François Benoist

François Benoist
Narození	10. září 1794 Nantes
Úmrtí	6. května 1878 (ve věku 83 let) Paříž
Alma mater	Národní konzervatoř hudby a tance v Paříži
Povolání	varhaník, hudební skladatel a hudební pedagog
Zaměstnavatelé	Národní konzervatoř hudby a tance (od 1819)
Ocenění	Římská cena (1815) rytíř Řádu čestné legie (1851)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

François Benoist (10. září 1794, Nantes – 6. května 1878, Paříž) byl francouzský varhaník, hudební pedagog a skladatel.

Životopis

François Benoist studoval od roku 1811 na pařížské konzervatoři u Catela a Adama. Roku 1815 vyhrál Prix de Rome za kantátu Oenone. Po ukončení pobytu v Itálii pracoval od roku 1819 jako první královský dvorní varhaník a vyučující na konzervatoři. Jeho žáky byli César Franck, Camille Saint-Saëns, Charles Lecocq, Louis Lefébure-Wely a Adolphe Adam. Od roku 1840 byl premier chef de chant pařížské Opery.^[1].

Dílo (výběr)

• Léonore et Félix, komická opera, 1821
• Chœur d'adieu, 1836
• La Gipsy, Ballett, 1839
• Le Diable amoureux, balet, 1840
• Bibliothèque de l'organiste, 12 svazků, 1841 - 1861
• Messe de Requiem pour trois voix d'homme et une d'enfant, avec accompagnement d'orgue ad libitum, 1842.
• Othello, opera, 1844
• L'Apparition, opera, 1848
• Nisida ou les Amazones des Açores, balet, 1848
• Pâquerette, autor baletu Arthur Saint-Léon, 1851
• Deux Préludes, 1860
• Recueil de quatre morceaux pour orgue: Andante, Fugue sur le Pange lingua, Marche religieuse, Communion, 1861
• Messe à 4 voix, orgue et orchestre, 1861
• Ave Maria pour mezzo-soprano
• Kyrie à 4 voix
• O Salutaris à une voix,
• Cantique à la Sainte Vierge

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu François Benoist na Wikimedia Commons

V tomto článku byl použit překlad textu z článku François Benoist na německé Wikipedii.