Francisco de Quevedo

Francisco de Quevedo
Narození	14.jul. / 24. září 1584greg. Madrid
Úmrtí	8. září 1645 (ve věku 60 let) Villanueva de los Infantes
Povolání	spisovatel a básník
Alma mater	Univerzita v Alcale Univerzita Complutense v Madridu
Žánr	poezie, román, pikareskní román a tragédie
Významná díla	Život rošťáka
Manžel(ka)	Esperanza de Aragónová
Rodiče	María Gómezová de Santibáñez
Podpis
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Francisco Gómez de Quevedo y Villegas^[1] (14. září 1580, Madrid – 8. září 1645, Villanueva de los Infantes) byl španělský spisovatel.^[2]

Počátek 17. století, kdy Francisco de Quevedo tvoří je obdobím mocenského úpadku „Říše, nad níž slunce nezapadá“. V literatuře se tento úpadek ovšem neprojeví okamžitě, naopak objevuje se řada autorů světového významu (např. Cervantes, Calderón, Tirso de Molina, Lope de Vega) a mluví se oprávněně o Zlatém století (Siglo de Oro). V literatuře spolu soupeří dva styly kulteranismus a konceptismus. Prvý se vyznačuje kultivovaností a vzdělaneckostí, hojně je protkáván latinskými termíny. Konceptismus si více cení hříčky, vtipu a originálního nápadu. Quevedo je tradičně řazen mezi konceptisty, ale v jeho díle je patrné i již nadcházející baroko.

(c) Luis García, CC BY-SA 3.0

Quevedo pochází ze starobylé španělské šlechtické rodiny od Burgosu, jeho otec Pedro Gómez de Quevedo byl sekretářem různých členů královské rodiny a také jeho matka María de Santibañez pracovala u dvora.^[3] Studoval na jezuitském gymnáziu v Madridu,^[4] posléze na univerzitách v Alcalá de Henares a Valladolidu.^[5] Byl neuvěřitelně nadaný a již v mládí dosáhl mnohých úspěchů akademických i literárních. Vede poněkud nevázaný a prostopášný život.

Od roku 1601 žije u dvora, stává se diplomatem a zamotává se do různých politických dobrodružství na Sicílii a v Benátkách. Dosahuje i různých hodností u dvora. Dvůr je mu střídavě nakloněn a nebo jej odmítá, Quevedo totiž rád říká to, co si opravdu myslí a kritizuje ty, kteří kritizovaní být nechtějí. Nakonec je za kritiku samotného krále uvržen do žaláře, poté je sice propuštěn, ale jeho zdraví je již podlomeno a Quevedo brzy umírá.

Nejproslulejším Quevedovým dílem je Život rošťáka (Historia de la Vida de Buscón), typický pikareskní román.^[6] Termín pikareskní román pochází ze španělského pícaro, což je rošťák a podvodníček, postrádající jakýchkoliv mravních zásad, a kterému jsme přesto nakloněni a přejeme si, aby nebyl polapen a za své poklesky potrestán. Takový je i hlavní hrdina v Životě rošťáka don Pablos. Kniha je psána ich-formou a proto mnozí mají tendenci věřit tomu, že don Pablos a Quevedo jsou tatáž osoba. Přestože zřejmě obsahuje některé autobiografické prvky, není tomu tak, kniha je prostě jen tak mistrně napsána, že tento dojem budí. V satirických prózách Sny (Sueňos) a Dopisy rytíře de la Tenaza (Cartas de cavallero de la Tenaza) tepe zlořády tehdejšího Španělska. Věnuje se i literatuře náboženské, sepisuje například životopisy svatého Pavla a svatého Tomáše. Z jeho politických traktátů si získala největší proslulost Politika Boží. Nesnáší literaturu kulteranistů (a především Góngoru, představitele tohoto směru) a brojí proti jejich dílům a jazyku, kterého používají. A to například ve svých dílech Učená latinice (La Culta Latiniparla) a Kompas kultistů (Aguja de navegar cultos). Quevedovo básnické dílo je zřetelným projevem konceptismu, plné často nepřeložitelných slovních hříček. Jeho veršů se nám dochoval jen zlomek, do češtiny některé z nich přeložil a do sbírky Kruté sny uspořádal Vladimír Mikeš.

• QUEVEDO de, VILLEGAS y, Francisco Gómez. Život rošťáka. Praha: SNKLHU, 1957. Překlad: Eduard Hodoušek
  • vyšlo znovu v roce 1980 v souboru Tři španělské pikareskní romány; Praha : Odeon, 1980
• QUEVEDO de, VILLEGAS y, Francisco Gómez. Kruté sny. Praha: Mladá fronta,1963. Překlad: Vladimír Mikeš

• 
  Francisco de Quevedo
• 
  Francisco de Quevedo
• 
  Francisco de Quevedo

• BĚLIČ, Oldřich et FORBELSKÝ, Josef: Dějiny španělské literatury, SPN, Praha 1984
• FITZMAURICE-KELLY, James: Dějiny španělské literatury do konce XVIII. století, Jan Laichter, Praha 1912
• MIKEŠ, Vladimír: Epilog Zlatého věku, In: QUEVEDO de, Francisco: Kruté sny, Mladá Fronta, Praha 1963

• Španělská literatura

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Francisco de Quevedo na Wikimedia Commons
• Osoba Francisco de Quevedo ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Francisco de Quevedo
• La Fundación Francisco de Quevedo (španělsky)