Fosilní palivo

(c) User: (WT-shared) Naplee12 na projektu wts wikicesty, CC BY-SA 3.0
Hlavní fosilní paliva (shora): zemní plyn, ropa, uhlí

Fosilní palivo nebo kaustobiolit[1] je nerostná surovina obsahující uhlovodíky, jako je uhlí, ropa a zemní plyn,[2] která vzniká přirozeně v zemské kůře ze zbytků odumřelých rostlin a živočichů a který se těží a spaluje jako palivo. Fosilní paliva se mohou spalovat za účelem získání tepla k přímému použití (například k vaření nebo vytápění), k pohonu motorů (například spalovacích motorů v motorových vozidlech) nebo k výrobě elektřiny.[3] Některá fosilní paliva se před spálením rafinují na deriváty, jako je petrolej, benzín a propan. Fosilní paliva vznikají anaerobním rozkladem pohřbených odumřelých organismů, které obsahují organické molekuly vzniklé fotosyntézou.[4] Přeměna těchto materiálů na fosilní paliva s vysokým obsahem uhlíku obvykle vyžaduje geologický proces trvající miliony let.[5]

V roce 2019 pocházelo 84 % primární spotřeby energie na světě a 64 % elektřiny z fosilních paliv.[6][7][8] Spalování fosilních paliv ve velkém měřítku způsobuje vážné škody na životním prostředí. Více než 80 % oxidu uhličitého (CO2), který vzniká v důsledku lidské činnosti (přibližně 35 miliard tun ročně), pochází z jejich spalování,[9] zatímco 4 miliardy z obhospodařování půdy.[10] Přirozené procesy na Zemi, většinou absorpce oceánem, dokáží odstranit jen malou část tohoto množství. Proto dochází k čistému nárůstu oxidu uhličitého v atmosféře o mnoho miliard tun ročně,[11] přestože úniky methanu jsou značné,[12]:s.52 spalování fosilních paliv je hlavním zdrojem emisí skleníkových plynů způsobujících globální oteplování a okyselování oceánů. Kromě toho je většina úmrtí v důsledku znečištění ovzduší připisována pevným částicím a škodlivým plynům uvolňovaným fosilními palivy. Předpokládá se, že způsobuje finanční zátěž, která spotřebovává více než 3 % celosvětového hrubého domácího produktu.[13] Postupné vyřazení fosilních paliv by mohlo potenciálně zachránit miliony životů ročně.[14]

Uvědomění si klimatické krize, znečištění a dalších negativních dopadů způsobených fosilními palivy vedlo k rozsáhlé změně politiky a aktivistickému hnutí zaměřenému na ukončení jejich využívání ve prospěch udržitelné energie.[15] Protože je však průmysl fosilních paliv tak silně integrován do globální ekonomiky a je značně dotován,[16] očekává se, že tento přechod bude mít značné ekonomické dopady.[17] Mnoho zainteresovaných stran tvrdí, že tato změna musí být spravedlivým přechodem[18] a vytvořit politiku, která bude řešit společenskou zátěž vytvořenou uvízlými aktivy průmyslu fosilních paliv.[19][20]

Mezinárodní politika v podobě Cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů v oblasti cenově dostupné a čisté energie a opatření v oblasti klimatu, jakož i Pařížské dohody o klimatu, má tento přechod na globální úrovni usnadnit. V roce 2021 dospěla Mezinárodní energetická agentura k závěru, že pokud se chce globální ekonomika a společnost vyhnout nejhorším dopadům změny klimatu a splnit mezinárodní cíle v oblasti zmírňování změny klimatu, nelze otevřít žádné nové projekty těžby fosilních paliv.[21]

Vzhledem k tomu, že ropná pole se nacházejí pouze na určitých místech na Zemi,[22] jsou ostatní země jsou závislé na kapacitách těžby ropy v těchto zemích.

Původ

Teorii, že fosilní paliva vznikla ze zkamenělých zbytků odumřelých rostlin působením tepla a tlaku v zemské kůře po miliony let, poprvé představil Andreas Libavius ve své Alchemii [Alchymia] z roku 1597 a později Michail Lomonosov asi již v roce 1757 a určitě v roce 1763.[23] První použití termínu „fosilní palivo“ se objevuje v díle německého chemika Caspara Neumanna v anglickém překladu z roku 1759.[24] Oxfordský slovník angličtiny uvádí, že ve spojení „fossil fuel“ přídavné jméno „fosilní“ znamená „Získaný vykopáním; nalezený zakopaný v zemi.", což pochází nejméně z roku 1652,[25] než se anglické podstatné jméno „fossil“ začalo počátkem 18. století vztahovat především na dávno mrtvé organismy.[26]

Vodní fytoplankton a zooplankton, který před miliony let odumřel a ve velkém množství sedimentoval v anoxických podmínkách, začal v důsledku anaerobního rozkladu tvořit ropu a zemní plyn. V průběhu geologického času se tato organická hmota smíchaná s bahnem pohřbila pod dalšími těžkými vrstvami anorganických sedimentů. Výsledná vysoká teplota a tlak způsobily, že se organická hmota chemicky změnila, nejprve na voskovitý materiál známý jako kerogen, který se vyskytuje v ropných břidlicích, a poté s větším teplem na kapalné a plynné uhlovodíky v procesu známém jako katageneze. Navzdory těmto tepelným přeměnám je energie uvolněná při spalování stále fotosyntetického původu.[4]

