François Hanriot

François Hanriot
Général François Hanriot.jpg
Narození3. prosince 1759
Nanterre
Úmrtí28. července 1794 (ve věku 34 let)
Paříž
Příčina úmrtígilotina
Povolánířečník, spisovatel a voják
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

François Hanriot, též Henriot (3. září 1759, Nanterre28. července 1794, Paříž) byl francouzský revolucionář.

Životopis

Hanriot, jehož rodiče byli sluhové, byl nějakou dobu sluhou advokáta, dokud nebyl propuštěn za krádež. Poté pracoval jako daňový úředník. V červenci 1789 byl i zde propuštěn poté, co opustil své místo, když se revoluční Pařížané pokusili vypálit kancelářskou budovu. Poté žil v chudobě a vystačil si s různými zaměstnáními, až se stal řečníkem ve spolku sansculotů. Jeho obhajoba násilného zdanění aristokracie ho učinila oblíbeným u sansculotů a byl jedním z jejich vůdců při zářijových vězeňských masakrech v roce 1792. Poté se stal členem Národní gardy, kde dosáhl hodnosti kapitána.

Na jaře roku 1793 vzniklo napětí mezi girondisty a radikální Horou kolem Maximiliena Robespierra a radikálními částmi pařížské městské rady, které vyvrcholilo poté, co byl zatčen radikální publicista Jean-Paul Marat. V té době (30. května 1793) Hanriota jmenovala pařížská městská rada velitelem Národní gardy. Tím obklíčil Národní konvent, vynutil si rozpuštění girondisty ovládanou Komisi Dvanácti a vydání 22 vybraných girondistů. To byl začátek vlády Hrůzovlády. Robespierre se stal předsedou nového Výboru pro veřejné blaho. Hanriot se stal stálým velitelem Národní gardy a byl loajálním stoupencem Robespierra. I když se Robespierre obrátil proti příznivcům Jacquese-René Héberta a sansculotům, Hanriot stál při Robespierrovi, navzdory jeho sympatiím k nim.

V červenci 1794 se v Národním konventu zformoval odpor proti Robespierrově hrůzovládě, kterou se mnozí cítili ohroženi. Robespierre byl 27. července (9. thermidoru) zatčen přímo v sále Konventu, ale Hanriot se postavil na stranu Pařížské komuny na Robespierrovu stranu a podnikl vojenské kroky, aby ho osvobodil a postavil se proti Národnímu konventu. Nařídil, že žádná pařížská věznice nesmí držet Robespierra a jeho stoupence, a jel s ozbrojenou policií do Tuileries, aby Robespierra osvobodil. Místo toho byl sám zajat a musel být osvobozen Coffinhalem. Mezitím se jeho odpůrci pokusili uvěznit Robespierra, ale byli všude odmítnuti, takže on i jeho stoupenci byli propuštěni. Robespierre a jeho následovníci, včetně Hanriota, se shromáždili na pařížské radnici, ale byli v noci obklíčeni a zajati jednotkami Konventu. Hanriot utekl oknem a zpočátku se dokázal schovat, byl ale vážně zraněn a brzy poté byl zatčen. Spolu s Robespierrem a jeho dalšími následovníky byl 28. července gilotinován.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku François Hanriot na německé Wikipedii.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce