Formule 1 v roce 2001
| Sezóna 2001 mistrovství světa vozů Formule 1 | |
|---|---|
Předchozí: 2000 Další: 2002 | |
 | |
| Mistr světa - Michael Schumacher | |
| Obecné informace | |
| Pořadí sezóny: | 52. |
| Počet týmů: | 11 |
| Počet pilotů: | 23 |
| Počet závodů: | 17 |
| Výsledky | |
| Pohár jezdců: |  Michael Schumacher 123 b. (Ferrari)2. |
| Pohár konstruktérů: |  Ferrari 179 b. |
Hned v úvodní Velké ceně Austrálie všech 11 týmu představilo nové vozy a na startu se objevili i čtyři nováčci: Enrique Bernoldi, Fernando Alonso, Juan Pablo Montoya a Kimi Räikkönen.
V Melbourne sezóna začala tragicky. Hned v úvodu závodu, v místě, které se nazývá Sports Center, došlo ke kolizi Ralfa Schumachera s Jacquesem Villeneuvem a utržený závěs s pneumatikou zasáhl traťového komisaře a na místě ho usmrtil. První vítězství Michaela Schumachera v nové sezóně se proto obešlo bez bouřlivých oslav. Tým Ferrari si vše vynahradil o dva týdny později v Malajsii, kde Schumachera na stupně vítězů doprovodil stájový kolega Barrichello. Na trati v Sepangu došlo k hromadné kolizi čtyř vozů poté, co z vozu Oliviera Panise unikl olej.
V brazilské grand prix našly rudé vozy přemožitele v podobě McLarenu pilotovaného Skotem Davidem Coulthardem. Podobná situace vznikla na okruhu Dina a Enza Ferrariho v Imole, kde na první vítězství v kariéře dosáhl Ralf Schumacher na voze Williams.
Mika Häkkinen daroval v posledním kole vítězství svému pronásledovateli, Michaelu Schumacherovi, když motor Mercedes v jeho voze nevydržel pekelné tempo a zadřel se. Síla stříbrných šípů se naplno projevila v následujícím závodě v Rakousku. I když Häkkinen odstoupil hned ve třetím kole, Coulthard dokázal porazit zbytek startovního pole.
Ferrari zcela ovládlo závod pořádaný v ulicích Monte Carla a na stupně vítězů je doprovodil i bývalý pilot Ferrari Eddie Irvine. Následující závody jsou rodinnou záležitostí bratrů Schumacherů. Zatímco Michael zvítězil na Nürburgringu, ve Francii, Maďarsku a Belgii, mladší Ralf dominoval v Montrealu a doma v Německu. Jejich vítězné tažení přerušil pouze Häkkinen v Británii. Michael Schumacher a stáj Ferrari si titul zajistili již pět závodů před koncem sezóny.
Luciano Burti, po hrůzostrašné nehodě při Grand Prix Německa, kdy jeho monopost létal vzduchem, znovu nezvládl vůz a havaroval v rychlosti přes 300 km/h při GP Belgie. Na poslední tři velké ceny ho v kokpitu nahradil Tomáš Enge a stal se tak prvním Čechem ve Formuli 1.
Závod v Monze a i následující v Indianapolis je poznamenán událostmi v USA, kde došlo k teroristickým akcím v New Yorku. Další rána osudu zasáhla dvojnásobného mistra série Indycar a bývalého pilota Formule 1, Alessandra Zanardiho, který při havárii na okruhu Lawtzering přišel o obě nohy. Pod tíhou všech těchto událostí ze světa velkých cen mizí dvojnásobný mistr světa Mika Häkkinen a Indianapolis je místem jeho posledního vítězství.
