Francisco Cabral

Francisco Cabral
StátPortugalskoPortugalsko Portugalsko
Datum narození8. ledna 1997 (27 let)
Místo narozeníPorto, Portugalsko[1]
Výška86 cm[1]
Hmotnost191 kg[1]
Profesionál od2015[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek372 084 USD
Dvouhra
Poměr zápasů0–0
Nejvyšší umístění862. místo (5. března 2018)
Čtyřhra
Poměr zápasů37–26
Tituly2 ATP, 11 challengerů, 13 ITF
Nejvyšší umístění45. místo (12. září 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2024)
French Open3. kolo (2023)
Wimbledon2. kolo (2022, 2023)
US Open2. kolo (2022, 2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240505a5. května 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Francisco Cabral (* 8. ledna 1997 Porto) je portugalský profesionální tenista, deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dva deblové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvacet čtyři titulů ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2018 na 862. místě a ve čtyřhře v září 2022 na 45. místě.[1]

V portugalském daviscupovém týmu debutoval v roce 2022 portskou baráží 1. světové skupiny proti Polsku, v níž s Nunem Borgesem vyhráli čtyřhru nad Walkówem a Zielińskim. Poláci zvítězili 4:0 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k pěti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 2–3 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra

Na okruhu ATP Tour debutoval ve 25 letech čtyřhrou na antukovém Estoril Open 2022, do níž obdržel s krajanem Nunem Borgesem divokou kartu. V semifinále přehráli nejvýše nasazené Jamieho Murrayho s Michaelem Venusem. V boji o titul zdolali argentinsko-švédskou dvojici Máximo González a André Göransson. Bodový zisk oba poprvé posunul do světové stovky deblové klasifikace, Cabral na 80. místo a Borges na 99. příčku.[4]

Do grandslamu premiérově zasáhl s Borgesem v deblu Wimbledonu 2022. Po pětisetové bitvě přehráli Filipínce Treata Hueye a Chorvata Franka Škugora, než je vyřadili kolumbijské turnajové šestky Juan Sebastián CabalRobert Farah Maksúd.[5] Druhou trofej přidal na červencovém Swiss Open Gstaad 2022, kde s Hercegovcem Tomislavem Brkićem ve finále zvítězili nad nizozemsko-rakouskou dvojici Robin Haase a Philipp Oswald. Na túře ATP odehráli po červnovém BOSS Open 2022 druhý společný turnaj.[6]

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 5 (2–3)

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (2–3)
Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz1.duben 2022Estoril, PortugalskoantukaPortugalsko Nuno BorgesArgentina Máximo González
Švédsko André Göransson
6–2, 6–3
Vítěz1.červenec 2022Gstaad, ŠvýcarskoantukaBosna a Hercegovina Tomislav BrkićNizozemsko Robin Haase
Rakousko Philipp Oswald
6–4, 6–4
Finalista1.duben 2023Banja Luka, Bosna a HercegovinaantukaKazachstán Oleksandr NedověsovSpojené království Jamie Murray
Nový Zéland Michael Venus
5–7, 2–6
Finalista2.červenec 2023Båstad, ŠvédskoantukaBrazílie Rafael MatosEkvádor Gonzalo Escobar
Kazachstán Oleksandr Nedověsov
2–6, 2–6
Finalista3.září 2023Čcheng-tu, ČínatvrdýBrazílie Rafael MatosFrancie Sadio Doumbia
Francie Fabien Reboul
6–4, 5–7, [7–10]

Tituly na challengerech ATP

Čtyřhra (11 titulů)

Legenda
Challengery (11)
Č.datumturnajpovrchspoluhráčporažení finalistévýsledek
1.11. dubna 2021Oeiras, PortugalskoantukaPortugalsko Nuno BorgesRusko Pavel Kotov
Čínská Tchaj-pej Ceng Čchun-sin
6–1, 6–2
2.25. září 2021Braga, PortugalskoantukaPortugalsko Nuno BorgesNizozemsko Jesper de Jong
Nizozemsko Bart Stevens
6–3, 6–7(4–7), [10–5]
3.6. listopadu 2021Tenerife, ŠpanělskotvrdýPortugalsko Nuno BorgesIndie Džívan Nedunčežijan
Indie Purav Radža
6–3, 6-4
4.27. listopadu 2021Manamá, BahrajntvrdýPortugalsko Nuno BorgesRakousko Maximilian Neuchrist
Řecko Michail Pervolarakis
7–5, 6–7(5–7), [10–8]
5.11. prosince 2021Maia, PortugalskoantukaPortugalsko Nuno BorgesSlovensko Andrej Martin
Portugalsko Gonçalo Oliveira
6-3, 6-4
6.18. prosince 2021Maia, Portugalskoantuka (h)Portugalsko Nuno BorgesPolsko Piotr Matuszewski
Rakousko David Pichler
6-4, 7-5
7.2. dubna 2022Oeiras, PortugalskoantukaPortugalsko Nuno BorgesUzbekistán Sandžar Fajzijev
Řecko Markos Kalovelonis
6–3, 6–0
8.9. dubna 2022Oeiras, PortugalskoantukaPortugalsko Nuno BorgesČesko Zdeněk Kolář
Česko Adam Pavlásek
6–4, 6–0
9.23. dubna 2022Stromovka, Praha, ČeskoantukaPolsko Szymon WalkówFrancie Tristan Lamasine
Francie Lucas Pouille
6–2, 7–6(14–12)
10.7. května 2022Štvanice, Praha, ČeskoantukaPortugalsko Nuno BorgesČesko Andrew Paulson
Česko Adam Pavlásek
6–4, 6–7(3–7), [10–5]
11.29. dubna 2023Řím, ItálieantukaKolumbie Nicolás BarrientosKazachstán Andrej Golubjev
Ukrajina Denys Molčanov
6–3, 6–1

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Francisco Cabral na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e Francisco Cabral na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240505a5. května 2024
  2. Francisco Cabral na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240505a5. května 2024
  3. Francisco Cabral na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240505a5. května 2024
  4. Nuno Borges & Francisco Cabral Win Home Title In Estoril. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-05-01 [cit. 2023-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-02. (anglicky) 
  5. Francisco Cabral | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Tomislav Brkic/Francisco Cabral Ease To Gstaad Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-07-24 [cit. 2023-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“