Suchozemské rostliny měly tendenci tvořit uhlí a methan. Mnohá uhelná ložiska pocházejí z karbonského období historie Země. Suchozemské rostliny také tvoří kerogen typu III, který je zdrojem zemního plynu. Přestože fosilní paliva vznikají neustále přírodními procesy, jsou klasifikována jako neobnovitelné zdroje, protože jejich vznik trvá miliony let a známé životaschopné zásoby se vyčerpávají mnohem rychleji, než vznikají nové.[27][28]

Čistý příjem světového ropného a plynárenského průmyslu dosáhl v roce 2022 rekordních 4 bilionů USD.[29]
Po zotavení z pandemie covidu-19 se zisky energetických společností zvýšily díky vyšším příjmům z vyšších cen pohonných hmot v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, klesajícímu zadlužení, daňovým odpisům projektů zastavených v Rusku a ústupu od dřívějších plánů na snížení emisí skleníkových plynů.[30] Rekordní zisky vyvolaly veřejné výzvy k zavedení mimořádných daní.[30]

Význam

Fosilní paliva byla pro rozvoj lidstva důležitá, protože je lze snadno spalovat v otevřené atmosféře a vyrábět tak teplo. Rašelina se jako palivo v domácnostech používala již v dávné historii. Uhlí se spalovalo v některých raných pecích pro tavení kovové rudy, zatímco polotuhé uhlovodíky z ropných vývěrů se ve starověku také spalovaly,[31] používaly se hlavně k hydroizolaci a balzamování.[32]

Komerční využívání ropy začalo v 19. století.[33]

Zemní plyn, kdysi spalovaný jako nepotřebný vedlejší produkt těžby ropy, je dnes považován za velmi cennou surovinu.[34] Ložiska zemního plynu jsou také hlavním zdrojem helia.[35]

Těžká ropa, která je mnohem viskóznější než běžná ropa, a ropné písky, kde se nachází bitumen smíchaný s pískem a jílem, začaly nabývat na významu jako zdroje fosilních paliv počátkem 20. století.[36] ropné břidlice a podobné materiály jsou sedimentární horniny obsahující kerogen, složitou směs vysokomolekulárních organických sloučenin, z nichž se po zahřátí (pyrolýze) získává syntetická ropa. Po dalším zpracování je lze využít místo jiných zavedených fosilních paliv. V průběhu let 2010 a 2020 došlo k dezinvesticím z těžby těchto zdrojů kvůli jejich vysokým nákladům na uhlík v porovnání se snadněji zpracovatelnými zásobami.[37]

Před druhou polovinou 18. století poskytovaly větrné a vodní mlýny energii potřebnou pro práci, jako je mletí mouky, řezání dřeva nebo čerpání vody, zatímco spalování dřeva nebo rašeliny zajišťovalo teplo pro domácnost. Široké využití fosilních paliv, nejprve uhlí a později ropy, v parních strojích umožnilo průmyslovou revoluci. Ve stejné době se začaly široce používat plynové lampy na zemní plyn nebo uhelný plyn. Vynález spalovacího motoru a jeho použití v automobilech a nákladních automobilech výrazně zvýšil poptávku po benzínu a naftě, které se vyrábějí z fosilních paliv. Fosilní paliva vyžadují i další druhy dopravy, železnice a letadla. Další významné využití fosilních paliv je při výrobě elektřiny a jako suroviny pro petrochemický průmysl. Dehet, který vzniká při těžbě ropy, se používá při stavbě silnic.

Energii pro zelenou revoluci poskytla fosilní paliva v podobě hnojiv (zemní plyn), pesticidů (ropa) a zavlažování poháněného uhlovodíky.[38][39] Rozvoj syntetických dusíkatých hnojiv významně podpořil růst světové populace; odhaduje se, že téměř polovina obyvatel Země je v současnosti vyživována v důsledku používání syntetických dusíkatých hnojiv.[40] Podle vedoucího agentury zabývající se cenami komodit hnojiv „50 % světových potravin závisí na hnojivech“.[41]

Projekt Global Carbon Project ukazuje, že přírůstky CO2 od roku 1880 byly způsobeny různými zdroji, které se zvyšovaly jeden po druhém.
Rekonstrukce globální povrchové teploty za posledních 2000 let pomocí proxy dat z letokruhů stromů, korálů a ledových jader modře.[42] Přímo pozorované údaje jsou červeně, přičemž všechna data ukazují pětiletý klouzavý průměr.[43]

Vliv na životní prostředí

Podrobnější informace naleznete v článku Dopady globálního oteplování.

Spalování fosilních paliv má řadu negativních externalit – škodlivých dopadů na životní prostředí, jejichž účinky přesahují rámec lidí, kteří palivo používají. Konkrétní dopady závisí na konkrétním palivu. Při spalování všech fosilních paliv se uvolňuje CO2, což urychluje změnu klimatu. Spalování uhlí a v menší míře i ropy a jejích derivátů přispívá ke vzniku pevných částic v atmosféře, smogu a kyselých dešťů.[44][45][46]

Změna klimatu je z velké části způsobena uvolňováním skleníkových plynů, jako je CO2, přičemž hlavním zdrojem těchto emisí je spalování fosilních paliv. Ve většině částí světa má změna klimatu negativní dopad na ekosystémy[46], což mimo jiné přispívá k vymírání druhů a snižuje schopnost lidí produkovat potraviny, čímž přispívá k problému hladu ve světě. Pokračující zvyšování globálních teplot povede k dalším nepříznivým dopadům na ekosystémy i lidi, přičemž Světová zdravotnická organizace uvedla, že změna klimatu je největší hrozbou pro lidské zdraví v 21. století.[47][48]

Spalováním fosilních paliv vznikají kyseliny sírová a dusičná, které padají na Zemi v podobě kyselých dešťů a ovlivňují přírodní oblasti i zastavěné území. Zvláště zranitelné jsou památky a sochy z mramoru a vápence, protože kyseliny rozpouštějí uhličitan vápenatý.

