Formule 1 v roce 1997
| Sezóna 1997 mistrovství světa vozů Formule 1 | |
|---|---|
Předchozí: 1996 Další: 1998 | |
 | |
| Mistr světa - Jacques Villeneuve | |
| Obecné informace | |
| Pořadí sezóny: | 48. |
| Počet týmů: | 12 |
| Počet pilotů: | 25 |
| Počet závodů: | 17 |
| Výsledky | |
| Pohár jezdců: |  Jacques Villeneuve 81 b. (Williams–Renault)2. |
| Pohár konstruktérů: |  Williams 123 b. |
Sezóna 1997 byla v pořadí 48.sezónou v šampionátu mistrovství světa Formule 1. Odstartovala v Austrálii 9. března a skončila po 17 závodech ve Španělsku 26. října.
Souhrn sezóny
Sezóna 1997 odstartovala v Austrálii, kde si Kanaďan Jacques Villeneuve připsal svou čtvrtou pole position v kariéře. V závodě však ze své startovní pozice mnoho nevytěžil, když už v první zatáčce kolidoval s Johnny Herbertem. David Coulthard na voze McLaren závod vyhrál a bylo to jeho druhé vítězství v kariéře, druhý dojel Michael Schumacher a třetí Mika Häkkinen.
Villeneuve zopakoval pole position v Brazílii a znovu vypadl v první zatáčce. Naštěstí pro něj byl však závod restartován a Kanaďan se dostal do vedení ve 49. kole, kdy předjel Gerharda Bergera a nakonec vyhrál. Rakušan dojel druhý a třetí dojel Olivier Panis, který navázal na dobrou formu ze sezóny 1996.
Třetí pole position v řadě vybojoval Villeneuve v Argentině. A opět byl zapleten do kolize v první zatáčce, kde kolidoval Michael Schumacher a Rubens Barrichello. Schumacher odstoupil a tak Villeneuva vyzval Eddie Irvine, který se jej několikrát pokusil předjet. To se mu ale nepovedlo a skončil druhý, na třetím místě dojel ve své první sezóně ve Formuli 1 Ralf Schumacher.
Villeneuve pokračoval ve své sbírce pole position v San Marinu. Jeho týmový kolega ze stáje Williams, Heinz-Harald Frentzen, si připsal své jediné vítězství pro Williams, když těsně porazil Michaela Schumachera. Třetí dojel Eddie Irvine.
Frenzen ukončil Villeneuvovu šňůru pole positions v Monaku. Závod se jel na mokru a Michael Schumacher si připsal první vítězství v sezóně. Druhý skončil Rubens Barrichello na voze Stewart, pro které to bylo nejen první pódium, ale i první body. Na třetím místě skončil opět Irvine.
Svou převahu v kvalifikacích prokázal Williams i ve Španělsku, kde Jacques Villeneuve vybojoval 5. pole position a spolu s ním startoval z první řady i Frentzen. Villeneuve závod vyhrál, druhý dojel Olivier Panis a třetí další Francouz Jean Alesi.
Dominance Williamsu v kvalifikaci skončila v Kanadě, kde z pole positon odstartoval Michael Schumacher. Ten výhody využil a zvítězil, druhý byl bývalý jezdec Ferrari Jean Alesi a třetí dojel Giancarlo Fisichella. Ve Francii opanoval kvalifikaci opět Schumacher, druhý startoval Frentzen. Oba si své pozice udrželi i v cíli závodu a třetí dokončil Eddie Irvine.
V Británii už startoval z prvního místa opět Villenueve a z druhého jeho kolega Frentzen. Po odstoupení Miky Häkkinena z prvního místa převzal vedení v závodě Villeneuve. Druhý byl Alesi a třetí skončil mladý Alexander Wurz. Na pódiu tak stanuly jen vozy s motory Renault. Michael Schumacher po problémech ze závodu odstoupil.
Gerhard Berger, který musel kvůli nemoci a smrti svého otce vynechat předchozí Grand Prix, získal pole position při Grand Prix Německa. Berger závod vyhrál a přidal ještě nejrychlejší kolo. Toto vítězství se nakonec ukázalo jako poslední pro tým Benetton. Druhý dojel Michael Schumacher a třetí Mika Häkkinen.
Další závod, Grand Prix Maďarska, patřil k těm nejzajímavějším v celé sezóně. Z první řady startovali Michael Schumacher a Jacques Villeneuve. Damon Hill ve voze Arrows, který se před touto Grand Prix nedokázal kvalifikovat lépe než na 9. místě, odstartoval z 3. pozice. Po startu předjel Hill Villeneuvea a v 10. kole i Schumachera a dostal se tak do vedení závodu. Hill držel první místo i před závěrečnými pit stopy, ale před koncem závodu začal mít se svým vozem problémy. V posledním kole ho předjel Villeneuve a vyhrál, tím zaznamenal jubilejní 100. vítšzství pro stáj Williams.