Pravidla
Boduje prvních 6 jezdců podle klíče:
- První – 10 bodů
- Druhý – 6 bodů
- Třetí – 4 bodů
- Čtvrtý – 3 bodů
- Pátý – 2 body
- Šestý – 1 bod
- Maximálně 10 válcové nepřeplňované motory o objemu 3000 cc
- Minimální hmotnost vozů 600 kg
Složení týmů
- Ferrari (Scuderia Ferrari Marlboro)
- McLaren (West McLaren Mercedes)
- Williams (BMW WilliamsF1 Team)
- Benetton (Mild Seven Benetton Renault)
- B.A.R (Lucky Strike BAR Honda)
- Jordan (B&H Jordan Honda)
- Arrows (Orange Arrows Asiatech)
- 14. Jos Verstappen
- 15. Enrique Bernoldi
- Sauber (Red Bull Sauber Petronas)
- 16. Nick Heidfeld
- 17. Kimi Räikkönen
- Jaguar (Jaguar Racing)
- Minardi (European Minardi F1)
- 20. Alex Yoong, Tarso Marques
- 21. Fernando Alonso
- Prost (Prost Acer)
Velké ceny
Konečné hodnocení Mistrovství světa
Jezdci
- Michael Schumacher Ferrari 123
- David Coulthard McLaren 65
- Rubens Barrichello Ferrari 56
- Ralf Schumacher Williams 49
- Mika Häkkinen McLaren 37
- Juan Pablo Montoya Williams 31
- Jacques Villeneuve B.A.R 12
- Nick Heidfeld Sauber 12
- Jarno Trulli Renault 12
- Kimi Raikkonen Sauber 9
- Giancarlo Fisichella Jordan 8
- Eddie Irvine Jaguar 6
- Heinz Harald Frentzen Jordan 6
- Olivier Panis B.A.R 5
- Jean Alesi Prost 5
- Pedro de la Rosa Jaguar 3
- Jenson Button Benetton 2
- Jos Verstappen Arrows 1
Pohár konstruktérů
Národy
- Německo 190
- Velká Británie 73
- Brazílie 56
- Finsko 46
- Kolumbie 31
- Itálie 20
- Kanada 12
- Francie 10
- Španělsko 3
- Nizozemí 1
Roční statistiky
| Vítězství | Vůz | Motor | Národ |
|---|---|---|---|
| Michael Schumacher 9× | Ferrari 9× | Ferrari 9× | Německo 12× |
| Ralf Schumacher 3× | Williams 4× | BMW 4× | Velká Británie 2× |
| David Coulthard 2× | McLaren 4× | Mercedes 4× | Finsko 2× |
| Mika Hakkinen 2× | - | - | Kolumbie 1× |
| Juan Pablo Montoya 1× | - | - | - |
| Pole positions | Vůz | Motor | Národ |
|---|---|---|---|
| Michael Schumacher 11× | Ferrari 11× | Ferrari 11× | Německo 12× |
| Juan Pablo Montoya 3× | Williams 4× | BMW 4× | Kolumbie 3× |
| David Coulthard 2× | McLaren 2× | Mercedes 2× | Velká Británie 2× |
| Ralf Schumacher 1× | - | - | - |
| Nejrychlejší kolo | Vůz | Motor | Národ |
|---|---|---|---|
| Ralf Schumacher 5× | Williams 8× | BMW 8× | Německo 8× |
| David Coulthard 3× | McLaren 6× | Mercedes 6× | Velká Británie 3× |
| Miki Hakkinen 3× | Ferrari 3× | Ferrari 3× | Finsko 3× |
| Michael Schumacher 3× | - | - | - |
| Juan Pablo Montoya 3× | - | - | - |
| Podium | Vůz | Motor | Národ |
|---|---|---|---|
| Michael Schumacher 14× | Ferrari 24× | Ferrari 24× | Německo 20× |
| Rubens Barrichello 10× | McLaren 13× | Mercedes 13× | Velká Británie11x |
| David Coulthard 10× | Williams 9× | BMW 9× | Brazílie 10× |
| Ralf Schumacher 5× | BAR 2× | Honda 2× | Kolumbie 2 x |
| Juan Pablo Montoya 4× | Sauber 1× | Petronas 1× | Finsko 3× |
| Mika Hakkinen 3× | Jaguar 1× | Ford Cosworth 1× | Kanada 2× |
| Jacques Villeneuve 2× | Benetton 1× | Renault 1× | Itálie 1× |
| Nick Heidfeld 1× | - | - | - |
| Eddie Irvine 1× | - | - | - |
| Giancarlo Fisichella 1× | - | - | - |
| Nejrychlejší GP | Jezdec | Vůz | Rychlost |
|---|---|---|---|
| Itálie | Montoya | Williams | 239,280 km/h |
| Německo | R.Schumacher | Williams | 235,351 km/h |
 Belgie | M.Schumacher | Ferrari | 221,065 km/h |
 Velká Británie | Hakkinen | McLaren | 216,262 km/h |
 Japonsko | M.Schumaher | Ferrari | 212,981 km/h |