Fosilní paliva obsahují také radioaktivní materiály, zejména uran a thorium, které se uvolňují do atmosféry. V roce 2000 se při spalování uhlí na celém světě uvolnilo asi 12 000 tun thoria a 5 000 tun uranu.[49] Odhaduje se, že během roku 1982 se při spalování uhlí v USA uvolnilo do atmosféry 155krát více radioaktivity než při havárii na Three Mile Island.[50]

Kromě vlivů, které vznikají při spalování, má na životní prostředí vliv také těžba, zpracování a distribuce fosilních paliv. Metody těžby uhlí, zejména odstraňování nadloží a povrchová těžba, mají negativní dopady na životní prostředí a těžba ropy na moři představuje nebezpečí pro vodní organismy. Vrty na fosilní paliva mohou přispívat k uvolňování metanu prostřednictvím fugitivních emisí plynu. Negativní dopady na životní prostředí, včetně znečištění ovzduší a vody, mají také ropné rafinerie. Uhlí se někdy přepravuje lokomotivami poháněnými naftou, zatímco ropa se obvykle přepravuje tankery, což vyžaduje spalování dalších fosilních paliv.

Proti negativním účinkům fosilních paliv vznikla řada snah o jejich zmírnění. Patří k nim hnutí za využívání alternativních zdrojů energie, například obnovitelných zdrojů energie. Regulace v oblasti životního prostředí využívá různé přístupy k omezení těchto emisí; například pravidla proti vypouštění odpadních produktů, jako je popílek, do atmosféry.[46]

V prosinci 2020 vydala Organizace spojených národů zprávu, v níž se uvádí, že navzdory potřebě snižovat emise skleníkových plynů různé vlády „zdvojnásobují“ fosilní paliva a v některých případech přesměrovávají více než 50 % finančních prostředků na stimulaci obnovy po covidu-19 do výroby fosilních paliv namísto do alternativních zdrojů energie. Generální tajemník OSN António Guterres prohlásil, že „lidstvo vede válku proti přírodě. Je to sebevražedné. Příroda vždy vrací úder – a už to dělá s rostoucí silou a zuřivostí.“ Guterres však také uvedl, že stále existuje důvod k naději, a předjímal plán Joea Bidena, aby se USA připojily k dalším velkým producentům emisí, jako je Čína a EU, a přijaly cíle k dosažení čistých nulových emisí do roku 2050.[51][52][53]

Nemoci a úmrtí

Znečištění životního prostředí fosilními palivy má dopad na člověka, protože pevné částice a další znečištění ovzduší ze spalování fosilních paliv způsobují při vdechování nemoci a úmrtí. Tyto zdravotní účinky zahrnují předčasná úmrtí, akutní respirační onemocnění, zhoršení astmatu, chronickou bronchitidu a snížení funkce plic. Více ohroženi jsou chudí, podvyživení, velmi mladí a velmi staří lidé a lidé s již existujícími respiračními chorobami a jinými zdravotními potížemi.[54] celosvětově se počet úmrtí v důsledku znečištění ovzduší fosilními palivy odhaduje na více než 8 milionů lidí (2018, téměř 1 z 5 úmrtí na světě)[55] a na 10,2 milionu (2019).[56]

Ačkoli všechny zdroje energie mají ze své podstaty nepříznivé účinky, údaje ukazují, že fosilní paliva způsobují nejvyšší úroveň emisí skleníkových plynů a jsou pro lidské zdraví nejnebezpečnější. Naproti tomu moderní obnovitelné zdroje energie se zdají být pro lidské zdraví bezpečnější a čistší. Úmrtnost v důsledku nehod a znečištění ovzduší v EU je v přepočtu na terawatthodinu následující: uhlí (24,6 úmrtí), ropa (18,4 úmrtí), zemní plyn (2,8 úmrtí), biomasa (4,6 úmrtí), vodní energie (0,02 úmrtí), jaderná energie (0,07 úmrtí), větrná energie (0,04 úmrtí) a solární energie (0,02 úmrtí). Emise skleníkových plynů z jednotlivých zdrojů energie jsou následující, měřeno v tunách: uhlí (820 tun), ropa (720 tun), zemní plyn (490 tun), biomasa (78-230 tun), vodní energie (34 tun), jaderná energie (3 tuny), větrná energie (4 tuny) a solární energie (5 tun).[57] Jak vyplývá z údajů, uhlí, ropa, zemní plyn a biomasa způsobují vyšší úmrtnost a vyšší úroveň emisí skleníkových plynů než vodní energie, jaderná energie, větrná energie a solární energie. Vědci navrhují, že nahrazením fosilních zdrojů energie jadernou energií by bylo zachráněno 1,8 milionu životů.[58]

Velká kusy černého uhlí na dopravníku
Černé uhlí

Ukončování využívání fosilních paliv

Podrobnější informace naleznete v článku Ukončování využívání fosilních paliv.

Ukončování využívání fosilních paliv je postupné snižování využívání a výroby fosilních paliv až na nulu s cílem snížit počet úmrtí a nemocí způsobených znečištěním ovzduší, omezit změnu klimatu a posílit energetickou nezávislost. Je součástí probíhajícího přechodu na obnovitelné zdroje energie, kterému však brání dotace na fosilní paliva.

Agentura Bloomberg NEF uvedla, že v roce 2022 se globální investice do energetické transformace poprvé vyrovnají investicím do fosilních paliv.[59]

Spravedlivá transformace

Podrobnější informace naleznete v článku Spravedlivá transformace.

