Francesco Robba
| Francesco Robba | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1. května 1698 Benátky, Benátská republika |
| Úmrtí | 24. ledna 1757 (ve věku 58 let) Záhřeb |
| Národnost | italská |
| Povolání | sochař |
| Aktivní roky | 1720–1757 |
| Znám jako | Italský barokní sochař |
| Choť | Theresa Mislejová |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Francesco Robba (1. května 1698, Benátky – 24. ledna 1757, Záhřeb) byl italský barokní sochař z Benátek. I když je považován za předního barokního sochaře mramorových soch v jihovýchodní střední Evropě, mezinárodní pozornosti prakticky unikl.
Biografie
Francesco Robba se narodil v Benátkách. V letech 1711 až 1716 se učil u benátského sochaře Pietra Baratty. V roce 1720 se přestěhoval do Lublaně, kde pracoval pro řád jezuitů. Tam se v roce 1722 oženil s Theresou, dcerou místního kameníka Luky Misleje.
V tomto raném období jeho první mramorové sochy a reliéfy stále odrážejí vliv Pietra Baratty. Když Mislej zemřel v roce 1727, Robba převzal jeho dílnu a jeho klientelu. Robba si brzy začal získávat vlastní reputaci a církevní, šlechtičtí a buržoazní zákazníci mu zadávali zakázky. Již v roce 1729 jeho dílo ocenil rektor jezuitské koleje v Záhřebu Francesco Saverio Barci v dopise ostřihomskému arcibiskupovi knížeti Emmerichovi Esterházymu.
Od roku 1727 jeho díla svědčí o jeho rostoucím sebevědomí. Jeho technická virtuozita se projevuje v emocionálních výrazech a ušlechtilých formách jeho soch. Během svého pobytu v Lublani Robba několikrát navštívil své rodné město Benátky. To mu umožnilo udržovat si znalosti o barokním sochařském stylu Benátek, střední Itálie a Říma.
Převažuje názor, že v roce 1755 odešel Robba z Lublaně do chorvatského Záhřebu, kde zemřel 24. ledna 1757. Podle článku publikovaného v roce 2001 Blažem Resmanem nové dokumenty ukázaly, že i když Robba zemřel na krátkém výletě do Záhřebu, jeho bydliště a dílna zůstaly v Lublani.[1]
Práce
_-_relief_sv._Janeza_Nepomuka_na_pro%c4%8delju_cerkve_sv._Florijana_(F._Robba%2c_1727%2c_marmor).jpg)
Nejznámějším dílem Francesca Robby je Kraňská fontána tří řek (1751), představující Lublaňku, Sávu a Krku. Byla inspirována Berniniho Fontánou čtyř řek na Piazza Navona a fontánou na Piazza della Rotonda, obě v Římě.
Mezi další díla patří Narcisova fontána (Lublaň), hlavní oltář a sochy (1732) v kostele sv. Jakuba (Lublaň), oltář v Lublaňské katedrále, většina hlavního oltáře ve františkánském kostele Zvěstování Panny Marie (Lublaň), socha sv. Jana Nepomuckého v Klagenfurtu (Rakousko) a oltář ve farním kostele ve Vransku. Francesco Robba je také tvůrcem hlavního oltáře uršulinského kostela Nejsvětější Trojice v Lublani a pravděpodobně také mramorové sochy na sloupu Nejsvětější Trojice, která stojí před ním.[2]
Význam práce Francesca Robby byl připomenut na mezinárodním vědeckém sympoziu, které se konalo v Lublani v listopadu 1998.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Francesco Robba na anglické Wikipedii.
- ↑ BLAŽ, Resman. Epilog k Francescu Robbi. Acta Historiae Artis Slovenica. 2001, čís. 6. Dostupné online [cit. 2021-07-09]. ISSN 1408-0419. (slovinsky)
- ↑ Na kaj spominja sv. Trojica na Kongresnem trgu?. pogledi.si - spletna stran ni ažurirana [online]. [cit. 2021-06-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Francesco Robba na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Robba Fountain in Ljubljana. In the background, Ljubljana Cathedral.
Autor: Oliver-Bonjoch, Licence: CC BY-SA 3.0
Ljubljana. Ursuline Church. Main altar
Autor: Sculptor: Francesco Robba (1689-1757)
Photo: Hladnikm, Licence: CC BY-SA 3.0
The relief of St. John of Nepomuk, part of the statue of St. John of Nepomuk at the facade of St. Florian's Church in Ljubljana. Created in 1727 from white Carrara marble.
Autor: Oliver-Bonjoch, Licence: CC BY-SA 3.0
Ljubljana. Mestni Trg and Robba Fountain (copy)