Po dvou vzrušujících závodech doufali fandové v Belgii, že další závod bude stejně zajímavý. Villenuve startoval společně s Alesim z první řady do deštivého závodu. Kanaďan se propadl na 5. místo, zatímco jeho rival v boji o titul, Michael Schumacher, závod vyhrál když startoval na přechodných pneumatikách. Druhý dojel Fisichella a třetí Heinz-Harald Frentzen.
Svou jedinou pole position v sezóně vybojoval v Itálii Jean Alesi. David Coulthard potom vyhrál závod, jeho druhý v sezóně, Alesi skončil druhý a Frentzen opět stanul na místě třetím. V Rakousku už opět získal pole position Villeneuve a byla to už jeho sedmá v sezóně. Toho využil a závod vyhrál, když za sebou nechal druhého Coultharda a třetího Frentzena. Michael Schumacher skončil na 6. místě, když obdržel 10 sekundový trest stop/go za předjíždění pod žlutými vlajkami.
Další závod se jel pod názvem Grand Prix Lucemburska, ve skutečnosti se však jel na okruhu Nürburgring v Německu. Nejlepší pozici na startu vybojoval Mika Häkkinen. Oba vozy McLaren měly nakročeno k doublu, ale oba nakonec krátce po sobě ze závodu odstoupily. Vítězství spadlo do klína Villeneuvovi a nakonec to bylo i jeho poslední vítězství ve Formuli 1. Michael Schumacher vypadl už v prvním kole. Pódium tak obsadili Alesi a Frentzen a motory Renault tak měly opět plné zastoupení na stupních vítězů.
V Japonsku byl opět nejlepší v kvalifikaci Villeneuve. Ze závodu byl ale diskvalifikován, když nezpomalil při vyvěšení žlutých vlajek v kvalifikaci. Nakonec mohl po odvolání startoval, ale skončil až na 5. místě. Vyhrál Michael Schumacher, druhý dojel Frentzen a třetí Irvine. Tým Williams ale po závodě odvolání stáhl a zapříčinil tak, že do posledního závodu měl jít Schumacher s jednobodovým náskokem na Villeneuva. Boj o titul tak měl být rozhodnut až v posledním závodě v Jerezu.
Někteří komentátoři připodobňovali finále z roku 1994, kdy o titulu rozhodla kolize mezi Schumacherem a Damonem Hillem. Na okruhu Jerez se odehrála kuriózní kvalifikace, kde tři jezdci (Villeneuve, Michael Schumacher a Frentzen) zajeli shodný nejlepší čas. Z pole position se radoval Villeneuve, který čas zajel jako první. Toto vítězství v kvalifikaci bylo jeho posledním v kariéře. Schumacher dobře odstartoval, předjel Villeneuvea a ujal se vedení. Ve 48. kole se Villeneuve pokusil o předjetí. V zatáčce Dry Sac zabrzdil později než Schumacher, byl na vnitřní stopě kousek před Němcem, když Schumacher do Villeneuvea najel a zaklesl do jeho vozu své pravé kolo. Schumacher byl nucen odstoupit, zatímco Villeneuve nakonec dojel na 3. místě a získal 4 body. To mu zajistilo titul mistra světa. Michael Schumacher byl poté potrestán FIA za úmyslné způsobení kolize a byl diskvalifikován z celého šampionátu. Jeho výsledky (umístění i body) se ale do statistik započítávají. Poslední Grand Prix sezóny vyhrál Mika Häkkinen, což bylo jeho premiérové vítězství v kariéře.
