Franc z Háje

Franc z Háje
Úmrtí1476
Šabac
Povolánívoják
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Franc z Háje, nebo též František z Háje († 1476?[pozn. 1] Šabac), ve své době označovaný i jako pan Franc nebo strašný Franc, byl válečník českého původu, který se proslavil jako významný vojenský velitel ve službách uherského krále Matyáše.

Život

Pocházel ze zemanské rodiny, psal se pravděpodobně podle dnes již neexistující tvrze Háj u Radonic na Žatecku. Kdy a kde se začal věnovat vojenskému řemeslu, není známo, ale v roce 1466 byl jako jeden z velitelů bratříků v Horních Uhrách v bojích proti králi Matyášovi zajat a zřejmě brzy poté vstoupil do jeho služeb. Po rozprášení bratříků u Veľkých Kostoľan se mnozí z přeživších začlenili do jeho oddílů.[1] Příslušníci tzv. černé roty (či černého pluku) patřili k obávaným uherským bojovníkům.

Významnou úlohu dostal v česko-uherských válkách, tj. v bojích Matyáše Korvína s Jiřím z Poděbrad. Jako jeden z předních Matyášových hejtmanů se zúčastnil uherského vpádu na Moravu již na jaře roku 1468 – dobyl tvrz Martinice u Znojma, ale později ji zase ztratil a mnoho z jeho lidí bylo zajato.[2] Velké vítězství zaznamenal v bitvě u Zvole na podzim téhož roku: porazil české vojsko, které táhlo na pomoc obleženému klášteru Hradisko u Olomouce (v bitvě byl smrtelně zraněn velitel českého vojska Zdeněk Kostka z Postupic). Matyáš si jeho válečnických schopností vážil: už dříve mu zastavil hrad Hričov s Bytčou, na Moravě mu daroval dobytou tvrz Hluk.[3]

V létě roku 1469 se Franc s menším oddílem zapojil do chystaného vpádu do Čech ze severu, společně s Lužičany a Slezany. Útok byl odražen, česká vojska pronikla až do Slezska, Lužice a Kladska, ale byla nucena se vrátit zpět, protože Franc, který obsadil Broumov, podnikl výpad směrem k Náchodu.[4] Při plenění kraje zpustošil i město a klášter Polici nad Metují. V roce 1470 ho jmenoval Matyáš hejtmanem v slezských knížectvích Svídnicku a Javorsku.

Někdy před rokem 1473 dostal Franc z Háje od Matyáše zástavou hrad Trenčín s rozsáhlým panstvím a hodností župana.[3] Později bojoval proti Turkům a zahynul při dobývání turecké pevnosti Šabac.

Rodina

Jeho manželkou byla Markéta z rodu Gyulay, měli syna Jiříka. Po Francově smrti se znovu provdala za jiného Matyášova hejtmana, Viléma Tetoura z Tetova. Nechala si vyplatit zástavu za Trenčín a odstěhovala se za manželem. Tvrz Hluk si jako dědictví ponechal jeho bratr Mikuláš. Mikuláš, který byl pokračovatelem rodu, se v listinách vyskytuje i jako Mikuláš Franc z Háje. Přízvisko Franc se stalo součástí rodového jména.[3]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Vlastenský slovník uvádí rok 1475, Palackého Dějiny rok 1476. Podle Palackého začalo dobývání pevnosti, při němž přišel Franc o život, "v prvních dnech roku 1476."

Reference

  1. ↑ PALACKÝ, František. Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě. Sv. 4. Praha: Bursík a Kohout, 1899. Dostupné online. S. 257. 
  2. ↑ Království dvojího lidu : české dějiny let 1436-1526 v soudobé korespondenci. Praha: Odeon, 1989. ISBN 80-207-0816-2. S. 176. 
  3. ↑ a b c POKLUDA, Zdeněk. Francové z Háje. Malovaný kraj. 1996, čís. 4, s. 5. 
  4. ↑ Vojenské dějiny Československa. Díl 1. Praha: Naše vojsko, 1985. S. 311. 

Externí odkazy