Spravedlivá transfromace je rámec vyvinutý odborovým hnutím,[60] který zahrnuje řadu sociálních zásahů potřebných k zajištění práv a živobytí pracovníků při přechodu ekonomik na udržitelnou výrobu, především v boji proti změně klimatu a ochraně biologické rozmanitosti. V Evropě chtějí zastánci spravedlivého přechodu sjednotit sociální a klimatickou spravedlnost, například pro pracovníky v rozvojových regionech závislých na uhlí, kteří nemají dostatek pracovních příležitostí mimo oblast uhlí.[61]

Od roku 2021 se od fosilního průmyslu odpoutalo 1 300 institucí, které disponují 14,6 biliony dolarů.[62]

Zřeknutí se fosilních paliv

Zřeknutí se fosilních paliv nebo zřeknutí se fosilních paliv a investice do klimatických řešení je pokus o snížení změny klimatu prostřednictvím sociálního, politického a ekonomického tlaku na institucionální zřeknutí se aktiv včetně akcií, dluhopisů a dalších finančních nástrojů spojených se společnostmi, které se podílejí na těžbě fosilních paliv. V roce 2011 se na univerzitních kampusech ve Spojených státech objevily kampaně za odprodej akcií z fosilních paliv, v nichž studenti naléhali na správní orgány univerzit, aby přeměnily investice nadačního jmění v odvětví fosilních paliv na investice do čisté energie a komunit, které jsou nejvíce postiženy změnou klimatu.[63] V roce 2012 se Unity College ve státě Maine stala první vysokoškolskou institucí, která odprodala[65] své nadační jmění z fosilních paliv.[64]

Do roku 2015 byl divestice fosilních paliv údajně nejrychleji rostoucím divestičním hnutím v historii,[65] k červenci 2023 zahájilo nebo se zavázalo k nějaké formě divestice fosilních paliv více než 1593 institucí s aktivy v celkové hodnotě přes 40,5 bilionu dolarů po celém světě.[62]

Průmyslový sektor

Související informace naleznete také v článku Petrochemický průmysl.

V roce 2019 byla společnost Saudi Aramco uvedena na burzu a hned druhý den obchodování dosáhla hodnoty 2 bilionů USD[66] po největší primární nabídce akcií na světě.[67]

Dotace na fosilní paliva na obyvatele, 2019. Dotace na fosilní paliva před zdaněním na obyvatele jsou měřeny ve stálých amerických dolarech.

Dotace

Dotace na fosilní paliva mohou mít různorodou podobu. Může jít o daňové úlevy na spotřebu, jako je nižší daň z prodeje zemního plynu pro vytápění domácností, nebo o dotace na těžbu, jako jsou daňové úlevy na průzkum ložisek ropy. Nebo se může jednat o bezplatné nebo levné negativní externality; například znečištění ovzduší nebo změny klimatu způsobené spalováním benzínu, nafty a leteckého paliva. Některé dotace na fosilní paliva jsou prostřednictvím výroby elektřiny, například dotace pro uhelné elektrárny.

Odstranění dotací na fosilní paliva by snížilo zdravotní rizika plynoucí ze znečištění ovzduší[68] a výrazně by snížilo globální emise uhlíku, čímž by pomohlo omezit změnu klimatu.[69] Od roku 2021 političtí výzkumníci odhadují, že na dotace na fosilní paliva se vynakládá podstatně více peněz než na dotace do zemědělství, které jsou škodlivé pro životní prostředí, nebo na dotace do vodohospodářství, které jsou škodlivé pro životní prostředí.[70]

Mezinárodní energetická agentura uvádí, že „vysoké ceny fosilních paliv nejvíce dopadají na chudé, ale dotace jsou zřídkakdy dobře cílené, aby chránily zranitelné skupiny, a mají tendenci přinášet prospěch lépe situovaným vrstvám obyvatelstva“.[71]

Přestože se země G20 zavázaly postupně ukončit neefektivní dotace fosilních paliv,[72] od roku 2023 pokračují kvůli poptávce voličů[73][74] nebo kvůli energetické bezpečnosti.[75] Globální dotace spotřeby fosilních paliv v roce 2022 byly odhadnuty na jeden bilion dolarů;[71] ačkoli se každý rok liší v závislosti na cenách ropy, trvale se pohybují ve stovkách miliard dolarů.[76]

Lobbistické aktivity

Lobby fosilního průmyslu zahrnuje placené zástupce korporací zapojených do průmyslu fosilních paliv (ropa, plyn, uhlí) a také do souvisejících průmyslových odvětví, jako je chemický průmysl, výroba plastů, letectví a další doprava. Vzhledem ke svému bohatství a významu energetického, dopravního a chemického průmyslu pro místní, národní a mezinárodní ekonomiky mají tyto lobby kapacitu a peníze, aby se pokusily mít nadstandardní vliv na vládní politiku. Zejména je známo, že tyto lobby brání politice související s ochranou životního prostředí, zdravím obyvatel a opatřeními v oblasti klimatu.[77]

Lobby jsou aktivní ve většině ekonomik s demokratickým řízením, které jsou náročné na fosilní paliva, přičemž zprávy o lobby jsou nejvýznamnější v Kanadě, Austrálii, Spojených státech a Evropě, nicméně lobby jsou přítomny v mnoha částech světa. Velké ropné společnosti, jako jsou ExxonMobil, Shell, BP, TotalEnergies, Chevron Corporation a ConocoPhillips, patří k největším korporacím spojeným s fosilní lobby.[78] Americký ropný institut je mocným průmyslovým lobbistou velkých ropných společností s významným vlivem ve Washingtonu, D.C.[79][80]

V roce 2022 deník Guardian kritizoval přítomnost velkých fosilních společností na globálních fórech pro rozhodování, jako je Mezivládní panel pro změnu klimatu,[81] jednání o Pařížské klimatické dohodě,[82] Plastic a další mezinárodní fóra. Lobby je známá tím, že využívá mezinárodních krizí, jako je pandemie covidu-19[82] nebo ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022,[83] aby se pokusila zrušit stávající regulace nebo ospravedlnit nový rozvoj fosilních paliv.[84]

Odkazy

Těžební zařízení pro čerpání ropy ze země
Dobývání ropy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fossil fuel na anglické Wikipedii.

