Franc Rozman

Franc Rozman – Stane
Stranická příslušnost
ČlenstvíSvaz komunistů Jugoslávie
Vojenská služba
SlužbaŠpanělská občanská válka
Druhá světová válka
Hodnostgenerálporučík
VelelNOV a PO Slovinska
Narození27. března 1911
Rakousko-Uhersko Spodnje Pirniče, Rakousko-Uhersko (dnes Slovinsko)
Úmrtí7. listopadu 1944 (ve věku 33 let)
území obsazené NOV i POJ Črnomelj, území obsazené NOV i POJ (formálně Itálie, dnes Slovinsko)
Místo pohřbeníMěstská občina Lublaň
Tomb of National Heroes
Národnostslovinská
Profesevoják, partyzán a politik
OceněníNárodní hrdina Jugoslávie (1944)
Řád Suvorova 2. třídy
Řád hrdiny lidu
CommonsFranc Rozman - Stane
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Franc Rozman (pseudonym Stane; 27. března 1911 Spodnje Pirniče[1] – 7. listopadu 1944 Črnomelj[1]) byl účastník občanské války ve Španělsku a za druhé světové války slovinský partyzánský velitel.

Životopis

Narodil se v osadě Spodnje Pirniče nedaleko od Lublaně. V roce 1914 zmizel na ruské frontě jeho otec, a rodina tak zůstala opuštěná. Po svatbě sestry se střídali různí opatrovníci. Jedním z nich byl i pozdější národní hrdina Jugoslávie Tine Rožanc. Právě on jako přesvědčený komunista přivedl k této ideologii malého Franceho i jeho bratra. Rozman se vyučil pekařem a rozhodl se odsloužit si službu v armádě. Jeho ambice však narazily na nedostatečné vzdělání, a tak skončil v pekařské četě v hodnosti desátníka.[2]

Po vojenské službě si otevřel vlastní pekárnu, jež však nakonec zbankrotovala.[2] Odešel do Itálie v době, kdy vypukla Habešská válka, v níž se rozhodl přidat na stranu Habešanů. Aby se k nim mohl dostat, chtěl vstoupit do italské armády jako dobrovolník a poté sběhnout. To se ovšem nepodařilo, a tak se vrátil do Jugoslávie. Jakmile vypukla občanská válka ve Španělsku, odebral se přes severní Itálii a Francii do Španělska. Zde se účastnil bojů, dosáhl hodnosti kapitána a obdržel medaili za chrabrost.[3]

V únoru 1939 se jeho oddíl stáhl do Francie, kde byl Rozman v letech 1939 až 1941 vězněn v různých táborech. V roce 1941 byl odveden na nucené práce do Říše, odkud zanedlouho se skupinou bojovníků jugoslávského původu uprchli do vlasti, kde se připojili k Titovým národněosvobozeneckým oddílům. Při velení – od praporu po brigádu – využil zkušenosti z bojů ze Španělska. 14. července 1943 se stal velitelem hlavního štábu národněosvobozeneckých vojsk a partyzánských oddílů (NOV i PO) ve Slovinsku.[2] Ve stejné době byl povýšen do hodnosti generálmajora, v září 1944 pak do hodnosti generálporučíka.[3]

7. listopadu 1944 se Rozman zúčastnil spolu s dalšími veliteli NOV i PO testování nových zbraní.[3] Anglický minomet při zkoušce vybuchl a ačkoliv byla Rozmanovi okamžitě poskytnuta nezbytná lékařská pomoc, téhož dne v partyzánské nemocnici Kanižarica v Črnomelji zraněním podlehl.[3][1] 11. listopadu 1944 byl prohlášen národním hrdinou Jugoslávie.[2]

V roce 2011 byla u příležitosti stého výročí jeho narození vydána poštovní známka a dvoueurová pamětní mince.[4] Ke kritice mince, na níž se nachází i pěticípá hvězda, jež je nejen symbolem jugoslávských partyzánů, ale i komunismu, využil předseda opoziční pravicové Slovinské demokratické strany (SDS) Janez Janša rozhovor s německými médii.[5] Janša a jeho SDS označili vydání mince za provokaci, neboť Rozman byl – podle nich – válečným zločincem; spornou je především jeho účast na likvidaci civilistů.[6] Sdružení slovinských partyzánských veteránů slovy svého předsedy Janeze Stanovnika ocenilo vydání mince a vyjádřilo politování nad pomlouvačnou kampaní slovinské pravice, která podle nich chce především vymazat stopy národní zrady dřívějších přisluhovačů Hitlera.[7] Slavnostního shromáždění u příležitosti Rozmanových stých narozenin se kromě Stanovnika a veteránů zúčastnil také bývalý slovinský prezident Milan Kučan, ministr školství a sportu Igor Lukšič a náčelník generálního štábu Slovinského vojska Alojz Šteiner.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Banka Slovenije. 100th anniversary of the birth of the national hero Franc Rozman – Stane [online]. 2011-02 [cit. 2011-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d Heroji Jogoslavenske narodnooslobodilačke borbe 1941. – 1945. [pdf]. [cit. 2011-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-28. (srbsky) 
  3. ↑ a b c d Franc Rozman-Stane. Dogovori: glasilo občine Ljubljana Center. 1975, roč. 6, čís. 6, s. 3. Dostupné online. 
  4. ↑ MMC RTV SLO. Franc Rozman - Stane: Pred kovancem je bila znamka. MMC RTV SLO [online]. 2011-04-13 [cit. 2011-06-16]. Dostupné online. (slovinsky) 
  5. ↑ Euro-Krise mit Tito-Stern. Frankfurter Allgemeine Zeitung [online]. 2011-03-28 [cit. 2011-06-16]. Dostupné online. (německy) 
  6. ↑ MMC RTV SLO/STA. FAZ: Prvi evrokovanec s Titovo zvezdo. MMC RTV SLO [online]. 2011-03-29 [cit. 2011-06-16]. Dostupné online. (slovinsky) 
  7. ↑ a b Government Communication Office. Legendary WWII Commander Remembered Amidst Controversy [online]. 2011-03-26 [cit. 2011-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-03. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of Yugoslavia (1943–1946).svg
Vectorized version of the image from http://www.crwflags.com/fotw/images/y/yu-1941.gif. (NOTE: The title is a misnomer, this flag was adopted on 26 September 1941 at the Stolice meeting of the Yugoslav Partisans, [1].)
Franc Rozman-Stane.jpg
Franc Rozman, nom de guerre Stane (Slovene convention: Franc Rozman – Stane) or Stane Mlinar,[1] 27 March 1911 – 7 November 1944),[1] was a Slovene Partisan commander in World War II.