Pravidla
- Boduje prvních šest jezdců podle klíče:
- 1. 10 bodů
- 2. 6 bodů
- 3. 4 body
- 4. 3 body
- 5. 2 body
- 6. 1 bod
Velké ceny
Složení týmů
| Tým | Konstruktér | Šasi | Motor | Pneumatiky | Číslo | Závodní pilot | Testovací pilot(i) |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Danka Arrows Yamaha | Arrows | A18 | Yamaha OX11A 3.0 V10 | B | 1 | Damon Hill |  Jörg Müller Martin Brundle |
| 2 |  Pedro Diniz | ||||||
| Rothmans Williams Renault | Williams | FW19 | Renault RS9 3.0 V10 | G | 3 | Jacques Villeneuve |  Jean-Christophe Boullion Juan Pablo Montoya |
| 4 | Heinz-Harald Frentzen | ||||||
 Scuderia Ferrari Marlboro | Ferrari | F310B | Ferrari 046/2 3.0 V10 | G | 5 | Michael Schumacher | Gianni Morbidelli Nicola Larini |
| 6 |  Eddie Irvine | ||||||
| Mild Seven Benetton Renault | Benetton | B197 | Renault RS9 3.0 V10 | G | 7 | Jean Alesi |  Alexander Wurz |
| 8 | Gerhard Berger | ||||||
| Alexander Wurz | |||||||
| West McLaren Mercedes | McLaren | MP4/12 | Mercedes FO110E 3.0 V10 Mercedes FO110F 3.0 V10 | G | 9 |  Mika Häkkinen | n/a |
| 10 |  David Coulthard | ||||||
| B&H Total Jordan Peugeot | Jordan | 197 | Peugeot A14 3.0 V10 | G | 11 | Ralf Schumacher | Ricardo Zonta |
| 12 | Giancarlo Fisichella | ||||||
| Prost Gauloises Blondes | Prost | JS45 | Mugen-Honda MF-301HB 3.0 V10 | B | 14 | Olivier Panis | Emmanuel Collard |
| Jarno Trulli | |||||||
| 15 |  Šindži Nakano | ||||||
 Red Bull Sauber Petronas | Sauber | C16 | Petronas SPE-01 3.0 V10 | G | 16 | Johnny Herbert |  Norberto Fontana |
| 17 | Nicola Larini | ||||||
| Gianni Morbidelli | |||||||
| Norberto Fontana | |||||||
| PIAA Tyrrell | Tyrrell | 025 | Ford ED4 3.0 V8 Ford ED5 3.0 V8 | G | 18 |  Jos Verstappen | Toranosuke Takagi |
| 19 | Mika Salo | ||||||
| Minardi Team SpA | Minardi | M197 | Hart 830 AV7 3.0 V8 | B | 20 | Ukjó Katajama | Tarso Marques |
| 21 | Jarno Trulli | ||||||
| Tarso Marques | |||||||
| HSBC Malaysia Stewart Ford | Stewart | SF01 | Ford VJ Zetec-R 3.0 V10 | B | 22 | Rubens Barrichello | n/a |
| 23 |  Jan Magnussen | ||||||
| MasterCard Lola F1 Team | Lola | T97/30 | Ford ECA Zetec-R 3.0 V8 | B | 24 | Vincenzo Sospiri | Andrea Montermini |
| 25 | Ricardo Rosset |
Změny ve složení
Týmy
Tři nové týmy přišly do Formule 1 pro sezónu 1997: Prost, který nahradil Ligier; Stewart a Lola. Tým Lola však pouze vstoupil do Grand Prix Austrálie, kde se nekvalifikoval a po špatném představení přišel o sponzory pro další závody. Footwork změnil svůj název na „Arrows“ a přešel z motorů Yamaha na motory značky Hart. Své motory změnil i Tyrell, který přešel od Yamahy k motorům Ford. Jordan-Peugeot podepsal s významným britským inženýrem Dr. Johnem Davisem. Ten pomohl týmu s novým aerodynamickým tunelem v Brackley. Tunel byl financován Ferrari výměnou za Eddieho Irvina, jenž přišel do Ferrari předchozí rok.
Dodavatel pneumatik Bridgestone vstoupil do Formule 1 a dodával pneumatiky 5 týmům: Arrows, Prost, Minardi, Stewart a Lola.
Jezdci
Významné změny:
- Arrows: Největší novinkou na začátku sezóny 1997 bylo to, že mistr světa z roku 1996, Damon Hill, byl u týmu Williams nahrazen Heinzem-Haraldem Frentzenem. Hill přestoupil do týmu Arrows, jeho týmovým kolegou byl Pedro Diniz, jehož sponzorské peníze pomohly zaplatit mzdu Damona Hilla.
- Williams: Tým propustil mistra světa Damona Hilla a nahradil ho Heinz-Harald Frentzen, kterého tým chtěl získat už několik od smrti Ayrtona Senny.
- Prost (bývalý Ligier): Vzhledem k japonskému dodavateli motorů Mugen-Honda, získal sedačku japonský jezdec Šindži Nakano, jenž nahradil Pedra Dinize, který odešel do Arrowsu. Jedničkou týmu byl Olivier Panis. Při Grand Prix Kanady si Panis zlomil obě nohy a byl nucen vynechat 7 závodů. V týmu ho nahradil Jarno Trulli, který sem přešel z Minardi.
- Sauber: Sauber přemluvil Ferrari a podepsal s Nicolou Larinim, který byl spojován s postem testovacího jezdce u Ferrari. LArini absolvoval ale jen 5 závodů, poté po neshodách se šéfem týmu Peterem Sauberem odešel. V průběhu sezóny ho nahradil Gianni Morbidelli. Když se zranil i ten, do vozu usedl testovací jezdec Norberto Fontana.
