Franciszek Dionizy Kniaźnin

Franciszek Dionizy Kniaźnin
Narození4. října 1750
Vitebsk, Ruské impérium
Úmrtí25. srpna 1807 (ve věku 56 let)
Końskowola, Ruské impérium
Povoláníbásník, dramatik, překladatel
Národnostpolská
Alma materJezuitská škola ve Vitebsku
Literární hnutíklasicismus,
preromantismus
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Franciszek Dionizy Kniaźnin (4. října 1750, Vitebsk25. srpna 1807, Końskowola) byl polský preromantický básník, dramatik a překladatel.[1]

Život

Pocházel z běloruské polské šlechtické rodiny. Vystudoval jezuitskou školu ve Vitebsku. Po zrušení jezuitského řádu působil jako knihovník, sekretář a domácí učitel u knížete Adama Kazimierze Czartoryského, z jehož sídla v Pulawách se stalo významné kulturní centrum, kde působili i další preromantičtí básníci Franciszek Karpiński a Franciszek Zabłocki.[2]

Po druhém dělení Polska se jeho duševní stav výrazně zhoršil (údajně ze žalosti nad ztrátou samostatnosti vlasti) a dožil na faře poblíž Pulaw, kde se o něho staral Franciszek Zabłocki.[2]

Psal polsky i latinsky. Jeho básnická tvorba vycházela z klasicismu, ale postupně v ní převládl sentimentalismus (popisy přírody, pastýřské scenérie, elegické a melancholické motivy). Psal příležitostnou poezii, dramatické selanky, erotické básně s anakreontskými motivy, vlasteneckou a náboženskou lyriku, divadelní hry a operní libreta (po vzoru Pietra Metastasia), parafrázoval La Fontainovy bajky. Překládal antické autory (Anakreón, Theokritos, Horatius) i novodobé (James Macpherson.[1]

Výběrová bibliografie

Erotyki, první vydání z roku 1779
  • Bajki (1776).
  • Erotyki czyli pieśni w rodzaju anakreontycznymn (1779), sbírka erotických básní podle různých předloh, dva svazky.
  • Carmina (1781), latinská báseň.
  • Wiersze (1783).
  • Balon, czyli wieczory puławskie, (1784, Balon aneb pulawské večery), příležitostná báseň vyvolaná vynálezem prvního horkovzdušného balonu bratry Montgolfiery.
  • Troiste wesele (1785), dramatická selanka o dvou jednáních.
  • Rozmaryn (1785), lyrická báseň.
  • Matka Spartanka (1786), operní libreto o třech jednáních, hudba Franciszek Lessel. V libretu je vylíčena spartská matka, která vypravuje syna do boje za vlast. Za antickým námětem se skrývá alegorie na kněžnu Izabelu Czartoryskou a jejího syna Adama Kazimierze Czartoryského. Opera měla premiéru v Pulawách a v titulní roli vystoupila přímo kněžna Czartoryská.[2]
  • Cyganie (1786), operní libreto o třech jednáních, hudba Michał Kazimierz Ogiński, komická opera s folklorními prvky,[1] roku 1860 napsal na toto libreto svou operu Jawnuta Stanisław Moniuszko.[3]
  • Anakreon (1787), komedie o třech jednáních.
  • Poezje (1787–1789), souborné vydání, 3 svazky
  • Trzy gody (17901792), selanka v pěti jednáních.
  • Hektor (1793), tragédie o pěti jednáních.

Odkazy

Reference

  1. a b c BARTOŠ, Otakar a kol. Slovník spisovatelů - Polsko. Praha. Odeon 1974, S. 201-202.
  2. a b c KREJČÍ, Karel. Dějiny polské literatury. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1953. 594 s. cnb000508506. S. 191–192. 
  3. SPOUSTA, Vladimír. Hudebně-literární slovník I. Světoví skladatelé, Brno: Masarykova univerzita 2011. ISBN 978-80-210-5311-3. S. 181.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Erotyki by Kniaźnin-title page.jpg
Title page of Erotyki by Franciszek Dionizy Kniaźnin
Franciszek Dionizy Kniaźnin grafika.jpg
Franciszek Dionizy Kniaźnin, [1801-1850]