  1. ↑ DOPITA, M.; HAVLENA, V. Ložiska fosilních paliv. Praha: SNTL, Alfa, 1985. 263 s. 
  2. ↑ Fossil fuel. ScienceDaily [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Fossil fuels. www.gsi.ie [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b SATO, Motoaki. Thermochemistry of the formation of fossil fuels. www.geochemsoc.org [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  5. ↑ MANN, Paul; GAHAGAN, Lisa; GORDON, Mark B. Tectonic Setting of the World's Giant Oil and Gas Fields. archives.datapages.com. 2003, s. 15–105. Dostupné online [cit. 2023-10-31]. (anglicky) 
  6. ↑ RITCHIE, Hannah; ROSADO, Pablo; ROSER, Max. Fossil Fuels. Our World in Data. 2023-10-06. Dostupné online [cit. 2023-10-31]. 
  7. ↑ BANK, European Investment. Energy Overview 2023. www.eib.org. 2023-02-02. Dostupné online [cit. 2023-10-31]. (EN) 
  8. ↑ NATIONS, United. Renewable energy – powering a safer future. United Nations [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ AMBROSE, Jillian. Carbon emissions from fossil fuels could fall by 2.5bn tonnes in 2020. The Guardian. 2020-04-12. Dostupné online [cit. 2023-10-31]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  10. ↑ GCP - Carbon Budget. web.archive.org [online]. 2022-04-08 [cit. 2023-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-08. 
  11. ↑ Greenhouse gases' effect on climate - U.S. Energy Information Administration (EIA). www.eia.gov [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  12. ↑ IPCC AR6 WG3 2022, Kapitola 2, Emissions trends and drivers
  13. ↑ MYLLYVIRTA, Lauri. Quantifying the Economic Costs of Air Pollution from Fossil Fuels [online]. CREA, 2020-04-06 [cit. 2023-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-06. 
  14. ↑ Air Pollution Is Killing More People Than Smoking—and Fossil Fuels Are Largely to Blame. Pacific Standard. Dostupné online [cit. 2023-10-31]. (anglicky) 
  15. ↑ DICKIE, Gloria; DICKIE, Gloria. Key takeaways from the IPCC report on climate change mitigation. Reuters. 2022-04-04. Dostupné online [cit. 2023-10-31]. (anglicky) 
  16. ↑ Price Spike Fortifies Fossil Fuel Subsidies. Energy Intelligence [online]. 2022-04-14 [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Why are fossil fuels so hard to quit?. Brookings [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ WESTERVELT, Amy. IPCC: We can tackle climate change if big oil gets out of the way. The Guardian. 2022-04-05. Dostupné online [cit. 2023-10-31]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  19. ↑ EAGLESHAM, Jean; MONGA, Vipal. Trillions in Assets May Be Left Stranded as Companies Address Climate Change. Wall Street Journal. 2021-11-20. Dostupné online [cit. 2023-10-31]. ISSN 0099-9660. (anglicky) 
  20. ↑ BOS, Kyra; GUPTA, Joyeeta. Stranded assets and stranded resources: Implications for climate change mitigation and global sustainable development. Energy Research & Social Science. 2019-10-01, roč. 56, s. 101215. Dostupné online [cit. 2023-10-31]. ISSN 2214-6296. DOI 10.1016/j.erss.2019.05.025. 
  21. ↑ HARVEY, Fiona. No new oil, gas or coal development if world is to reach net zero by 2050, says world energy body. The Guardian. 2021-05-18. Dostupné online [cit. 2023-10-31]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  22. ↑ Oil Fields Map. web.archive.org [online]. quakeinfo.ucsd.edu [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. 
  23. ↑ Springer handbook of petroleum technology: with 754 figures and 282 Tables. Příprava vydání Chang Samuel Hsu, Paul R. Robinson. Cham: Springer International Publishing 1238 s. (Springer Handbooks). ISBN 978-3-319-49347-3, ISBN 978-3-319-49345-9. S. 360. 
  24. ↑ NEUMANN, Caspar. The Chemical Works of Caspar Neumann .... [s.l.]: J. and F. Rivington 546 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: OBUAAAAAQAAJ. 
  25. ↑ "fossil [...] adj. [...]. Oxford English Dictionary [online]. Oxford University Press [cit. 2023-11-01]. Získaný vykopáním; nalezený zakopaný v zemi. Nyní hlavně paliva a jiné materiály přirozeně se vyskytující v podzemních ložiscích; zejm. v FOSSIL FUEL n.. Dostupné online. 
  26. ↑ "fossil [...] adj. [...]. Oxford English Dictionary [online]. Oxford University Press [cit. 2023-11-01]. Něco, co se zachovalo v zemi, zejména ve zkamenělé formě v hornině, a co lze rozpoznat jako pozůstatek živého organismu z dřívějšího geologického období nebo jako zachovalý otisk či stopu takového organismu.. Dostupné online. 
  27. ↑ MILLER, G.; SPOOLMAN, Scott. Environmental Science: Problems, Connections and Solutions. [s.l.]: Cengage Learning 577 s. Dostupné online. ISBN 978-0-495-38337-6. (anglicky) 
  28. ↑ AHUJA, Satinder. Food, Energy, and Water: The Chemistry Connection. [s.l.]: Elsevier 479 s. Dostupné online. ISBN 978-0-12-800374-9. (anglicky) Google-Books-ID: DHKDBAAAQBAJ. 
  29. ↑ World Energy Investment 2023 [online]. INTERNATIONAL ENERGY AGENCY, 2023 [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. 
  30. ↑ a b BOUSSO, Ron; BOUSSO, Ron. Big Oil doubles profits in blockbuster 2022. Reuters. 2023-02-08. Dostupné online [cit. 2023-11-01]. (anglicky) 
  31. ↑ Fossil Energy Study Guide [online]. [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. 
  32. ↑ BULLS FROM THE SEA : Ancient Oil Industries by Dr. Zayn Bilkadi. web.archive.org [online]. 2007-11-13 [cit. 2023-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-11-13. 
  33. ↑ BALL, Max Waite; BALL, Douglas; TURNER, Daniel S. This Fascinating Oil Business. [s.l.]: Bobbs-Merrill 464 s. Dostupné online. ISBN 978-0-672-52584-1. (anglicky) Google-Books-ID: 3RFUcAAACAAJ. 
  34. ↑ Global Gas Flaring Reduction [online]. World Bank [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. 
  35. ↑ Helium: A Natural Gas Byproduct with Unique Properties and Uses. geology.com [online]. [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. 
  36. ↑ Oil Sands Global Market Potential 2007. PRLog [online]. [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. 
  37. ↑ CARRINGTON, Damian; EDITOR, Damian Carrington Environment. Insurance giant Axa dumps investments in tar sands pipelines. The Guardian. 2017-12-12. Dostupné online [cit. 2023-11-01]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  38. ↑ Eating Fossil Fuels | EnergyBulletin.net | Peak Oil News Clearinghouse. web.archive.org [online]. 2007-06-11 [cit. 2023-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-06-11. 
  39. ↑ PECK, Emily. Soaring fertilizer prices put global food security at risk. www.axios.com [online]. [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. 
  40. ↑ ERISMAN, Jan Willem; SUTTON, Mark A.; GALLOWAY, James. How a century of ammonia synthesis changed the world. Nature Geoscience. 2008-10, roč. 1, čís. 10, s. 636–639. Dostupné online [cit. 2023-11-01]. ISSN 1752-0908. DOI 10.1038/ngeo325. (anglicky) 
  41. ↑ BUTLER, Sarah; AMBROSE, Jillian. Fears global energy crisis could lead to famine in vulnerable countries. The Guardian. 2021-10-20. Dostupné online [cit. 2023-11-01]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  42. ↑ NEUKOM, Raphael; BARBOZA, Luis A.; ERB, Michael P. Consistent multidecadal variability in global temperature reconstructions and simulations over the Common Era. Nature Geoscience. 2019-08, roč. 12, čís. 8, s. 643–649. Dostupné online [cit. 2023-11-01]. ISSN 1752-0908. DOI 10.1038/s41561-019-0400-0. PMID 31372180. (anglicky) 
  43. ↑ Global Annual Mean Surface Air Temperature Change. data.giss.nasa.gov [online]. NASA [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. 
