Fort Šibeniční vrch
Fort Šibeniční vrch | |
---|---|
![]() Hlavní reduit pevnosti | |
Základní informace | |
Výstavba | 1838–1851 |
Přestavba | 1927–1928 |
Materiál | cihla |
Poloha | |
Adresa | Nová Ulice, ![]() |
Souřadnice | 49°35′54,14″ s. š., 17°14′2,56″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 104985 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fort Šibeniční vrch (Galgenberg) je bývalá pevnost na západě od centra Olomouce (dnes Nová Ulice), která tvoří součást opevnění města z 19. století.[1]
Historie
Vznik fortu
Fort Šibeniční vrch vznikal společně s fortem Tabulový vrch v první polovině 19. století jako součást systémového opevnění proti nájezdům vojsk, zejména ze západu města. Autorem návrhu fortu byl Camillo Vacani, který předložil v roce 1934 vojenskému vedení rakousko-uherské říše první návrh. Ten byl v letech 1839–1845 realizován, jeho stavbu ovšem provázala řada komplikací. Fort začal být stavěn na nevhodném místě s měkkým, jílovým podložím. Stavbu mělo na starosti 300 dělníků, mnohé části se kvůli nevyhovujícímu podloží musely opravovat. Cena stavby se proto vyšplhala na 850 000 zlatých. Fort byl nakonec dobudován až v roce 1851. Byl využíván jako kasárna a ke skladování zbraní a materiálu. Průběžnou posádku tvořilo 500 mužů, v době prusko-rakouské války zde mělo zázemí až 1150 mužů. Pevnost disponovala palebnou silou 24 děl.[1]
Po roce 1886
Po zrušení pevnostního statutu města v roce 1886 byl využit jako jezdecká škola, ale také v období první světové války jako kasárna těžkého dělostřelectva. Mezi roky 1919–1948 zde byly umístěny výrobní dílny závodu Letov. Pro účely zbudování leteckých dílen byla v letech 1927–1928 zvýšena budova reduitu o jedno podlaží a u hlavního vstupu byl vybudován hranolový přístavek výtahu do třetího podlaží. V roce 1943 byl německou okupační správou vyprojektován systém využití podzemních minových chodeb pevnosti na letecké kryty. Tento projekt byl nakonec realizován v letech 1944–1945 a zahrnoval propojení podzemních minových chodeb s betonovými kryty a výstupy na koliště v čele fortu, a také napojení betonové chodby na podzemní minovou chodbu „O“ s výstupem do prostoru koliště na pravé straně pevnosti.[2]
Po roce 1949
Od zestátnění majetku v období socialismu (tj. od roku 1949) až do devadesátých let 20. století zde měl zázemí vojenský Automobilový opravárenský závod.[zdroj?]
Současnost
V současnosti[kdy?] je objekt v soukromých rukou a po mnoha letech chátrání dochází k postupné opravě jednotlivých budov a částí areálu. Areál vlastní a pronajímá společnost RP Nemovit. V opraveném areálu reduitu sídlí od roku 2024 soukromá základní škola.[3]
Stavba
Jedná se o polygonální reduitový fort, svým půdorysem totožný s fortem na Tabulovém vrchu (nachází se v areálu Fakultní nemocnice Olomouc). Jedná se tak o unikátní technickou a vojenskou památkou evropského významu.[2]
Galerie
- reduit
- boční pohled
- boční strana
- přilehlé budovy
- detail, vrata
- placené parkoviště, výstava školy
- nový výtah
- adaptace, šachta
- detail, okno
- detail, kryt
Odkazy
Reference
- ↑ a b Fort Šibeniční vrch (Galgenberg) [online]. [cit. 2025-02-18]. Dostupné online.
- ↑ a b fort Šibeniční vrch [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-02-18]. Dostupné online.
- ↑ Olomouc – Škola v pevnosti Galgenberg. Den architektury [online]. [cit. 2025-02-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Transbedy, Licence: CC BY-SA 4.0
Fort Šibeniční vrch (Galgenberg), Šibeník Olomouc, 15. 2. 2025
Autor: Transbedy, Licence: CC BY-SA 4.0
Fort Šibeniční vrch (Galgenberg), Šibeník Olomouc, 15. 2. 2025
Autor: Transbedy, Licence: CC BY-SA 4.0
Fort Šibeniční vrch (Galgenberg), Šibeník Olomouc, 15. 2. 2025
Autor: Transbedy, Licence: CC BY-SA 4.0
Fort Šibeniční vrch (Galgenberg), Šibeník Olomouc, 15. 2. 2025
Autor: Transbedy, Licence: CC BY-SA 4.0
Fort Šibeniční vrch (Galgenberg), Šibeník Olomouc, 15. 2. 2025
Autor: Transbedy, Licence: CC BY-SA 4.0
Fort Šibeniční vrch (Galgenberg), Šibeník Olomouc, 15. 2. 2025
Autor: Transbedy, Licence: CC BY-SA 4.0
Fort Šibeniční vrch (Galgenberg), Šibeník Olomouc, 15. 2. 2025
Autor: Transbedy, Licence: CC BY-SA 4.0
Fort Šibeniční vrch (Galgenberg), Šibeník Olomouc, 15. 2. 2025
Autor: Transbedy, Licence: CC BY-SA 4.0
Fort Šibeniční vrch (Galgenberg), Šibeník Olomouc, 15. 2. 2025
Autor: Transbedy, Licence: CC BY-SA 4.0
Fort Šibeniční vrch (Galgenberg), Šibeník Olomouc, 15. 2. 2025