- Jordan: Irský tým změnil pro rok 1997 složení. Ralf Schumacher, mladší bratr Michaela, dostal místo závodního jezdce. Jeho týmovým kolegou měl být Nigel Mansell, ten ale nabídku odmítl. Jordan tak angažoval Giancarla Fisichellu, který jezdil za Alfu Romeo v šampionátu cestovních vozů (ITCC). Rubens Barrichello odešel do nově vzniklého týmu Stewart Grand Prix.
- Minardi: Minardi angažovalo vycházející italskou hvězdu Jarna Trulliho, společně s Ukjóem Katajamou. Oznámení jezdeckého složení zkompletovalo celé jezdecké složení pro rok 1997. Rozhodnutí přišlo poté, co Minardi propustilo Giancarla Fisichellu, aby mohl odejít k týmu Jordan. A jelikož Ukjó Katajama měl sedačku jistou, protože přinesl sponzora Mild Seven, se šéf týmu Giancarlo Minardi rozhodl, že tým potřebuje mladého Itala. Trulli byl proto jasnou volbou. Po zranění Panise přešel Trulli do týmu Prost, v Minardi ho nahradil testovací jezdec Tarso Marques.
- Tyrell: U týmu zůstal Mika Salo, druhou sedačku získal bývalý jezdec Footworku Jos Verstappen.
- Stewart: Do nového týmu byli angažováni Rubens Barrichello, který minulou sezónu jezdil u Jordanu, a nováček Jan Magnussen.
- Lola: Do týmu byli angažováni Ricardo Rosset a Vincenzo Sospiri. Oba ale absolvovali jen Grand Prix Austrálie, kde se nekvalifikovali.
Beze změn:
- Ferrari: Michael Schumacher a Eddie Irvine.
- Benetton: Gerhard Berger a Jean Alesi. A jelikož Rakousko podepsalo novou pětiletou smlouvu na pořádání Grand Prix, bylo nutné prosadit rakouského jezdce do Formule 1. A jelikož Karl Wendlinger již nebyl zdráv pro řízení Formule 1 a Gerhard Berger plánoval konec kariéry na konci sezóny, přišel Benetton s angažováním mladého Rakušana Alexandra Wurze jako testovacího jezdce. Nakonec absolvoval při neúčasti Gerharda Bergera i 3 závody.
- McLaren: Mika Häkkinen a David Coulthard.
Pohár jezdců
|
|
§ Michael Schumacher byl diskvalifikován z celého ročníku 1997 kvůli nebezpečné jízdě při Grand Prix Evropy, kde způsobil úmyslnou kolizi s Jacquesem Villeneuvem.
Pohár konstruktérů
|
|
Pohár národů
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Formule 1 v roce 1997 na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
.svg)
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
.svg)
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Finská vlajka
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
.svg)
Autor: SimLola661, Licence: CC BY-SA 4.0
The GP Layout of the Circuit de Barcelona-Catalunya, used between 2004 and 2006. It is 4.727 kilometers (2.937 Miles) long, goes in an anti-clockwise direction and has 14 corners - 6 left and 8 right.
Plánek trati v Monze (Formule 1 se na této trati jela v letech 1950-1954).
.svg)
Autor: Xander89, Licence: CC BY-SA 3.0
Track map of w:Circuit de Nevers Magny-Cours in 1992-2002.
Autor: Pitlane02, Licence: CC BY-SA 3.0
Nürburgring, layout 1997-2001, the Grand-Prix-Track, with the new Formula 1 chicane
Autor: Anthony Alessio Tralongo, Licence: CC BY-SA 4.0
RedBull Ring vector map
Autor: Gustavo Girardelli, Licence: CC BY-SA 4.0
Autódromo Osca y Juan Gálvez Circuito N° 6
Autor: Sas1998, Licence: CC BY-SA 4.0
Interlagos layout used since 2014, with modified pit entry and exit, with North pointing upwards.
Autor: Angelus, Licence: CC BY-SA 3.0
Layout of the Hungaroring circuit (between 1986 and 1988).
Autor: Freewheeling Daredevil, Licence: CC BY 2.0
Shot by The Daredevil at Daytona during Speedweeks 2008
Jacques Villeneuve
Track map for Circuit Gilles Villeneuve. This PNG version of image:Circuit Gilles Villeneuve.svg is for those with browsers like IE7 that don't support SVG.
Autor: Tom McKay, Licence: CC BY-SA 4.0
Track diagram of Silverstone Circuit in the UK in 1989 configuration with Woodcote chicane. Made to scale from aerial photographs.
Autor: Will Pittenger, Licence: CC BY-SA 3.0
Monaco street circuit
Autor: SimGC1, Licence: CC BY-SA 4.0
Autodromo Enzo e Dino Ferrari Pre-1994 Layout
Autor: Pitlane02, Licence: CC BY-SA 3.0
Hockenheimring, layout 1982–1991, the complete track