  44. ↑ SPENGLER, Oswald. Man and Technics, Etc. [s.l.]: New York; George Allen & Unwin: London book s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: WUoJMwEACAAJ. 
  45. ↑ GRIFFIN, Rodman D. Alternative Energy. [s.l.]: CQ Press Dostupné online. (anglicky) DOI: 10.4135/cqresrre19920710. 
  46. ↑ a b Energy and Climate Change. Kapitola Energy and Climate Change: An Introduction to Geological Controls, Interventions and Mitigations. ScienceDirect [online]. [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ WHO | WHO calls for urgent action to protect health from climate change – Sign the call. web.archive.org [online]. 2015-10-08 [cit. 2023-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-10-08. 
  48. ↑ WMO Statement on the State of the Global Climate in 2019. library.wmo.int [online]. WMO, 2020-03-10 [cit. 2023-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-10. 
  49. ↑ Coal Combustion. web.archive.org [online]. 2007-02-05 [cit. 2023-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-02-05. 
  50. ↑ AUBRECHT, Gordon J. https://web.archive.org/web/20090327101806/http://www.physics.ohio-state.edu/~aubrecht/coalvsnucMarcon.pdf [online]. [cit. 2023-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-03-27. 
  51. ↑ CARRINGTON, Damian; EDITOR, Damian Carrington Environment. World is ‘doubling down’ on fossil fuels despite climate crisis – UN report. The Guardian. 2020-12-02. Dostupné online [cit. 2023-11-01]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  52. ↑ HARVEY, Fiona; CORRESPONDENT, Fiona Harvey Environment. Humanity is waging war on nature, says UN secretary general. The Guardian. 2020-12-02. Dostupné online [cit. 2023-11-01]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  53. ↑ 2020 Report [online]. [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ LIODAKIS, Emmanouel Georgiou; DASHDORJ, Dugersuren; MITCHELL, Gary E. The Nuclear Alternative: Energy Production within Ulaanbaatar, Mongolia. In: AIP Conference Proceedings. [s.l.]: AIP, 2011. Dostupné online. DOI 10.1063/1.3583174.
  55. ↑ Fossil Fuel Air Pollution Kills One in Five People. www.nrdc.org [online]. 2021-02-19 [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ VOHRA, Karn; VODONOS, Alina; SCHWARTZ, Joel. Global mortality from outdoor fine particle pollution generated by fossil fuel combustion: Results from GEOS-Chem. Environmental Research. 2021-04-01, roč. 195, s. 110754. Dostupné online [cit. 2023-11-01]. ISSN 0013-9351. DOI 10.1016/j.envres.2021.110754. 
  57. ↑ RITCHIE, Hannah; ROSER, Max. What are the safest and cleanest sources of energy?. Our World in Data. 2023-09-27. Dostupné online [cit. 2023-11-01]. 
  58. ↑ JOGALEKAR, Ashutosh. Nuclear power may have saved 1.8 million lives otherwise lost to fossil fuels, may save up to 7 million more.. Scientific American Blog Network [online]. [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. ↑ Energy Transition Investment Now On Par with Fossil Fuel [online]. 2023-02-10 [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. ↑ CLIMATE JUSTICE: THERE ARE NO JOBS ON A DEAD PLANET [online]. ITUC, 2015 [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. 
  61. ↑ Inforegio - Just Transition Fund. ec.europa.eu [online]. [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. 
  62. ↑ a b Homepage - Global Fossil Fuel Commitments Database [online]. [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  63. ↑ GIBSON, Dylan; DURAM, Leslie A. Shifting Discourse on Climate and Sustainability: Key Characteristics of the Higher Education Fossil Fuel Divestment Movement. Sustainability. 2020-01, roč. 12, čís. 23, s. 10069. Dostupné online [cit. 2023-11-01]. ISSN 2071-1050. DOI 10.3390/su122310069. (anglicky) 
  64. ↑ DESEIFER, C. R. Divestment from Fossil Fuels. Unity Environmental University [online]. 2020-05-05 [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. ↑ VAUGHAN, Adam. Fossil fuel divestment: a brief history. The Guardian. 2014-10-08. Dostupné online [cit. 2023-11-01]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  66. ↑ KERR, Simeon; RAVAL, Anjli. Saudi Aramco touches $2tn valuation on second day of trading. Financial Times. 2019-12-12. Dostupné online [cit. 2023-11-01]. 
  67. ↑ KERR, Simeon; RAVAL, Anjli; STAFFORD, Philip. Saudi Aramco raises $25.6bn in world’s biggest IPO. Financial Times. 2019-12-05. Dostupné online [cit. 2023-11-01]. 
  68. ↑ GOOD PRACTICE NOTE 8 Local Environmental Externalities due to Energy Price Subsidies: A Focus on Air Pollution and Health [online]. World Bank [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. 
  69. ↑ ROSER, Max. Fossil fuel subsidies: If we want to reduce greenhouse gas emissions we should not pay people to burn fossil fuels. Our World in Data. 2023-09-27. Dostupné online [cit. 2023-11-01]. 
  70. ↑ Protecting Nature by Reforming Environmentally Harmful Subsidies: The Role of Business | Earth Track. www.earthtrack.net [online]. [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. 
  71. ↑ a b Fossil Fuels Consumption Subsidies 2022 – Analysis. IEA [online]. [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  72. ↑ UPDATE ON RECENT PROGRESS IN REFORM OF INEFFICIENT FOSSIL-FUEL SUBSIDIES THAT ENCOURAGE WASTEFUL CONSUMPTION 2021 [online]. OECD, 2021 [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. 
  73. ↑ Reforming global fossil fuel subsidies: How the United States can restart international cooperation. Brookings [online]. [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  74. ↑ MARTINEZ-ALVAREZ, Cesar B.; HAZLETT, Chad; MAHDAVI, Paasha. Political leadership has limited impact on fossil fuel taxes and subsidies. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2022-11-22, roč. 119, čís. 47. Dostupné online [cit. 2023-11-01]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.2208024119. PMID 36375060. (anglicky) 
  75. ↑ GILES, Chris; CAMPBELL, Chris; WILSON, Tom. The new energy shock: Putin, Ukraine and the global economy. Financial Times. 2022-02-25. Dostupné online [cit. 2023-11-01]. 
  76. ↑ Fossil Fuel Subsidies & Finance [online]. [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  77. ↑ Lobbying threat to global climate action – DW – 11/05/2021. dw.com [online]. [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  78. ↑ LAVILLE, Sandra. Top oil firms spending millions lobbying to block climate change policies, says report. The Guardian. 2019-03-22. Dostupné online [cit. 2023-11-01]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  79. ↑ MCGREAL, Chris. How a powerful US lobby group helps big oil to block climate action. The Guardian. 2021-07-19. Dostupné online [cit. 2023-11-01]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  80. ↑ Fossil Fuel Interests Have Outspent Environmental Advocates 10:1 on Climate Lobbying. Yale E360 [online]. [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  81. ↑ WESTERVELT, Amy. IPCC: We can tackle climate change if big oil gets out of the way. The Guardian. 2022-04-05. Dostupné online [cit. 2023-11-01]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  82. ↑ a b Big Oil exploits coronavirus pandemic: report – DW – 04/16/2020. dw.com [online]. [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  83. ↑ MILMAN, Oliver. US fossil fuel industry leaps on Russia’s invasion of Ukraine to argue for more drilling. The Guardian. 2022-02-26. Dostupné online [cit. 2023-11-01]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  84. ↑ MANJOO, Farhad. Opinion | We’re in a Fossil Fuel War. Biden Should Say So.. The New York Times. 2022-03-24. Dostupné online [cit. 2023-11-01]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

