Frýdnava

Frýdnava
Frýdnavská náves
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Habry
Okres	Havlíčkův Brod
Kraj	Kraj Vysočina
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°46′53″ s. š., 15°29′7″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	97 (2021)[1]
Katastrální území	Frýdnava (5,67 km²)
Nadmořská výška	454 m n. m.
PSČ	582 82
Počet domů	61 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Frýdnava
Další údaje
Kód části obce	35190
Kód k. ú.	635197
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frýdnava (také Fridnava^[3], Fridnowa, Frydnawa^[4] německy Freudenau (1312)^[5], Friedenau,^[6] Frydenau^[4], Fridenau ^[4][7]) je vesnice, část města Habry v okrese Havlíčkův Brod. Nachází se asi 3 km na sever od Habrů. V roce 2009 zde bylo evidováno 64 adres.^[8] V roce 2011 zde žilo 105 obyvatel. Protéká tudy potok Váhanka, který je levostranným přítokem říčky Hostačovky.

Frýdnava je také název katastrálního území o rozloze 5,67 km².^[9]

Obec Frýdnava je připomínána v letopisech ze 14. století. Král Přemysl Otakar II. mezi lety 1260 až 1278 usadil na území dnešní obce německé kolonisty, kteří obec podél cesty postavili a osídlili. Povolil jim také užívat znak orlice.^[10] V lednu 1442, když byla vojska krále Zikmunda u Habrů poražena husitským vojskem, byla Frýdnava spálena a obyvatelé zčásti pobiti vojskem krále Zikmunda a z části vypuzeni husity. Obec poté osídlili čeští rolníci.^[10] Po porážce stavovského povstání byla obec rekatolizována. To měl připománat nejprve dřevěný, od roku 1859 pak litinový kříž s podobou Ježíše Krista u rozcestí v severní části obce.^[10]

Během Sedmileté války byli v panském hostinci v roce 1757 ubytováni rakouští generálové Hladík a Nagasdy. Na památku tažení francouzských vojsk a Vandammovy porážky z roku 1805 vztyčili místní obyvatelé u silnice na Habry nejdříve dřevěný, od roku 1840 pak kamenný kříž s podobou Ježíše Krista.^[10]

V roce 1843 zde měla obec 57 domů a žilo zde 364 obyvatel, z nichž byli všichni křesťané, kromě jedné osoby židovského vyznání. Farou a školu příslušela obec k Habrům.^[11] Po rakouské porážce v bitvě u Hradce Králové vesnicí 6. července 1866 ustupovala rakouská armáda (čítající pět tisíc vozů) směrem k Vídni. O dva dny později vesnici prošly dva pruské armádní sbory o 60 000 mužích. Obyvatelé ze strachu z pruského vojska utekli s majetkem do okolních lesů. Po tomto se mezi obyvateli rozšířila cholera, které patnáct obyvatel podlehlo. V roce 1882 byl založen místní sbor dobrovolných hasičů. Hasičský sbor měl po svém založení 26 členů a jeho prvním velitelem se stal Václav Vobořil.^[12][13]

Během první světové války bylo odvedeno padesát šest mužů. Po válce byl na památku osmi zemřelých mužů postaven pomník. V roce 1921 zde bylo 62 domů a žilo zde 314 obyvatel (150 mužů a 164 žen, z toho 309 katolíků, 4 protestanti a jedna osoba bez vyznání). Národnostně se všichni obyvatelé až na jednu osobu hlásili k národu československému.^[10]

V první polovině osmdesátých let 20. století byl vybudován silniční obchvat, kterým byla přeložena státní silnice I/38 na východ od obce. Obchvat navazoval na v té době dobudovaný obchvat Habrů. Od 1. ledna 1989 je obec součástí města Habry.^[10]

• 1751: Země česká, čáslavský kraj, panství Golčův Jeníkov
• 1850: Země česká, soudní okres Habry^[14]
• 1855: Země česká, čáslavský kraj, soudní okres Habry^[14]
• 1862: Země česká, soudní okres Habry
• 1868: Země česká, politický okres Čáslav, soudní okres Habry^[15]
• 1939: Země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Čáslav, soudní okres Habry^[16]
• 1942: Země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Čáslav, soudní okres Habry
• 1945: Země česká, politický okres Čáslav, soudní okres Habry^[17]
• 1949: Pardubický kraj, okres Chotěboř^[18][19]
• 1960: Kraj východočeský, okres Havlíčkův Brod^[20]
• 1989: Kraj východočeský, okres Havlíčkův Brod, město Habry^[10]
• 2000: Kraj Vysočina, okres Havlíčkův Brod, město Habry^[21]
• 2003: Kraj Vysočina, okres Havlíčkův Brod, obec s rozšířenou působností Havlíčkův Brod, město Habry^[22][23]

• Pomník padlých ve světové válce
• Litinový kříž s podobou Ježíše Krista z roku 1859 (u rozcestí ve vsi)
• Kaple Narození Panny Marie z roku 1792
• Kamenný kříž s podobou Ježíše Krista z roku 1840 (u silnice k Habrům)

• 
  Frýdnava čp. 16
• 
  Kaple z roku 1792
• 
  Frýdnava čp. 17
• 
  Frýdnava čp. 19
• 
  Frýdnava – pomník padlých

Území obce tvoří volební okrsek Habry č. 2.^[25]

• NOVÁK, Pavel; RŮŽIČKA, Karel. Habry. Habry: [s.n.], 2001. 191 s. ISBN 80-238-6602-8. Str. 168–169. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Frýdnava na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Frydnava v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Katastrální mapa katastru Frýdnava na webu ČÚZK