 Rakousko | Coulthard | McLaren | 209,638 km/h |
 Evropa | M.Schumacher | Ferrari | 204,154 km/h |
 Španělsko | M.Schumacher | Ferrari | 202,592 km/h |
 San Marino | R.Schumacher | Williams | 202,219 km/h |
 USA | Hakkinen | McLaren | 198,039 km/h |
 Francie | M.Schumacher | Ferrari | 196,167 km/h |
 Kanada | R.Schumacher | Williams | 193,630 km/h |
 Austrálie | M.Shumacher | Ferrari | 187,465 km/h |
 Brazílie | Coulthard | McLaren | 185,392 km/h |
 Maďarsko | M.Schumacher | Ferrari | 181,238 km/h |
 Malajsie | M.Schumacher | Ferrari | 170,031 km/h |
 Monako | M.Shumacher | Ferrari | 149,882 km/h |
| Nejtěsnější vítězství | Vítěz | Druhý | Rozdíl |
|---|---|---|---|
| Monako | M.Schumacher | Barrichello | 0:00.431s |
| Austrálie | M.Schumacher | Coulthard | 0:01.718 |
| Rakousko | Coulthard | M.Schumacher | 0:02.191s |
| Japonsko | M.Schumacher | Montoya | 0:03.154 |
| Evropa | M.Schumacher | Montoya | 0:04.217 |
| San Marino | R.Schumacher | Coulthard | 0:04.352s |
| Itálie | Montoya | Barrichello | 0:05.175 |
| Belgie | M.Schumacher | Coulthard | 0:10.098s |
| Francie | M.Schumacher | R.Schumacher | 0:10.399 |
| USA | Hakkinen | M.Shumacher | 0:11.046 |
| Brazílie | Coulthard | M.Schumacher | 0:16.164s |
| Kanada | R.Schumacher | M.Schumacher | 0:20.235s |
| Malajsie | M.Schumacher | Barrichello | 0:23.660 |
| Maďarsko | M.Schumacher | Barrichello | 0:33.363 |
| Velká Británie | Hakkinen | M.Schumacher | 0:33.646 |
| Španělsko | M.Schumacher | Montoya | 0:40.738 |
| Německo | R.Schumacher | Barrichello | 0:46.117 |
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Formule 1 v roce 2001 na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
.svg)
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
Finská vlajka
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Autor: SimLola661, Licence: CC BY-SA 4.0
The GP Layout of the Circuit de Barcelona-Catalunya, used between 2004 and 2006. It is 4.727 kilometers (2.937 Miles) long, goes in an anti-clockwise direction and has 14 corners - 6 left and 8 right.
Plánek trati v Monze (Formule 1 se na této trati jela v letech 1950-1954).
.svg)
Autor: Xander89, Licence: CC BY-SA 3.0
Track map of w:Circuit de Nevers Magny-Cours in 1992-2002.
Autor: Pitlane02, Licence: CC BY-SA 3.0
Nürburgring, layout 1997-2001, the Grand-Prix-Track, with the new Formula 1 chicane
Autor: Anthony Alessio Tralongo, Licence: CC BY-SA 4.0
RedBull Ring vector map
Autor: Sas1998, Licence: CC BY-SA 4.0
Interlagos layout used since 2014, with modified pit entry and exit, with North pointing upwards.
Autor: Angelus, Licence: CC BY-SA 3.0
Layout of the Hungaroring circuit (between 1986 and 1988).
Autor: Morio, Licence: CC BY-SA 3.0
Formula One 2010 Rd.3 Malaysian GP: Michael Schumacher (Mercedes GP) at autograph session on Sunday.
Track map for Circuit Gilles Villeneuve. This PNG version of image:Circuit Gilles Villeneuve.svg is for those with browsers like IE7 that don't support SVG.
Autor: Tom McKay, Licence: CC BY-SA 4.0
Track diagram of Silverstone Circuit in the UK in 1995 configuration. Made to scale from aerial photographs.
Autor: Will Pittenger, Licence: CC BY-SA 3.0
Monaco street circuit
Autor: SimGC1, Licence: CC BY-SA 4.0
Autodromo Enzo e Dino Ferrari Pre-1994 Layout
Autor: Pitlane02, Licence: CC BY-SA 3.0
Hockenheimring, layout 1982–1991, the complete track