2008- Oil and gas industry global net income - IEA.svg
Autor: RCraig09, Licence: CC BY-SA 4.0
Chart showing global net income of oil and gas industry
  • Data source: World Energy Investment 2023. IEA.org Page 61. International Energy Agency (May 2023). Archived from the original on 7 August 2023.
  • Source states: "Net income is calculated from oil and gas production at prevailing oil and gas prices (including subsidies) after operating costs but before taxes; "private companies" here includes listed and non-listed companies."
  • Technical note: most SVG code was automatically generated by the "Vertical bar charts" spreadsheet linked at User:RCraig09/Excel to XML for SVG. Minor additions and adjustments were made in a text editor.
Přeložit tento soubor Tento soubor ve formátu SVG obsahuje vložený text či texty, které lze přeložit do češtiny. K překladu je možné použít některé vektorové editory, textový editor nebo nástroj SVG Překladač. Pro více informací navštivte Nápovědu k překladům souborů SVG.
Divestment growth en.svg
Autor: DeWikiMan, Licence: CC BY-SA 4.0
Growth of en:Fossil fuel divestment, 2011-2023: approximate cumulative number of institutions committed to some form of divestment and approximate cumulative assets represented by these institutions.

Based upon: Meggin Thwing Eastman: Fossil Fuel Divestment: A Practical Introduction. MSCI (Ed.). September 2016 (gofossilfree.org [PDF; 1,5 MB]), figure 1. Data source for the MCSI figure was gofossilfree.org and, since 12/2021, divestmentdatabase.org. For Dec. 2016: The Global Fossil Fuel Divestment and Clean Energy Investment Movement. Arabella Adivisors (Ed.) (divestinvest.org [PDF; 0,7 MB]).

