Francesco Hayez

Francesco Hayez
Narození11. února 1791
Benátky
Úmrtí12. února 1882 (ve věku 91 let)
Milán
Místo pohřbeníMonumentální hřbitov v Miláně
Alma materAccademia di Belle Arti di Venezia
Accademia di San Luca
Povolánímalíř a fotograf
ZaměstnavatelAkademie krásných umění Brera
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Francesco Hayez (10. února 1791, Benátky – 21. prosince 1882, Milán) byl ve druhé a třetí čtvrtině 19. století vůdčí milánský malíř neoklasicismu a romantismu, který proslul mnohafigurovými kompozicemi obrazů s náměty z řecké mytologie, bible i z historie, politickými alegoriemi a jemnými portréty.

Biografie

Busta a hrob Francesca Hayeze v Miláně (Cimitero monumentale di Milano).

Hayez pocházel z poměrně chudé rodiny. Jeho otec byl francouzského původu zatímco jeho matka, Chiara Torcella, pocházela z Murana. Francisco se narodil jako nejmladší z pěti synů a byl vychováván sestrou své matky, která si vzala Giovanniena Binasca, bohatého majitele lodí a sběratele umění. Od dětství projevoval velký zájem o umění a malířský talent, v němž ho aktivně podporoval strýc. Tři roky studoval malířství u malíře Francesca Maggiotta (Fedeliho) v Benátkách. V letech 1806–1809 studoval na Akademii výtvarných umění v Benátkách pod vedením Teodora Matteiniho. V roce 1809 nastoupil na Akademii svatého Lukáše v Římě, kde zůstal až do roku 1814, kdy se přestěhoval do Neapole. V roce 1850 byl jmenován ředitelem Akademie di Brera v Miláně. Roku 1882 zemřel, pochován byl v Miláně na Cimitero monumentale di Milano.

Hodnocení

Jeho obrazy mají dvě stylové polohy. První skupinu tvoří strnulé mnohafigurové kompozice s ideální architekturou v pozadí, představují římský neoklasicismus, s motivy mytologickými (například Odysseus), historickými (Zničení jeruzalémského chrámu) nebo současnými (například Uprchlíci z Pargy) a formální inspiraci římskými nazarény. Malby ženských aktů tvořil pod vlivem Jeana Augusta Ingrese, mají sice různé náměty, v realizaci jsou si však vzájemně podobné (Nymfy, Batšéba, Támar, Maří Magdaléna) a pro své erotické prvky jsou v současnosti často kopírovány.[1]

Hodnocení Hayezova díla komplikuje absence signatur a letopočtů. Hayez ke svým pracím navíc přidával cizí obrazy, které si koupil, a naopak některé vlastní práce prodal bez evidence do soukromého majetku, a tím znemožnil jejich poznání. Často maloval stejné náměty beze změn nebo jen s minimálními změnami.

Dílo (výběr)

Fotogalerie

  • Aristoteles (1811)

    Aristoteles (1811)

  • Rinaldo a Armida (1812–13)

    Rinaldo a Armida (1812–13)

  • Efraim

    Efraim

  • Uprchlíci z Pargy

    Uprchlíci z Pargy

  • Ženský akt (c. 1859)

    Ženský akt (c. 1859)

  • Antonietta Tarsis Basilico (1851)

    Antonietta Tarsis Basilico (1851)

  • Samson a lev (1842)

    Samson a lev (1842)

  • Sicilské nešpory, Scéna 1 (1821–1822)

    Sicilské nešpory, Scéna 1 (1821–1822)

  • Hayezův pomník, Piazzetta di Brera, Milán

    Hayezův pomník, Piazzetta di Brera, Milán

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Francesco Hayez na anglické Wikipedii.

  1. ↑ například Támar Například Támar nebo Maří Magdaléna

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce