaxDSQ0
Poř.KonstruktérRSA
Jižní Afrika		ESP
Španělsko		MON
Monako		NED
Nizozemsko		FRA
Francie		GBR
Spojené království		GER
Západní Německo		ITA
Itálie		CAN
Kanada		USA
USA		MEX
Mexiko		Body
Legenda k tabulce
BarvaVýsledek
ZlatáVítěz
Stříbrná2. místo
Bronzová3. místo
ZelenáBodované umístění
ModráNebodované umístění
Dokončil neklasifikován (NC)
FialováOdstoupil (Ret)
ČervenáNekvalifikoval se (DNQ)
Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
ČernáDiskvalifikován (DSQ)
BíláNestartoval (DNS)
Závod zrušen (C)
Světle
modrá		Pouze trénoval (PO)
Páteční testovací jezdec (TD)
Bez
barvy		Netrénoval (DNP)
Vyřazen (EX)
Nepřijel (DNA)
Odvolal účast (WD)
Nezúčastnil se (prázdné)
OznačeníVýznam
TučnostPole position
KurzívaNejrychlejší kolo
†Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
‡Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
Horní indexUmístění bodujících jezdců
ve sprintu
  • Tučné výsledky se započítávají do součtů šampionátu.

Nemistrovské závody

Další závody Formule 1 pořádané v roce 1969, které se nepočítávaly do mistrovství světa. Grand Prix Madridu a Gold Cup se konaly souběžně s vozy Formule 5000.

ZávodOkruhDatumVítěz závoduVítězný konstruktér
Spojené království IV Race of ChampionsBrands Hatch16. březenSpojené království Jackie StewartFrancie Matra-Cosworth
Spojené království XXI BRDC International TrophySilverstone30. březenAustrálie Jack BrabhamSpojené království Brabham-Cosworth
Španělsko Grand Prix MadriduJarama13. dubenSpojené království Keith HollandSpojené království Lola-Chevrolet
Spojené království XVI International Gold CupOulton Park16. srpenBelgie Jacky IckxSpojené království Brabham-Cosworth

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Vítězný vůz Jackieho Stewarta Matra MS80 byl vyrobený ve Vélizy-Villacoublay, ve Francii. Vítězné vozy Fernanda Alonsa Renault R25 a Renault R26 byly vyrobeny v Enstone, ve Velké Británii.
  2. ↑ Richard Attwood neměl nárok na získaný bod, protože závodil s vozem Formule 2.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1969 Formula One season na anglické Wikipedii.

  1. ↑ 1969 Driver Standings [online]. [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ 1969 Constructor Standings [online]. [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ Grand Prix - The Killer Years [online]. YouTube [cit. 2016-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 October 2011. 
  4. ↑ David Hayhoe, Formula 1: The Knowledge records and trivia since 1950 – 2nd Edition, 2021, page 35.
  5. ↑ Michael Tee. South African Grand Prix race report: Stewart streaks ahead [online]. 1 March 1969 [cit. 2024-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 December 2023. 
  6. ↑ a b Jennie Mowbray. #F1 History: 1969 - High wings banned [online]. 13 February 2024 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 
  7. ↑ Safety Improvements in F1 since 1963 [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 
  8. ↑ Steven de Grootte. F1 rules and stats 1960-1969 [online]. 1 January 2009 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. 
  9. ↑ World Championship points systems [online]. Forix, 18 January 2019 [cit. 2020-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 September 2019. 

Média použitá na této stránce

Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
F1.svg
The new Formula One logo, introduced on 26 November 2017.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Rhodesia (1968–1979).svg
Flag of Rhodesia (11 November 1968 – 31 May 1979) and Zimbabwe Rhodesia (1 June – 1 September 1979).
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Germany (state).svg
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.