Note: Assets represented do not necessarily equal assets divested: some institutions did not report assets, some chose to divest only part of their assets. Usually, only a portion of total represented assets was invested in fossil fuels.
Bituminous Coal.JPG
Autor: Amcyrus2012, Licence: CC BY 4.0
Bituminous Coal
Chuhuo.jpg
(c) User: (WT-shared) Naplee12 na projektu wts wikicesty, CC BY-SA 3.0
Chu Huo in Kenting, Taiwan.
2007- Profits of energy companies (annual) - stacked bar chart.svg
Autor: RCraig09, Licence: CC BY-SA 4.0
Stacked bar chart showing annual profits since 2007 of energy companies
Přeložit tento soubor Tento soubor ve formátu SVG obsahuje vložený text či texty, které lze přeložit do češtiny. K překladu je možné použít některé vektorové editory, textový editor nebo nástroj SVG Překladač. Pro více informací navštivte Nápovědu k překladům souborů SVG.
Fossil-fuel-subsidies-per-capita.svg
Autor: Max Roser, Licence: CC BY-SA 4.0
Fossil-fuel subsidies per capita, 2019 Fossil-fuel pre-tax subsidies per capita are measured in constant US dollars.
Petroleum sample.jpg
Autor: Nefronus, Licence: CC0
Crude oil = petroleum in a flask and a small beaker.
Countries by Oil Production in 2013.svg
Autor: Ali Zifan, Licence: CC0
Countries by oil production in 2013, based on data from The World Factbook.
2018- Energy transition investment versus fossil fuel investment.svg
Autor: RCraig09, Licence: CC BY-SA 4.0
Line chart showing investment in renewable energy transition versus investment in fossil fuels
Archive thereof: https://web.archive.org/web/20230327065546/https://about.bnef.com/blog/energy-transition-investment-now-on-par-with-fossil-fuel/
  • Source explains: "2018-21 FF values were derived from the IEA World Energy Investment 2022 report. 2022 fossil fuel investments are BNEF estimates. Fossil fuels includes supply and unabated power.)"
  • Source states: "Last year (2022), for the first time, global energy transition investment equaled fossil fuels investment. This came despite a spending uptick for the latter as many regions focused on boosting energy security amid the energy crisis, sparking unprecedented market volatilities."
  • Technical note: most SVG code was automatically generated by the "Line charts" spreadsheet linked at User:RCraig09/Excel to XML for SVG. Minor additions and adjustments were made in a text editor.
Přeložit tento soubor Tento soubor ve formátu SVG obsahuje vložený text či texty, které lze přeložit do češtiny. K překladu je možné použít některé vektorové editory, textový editor nebo nástroj SVG Překladač. Pro více informací navštivte Nápovědu k překladům souborů SVG.
Common Era Temperature.svg
Autor: Efbrazil, Licence: CC BY-SA 4.0
Temperatures with respect to the 1850-1900 mean as per IPCC definition of pre-industrial temperatures over the last 2 millennia and observational values ranging from 1880 to 2020. All data is smoothed using a 5 year moving average.

The 2000 year record is computed in https://www.nature.com/articles/s41561-019-0400-0 using a wide set of proxies that have been vetted by the Pages2k Consortium [1]. They include tree ring data, data from corals and ice core data. A direct link to data is at https://figshare.com/articles/Reconstruction_ensemble_median_and_95_range/8143094

The observational data set is pulled from NASA: https://climate.nasa.gov/vital-signs/global-temperature/

NASA data is adjusted up by 0.188 degrees C since the IPCC says 2006 to 2015 is 0.87 degrees warmer than 1850 to 1900 and NASA averages 0.682 in that time frame.

The 2000 year temperature is adjusted up by 0.287667, which is the NASA adjustment from above plus 0.099667 for the NASA average from 1961 to 1990 (the baseline for the 2000 year data set).
West Texas Pumpjack.JPG
Pumpjack located south of Midland, Texas
CO2 Emissions by Source Since 1880-cs.svg
Autor: Efbrazil, Czech translation Jirka Dl, Licence: CC BY-SA 4.0
Emise oxidu uhličitého podle zdrojů od roku 1880 vypočtené pro 2020 Global Carbon Budget. Oxid uhličitý vzniklý v důsledku změn ve využívání půdy (odlesňování) byl přidán, protože se postupně zvýšila spotřeba uhlí, ropy a zemního plynu.