Frýdlantské okresní dráhy

Frýdlantské okresní dráhy
Opuštěná železniční stanice v Heřmanicích bývala hraničním přechodem do Německa
Opuštěná železniční stanice v Heřmanicích bývala hraničním přechodem do Německa
Základní údaje
Datum založení4. března 1903
Datum zániku30. prosince 1948
Charakteristika firmy
Rozsah působeníželezniční doprava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frýdlantské okresní dráhy (německy Friedländer Bezirksbahn, zkratka FBB, česky FOD) byla železniční společnost provozující místní dráhy v okolí Frýdlantu. Vznikla 4. března 1903,[1] tedy v období, kdy Rakousko-Uherský stát a země s pomocí zákonů o lokálních drahách podporovaly výstavbu těchto tratí vedoucích často do okrajovějších regionů.

Původním koncesionářem tratí byl frýdlantský okresní výbor. Finanční zajištění projektu umožnily dvě německé firmy,[2] a sice banka z Darmstadtu a stavební firma Herrmana Bachsteina z Berlína (ta stavěla trať z Raspenavy do Bílého Potoka).[3]

Frýdlant stál v centru 42 kilometrů dlouhé sítě tratí společnosti FBB.

Později, až po zahájení provozu na všech tratích, se konsorcium přeměnilo na akciovou společnost (roku 1904). Frýdlantským výběžkem už před výstavbou místních drah procházela hlavní trať Jihoseveroněmecké spojovací dráhy z Liberce přes Frýdlant do tehdejšího Německa. Ve stanici Raspenava tak odbočovala první z tratí postavených touto společností – Raspenava – Bílý Potok, jež byla otevřena v 3. května 1900.[3] V létě téhož roku (25. srpna 1900) byla otevřena dnes už zrušená úzkorozchodná trať s v Česku atypickým rozchodem 750 mm, která vedla z Frýdlantu přes Heřmanice a státní hranici s napojením na německé úzkorozchodné tratě v okolí Žitavy.[1] Byl to tedy jediný úzkorozchodný železniční přechod na českém území. Roku 1902 (dne 2. srpna) byla zahájena doprava na poslední trati společnosti – Frýdlant v Čechách – Jindřichovice pod Smrkem, kde byl další hraniční přechod do Německa, který je dnes už také zaniklý.[1][4][5]

Na rozdíl od mnohých jiných lokálkových společností si tato firma zajišťovala provoz sama. K roku 1924 tak zaměstnávala 85 lidí a měla celkem devět vlastních lokomotiv (šest normálního rozchodu, tři úzkorozchodné).[4][6] V čele společnosti byla správní rada ve složení:[1]

  • prezident
  • viceprezident
    • Markus Roth, vrchní inženýr z Vídně
  • členové
    • Bernard Bachstein, železniční ředitel z Berlína
    • Carl Fridrich Hedderich, komerční rada z Darmstadtu
    • Oskar Freiherr von Klinger, velkoprůmyslník z Nového Města pod Smrkem
    • Moritz Pflaum, bankéř z Vídně
  • provozní ředitel
    • Carl Utschik, z Frýdlantu

Přes státní garance se však firma brzy dostala do hospodářských potíží. Úzkorozchodná trať byla ve ztrátě prakticky celou dobu existence FBB, od roku 1908 se již v potížích ocitla celá společnost, která spadla k roku 1919 do otevřené krize, která vyústila v zestátnění provozu roku od 1. ledna 1925[7] – tedy spolu s celou řadou dalších malých lokálkových společností. Společnost však nadále existovala a její situace se dále zhoršovala s hospodářskou krizí ve třicátých letech 20. století. Po smrti hlavního akcionáře dochází k předání jeho akcií státu. Již jen formálně existující společnost zaniká úplným zestátněním až 30. prosince 1948.[4][7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d CRHA, Ladislav; FOGL, Miroslav; CHMELAŘ, Bohumír. 100 let Raspenava–Bílý Potok pod Smrkem. Chyňava: Saxi, 2000. 64 s. S. 8. [Dále jen 100 let]. 
  2. ↑ PAVLÍČEK, Stanislav. Naše lokálky. [s.l.]: Dokořán, 2002. ISBN 80-86569-13-6. Kapitola České společnosti zaměřené na výstavbu místních drah, s. 55–56. 
  3. ↑ a b 100 let, str. 7
  4. ↑ a b c Společnost Frýdlantské okresní dráhy. Spolek Frýdlantské okresní dráhy [online]. [cit. 2022-12-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ Historie tratí; internetová databáze; Sekera, P.
  6. ↑ POSPÍCHAL, Josef. Friedlander Bezirksbahnen (FBB) [online]. Josef Pospíchal [cit. 2022-12-27]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b 100 let, str. 9

Související články

Média použitá na této stránce

Stanice Hermanice.jpg
Autor: R.D. - Rolf-Dresden, Licence: CC BY 3.0
Bývalá hraniční železniční stanice Heřmanice u Frýdlantu, v roce 2018 státní organizace Správa železniční dopravní cesty chátrající budovu převedla na Mikroregion Frýdlantsko (č.p. 125)