Francesca Di Lorenzová
| Francesca Di Lorenzová | |
|---|---|
_(52191203443).jpg) Di Lorenzová v kvalifikaci Wimbledonu 2022 | |
| Stát |  Spojené státy americké |
| Datum narození | 22. července 1997 (27 let) |
| Místo narození | Pittsburgh, Spojené státy[1] |
| Bydliště | Columbus, Spojené státy[2] |
| Výška | 170 cm[1] |
| Držení rakety | levou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 761 507 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 173–162 |
| Tituly | 0 WTA, 4 ITF |
| Nejvyšší umístění | 118. místo (3. února 2020) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 2. kolo kvalifikace (2020, 2022) |
| French Open | 2. kolo kvalifikace (2017, 2019, 2021) |
| Wimbledon | 2. kolo kvalifikace (2019) |
| US Open | 2. kolo (2018, 2019) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 71–73 |
| Tituly | 0 WTA, 4 ITF |
| Nejvyšší umístění | 244. místo (18. června 2018) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| US Open | 1. kolo (2017, 2019) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 21. července 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Francesca Di Lorenzová (nepřechýleně Di Lorenzo, * 22. července 1997 Pittsburgh) je americká profesionální tenistka italského původu, hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala čtyři tituly ve dvouhře i ve čtyřhře.[3]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2020 na 118. místě a ve čtyřhře v červnu 2018 na 244. místě. Trénuje ji Rene Moller. Dříve tuto roli plnila Ann Grossmanová Wunderluchová.[1]
V juniorském tenise se nejdále probojovala do semifinále dvouhry i čtyřhry US Open 2015.[4]
Soukromý život
Narodila se roku 1997 v pensylvánském Pittsburghu a vyrostla v ohijské metropoli Columbusu, kam se rodina přestěhovala v jejím dětství. Rodiče Carlo a Daniela Di Lorenzovi emigrovali do Spojených států z italského Salerna.[5] Otec působil jako lékař v columbuské dětské nemocnici Nationwide Children's Hospital a matka vyučovala italštinu.[6][2]
Po střední škole v ohijském New Albany[5] pokračovala studiem na Ohijské státní univerzitě, za níž hrála tenis. Rok 2017, kdy završila druhý ročník, zakončila na prvním místě celonárodního univerzitního žebříčku NCAA ve dvouhře[7] a s Miho Kowaseovou vyhrála mistrovství NCAA ve čtyřhře.[8][2] V singlové soutěži šampionátu však jako nejvýše nasazená podlehla v prvním kole Majar Šarífové. V prosinci 2017 oznámila předčasné ukončení studia, s rozhodnutím věnovat se profesionální tenisové dráze.[9]
Má tři sourozence Maria, Valentinu a Cristinu, která také hrála tenis za Xavier University, jíž ukončila v roce 2017.[10][2] Vyjma angličtiny hovoří plynně italsky. V dětství hrála mimo tenisu také fotbal.[11]
Tenisová kariéra
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červenci 2015, když na turnaj v indianském Evansville s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. V úvodním kole podlehla Grahamové z šesté světové stovky.[3] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala o měsíc později během srpnové události v Austinu s rozpočtem 10 tisíc dolarů. Ve finále přehrála krajanku Lauren Herringovou po třísetovém průběhu.[12][3]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském deblu US Open 2017, do níž s Allie Kiickovou obdržely divokou kartu. V prvním kole však nezvládly obě zkrácené hry s japonským párem Eri Hozumiová a Miju Katová. Jednalo se zároveň o její první start na okruhu WTA Tour. Ve dvouhře na něm debutovala o rok později. Po zvládnuté tříkolové kvalifikaci US Open 2018, v níž na její raketě postupně dohrály členky druhé světové stovky Antonia Lottnerová, Verónica Cepedeová Roygová a Mona Barthelová, na úvod newyorského singlu vyřadila krajanku Christinu McHaleovou. Ve druhém kole však nenašla recept na nizozemskou světovou třináctku Kiki Bertensovou.[1] Do druhého kola postoupila i na US Open 2019 po vítězství nad padesátou první hráčkou žebříčku Veronikou Kuděrmetovovou. Poté ji stopku vystavila třicátá nasazená Julia Görgesová.[12]
Finále na okruhu ITF
| Legenda | |
|---|---|
| Turnaje W100 | Turnaje W80 |
| Turnaje W75/W60 | Turnaje W50 |
| Turnaje W35/W25 | Turnaje W15/W10 |
Dvouhra (4 tituly)
| č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | srpen 2015 | Austin, Spojené státy | W10 | tvrdý | Lauren Herringová | 4–6, 7–6(7–2), 6–2 |
| 2. | červenec 2016 | Winnipeg, Kanada | W25 | tvrdý |  Erin Routliffeová | 6–4, 6–1 |
| 3. | leden 2018 | Wesley Chapel, Spojené státy | W25 | antuka | Whitney Osuigweová | 6–2, 1–6, 6–4 |
| 4. | listopad 2019 | Toronto, Kanada | W60 | tvrdý |  Kirsten Flipkensová | 7–6(7–3), 6–4 |
Čtyřhra (4 tituly)
| Č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | červenec 2016 | Winnipeg, Kanada | W25 | tvrdý | Ronit Yurovská | Marie-Alexandre Leducová Charlotte Robillard-Milletteová | 1–6, 7–5, [10–6] |
| 2. | květen 2018 | Saint-Gaudens, Francie | W60 | antuka |  Naiktha Bainsová |  Manon Arcangioliová Shérazad Reixová | 6–4, 1–6, [11–9] |
| 3. | leden 2023 | Vero Beach, Spojené státy | W60 | antuka | Makenna Jonesová | Quinn Gleasonová Elixane Lechemiová | 4–6, 6–3, [10–3] |
| 4. | březen 2023 | Arcadia, Spojené státy | W60 | tvrdý | Christina Roscaová |  Rina SaigováJukina Saigová | 6–1, 6–1 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Francesca Di Lorenzo na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Francesca Di Lorenzová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 4. srpna 2022
- ↑ a b c d Francesca Di Lorenzo Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2020-09-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Francesca Di Lorenzová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 4. srpna 2022
- ↑ Playing in U.S. Open juniors a big thrill for Di Lorenzo. Times Reporter [online]. 2015-10-23 [cit. 2020-09-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Get to Know: Francesca Di Lorenzo, Ohio State University [online]. USTA, 2016-11-04 [cit. 2020-09-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Daniela DiLorenzo-Digaeta at Otterbein University | Coursicle Otterbein [online]. Coursicle [cit. 2020-09-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Buckeyes in the Year End ITA Rankings [online]. Ohio State Buckeyes, 2017-06-02 [cit. 2020-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-24. (anglicky)
- ↑ Ohio State's Francesca Di Lorenzo and Miho Kowase take the doubles title [online]. NCAA.com, 2017-05-29 [cit. 2020-09-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DI LORENZO BEGINS PROFESSIONAL CAREER [online]. Ohio State Buckeyes, 2017-12-18 [cit. 2020-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-14. (anglicky)
- ↑ Ohio State Buckeyes [online]. Ohio State University Athletics [cit. 2020-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-15. (anglicky)
- ↑ HARWITT, Sandra. Brimming with Italian pride, American Di Lorenzo into girls' semis [online]. USTA, 2015-09-11 [cit. 2017-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Francesca Di Lorenzo Matches | Past Tournaments & More [online]. WTA Tennis [cit. 2020-09-01]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Francesca Di Lorenzová na Wikimedia Commons - Francesca Di Lorenzová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Francesca Di Lorenzová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0..svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
