Franciszek Karpiński

Franciszek Karpiński
Narození	4. října 1741 Hołoskowie
Úmrtí	16. září 1825 (ve věku 83 let) Vaŭkavysk
Místo pohřbení	Lyskava
Povolání	básník, překladatel, dramatik, spisovatel a knihovník
Alma mater	Jezuitská kolej Jezuitská kolej ve Lvově Lvovská univerzita
Žánr	Preromantismus
Témata	poezie
Podpis
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Franciszek Karpiński (4. října 1741, Hołoskowie, Kolomyja, dnes na Ukrajině – 16. září 1825, Chorowszczyźnie, Wolkowysk, dnes v Bělorusku) byl polský básník, první a hlavní představitel polského preromantismu. Jeho dílo bylo silně ovlivněno francouzským spisovatelem Jeanem-Jacquesem Rousseauem.^[1]

Život

Franciszek Karpiński pocházel ze zchudlé šlechtické rodiny, vystudoval teologii na Lvovské jezuitské akademii a působil jako domácí učitel. Zastával funkci sekretáře u knížete Adama Kazimierze Czartoryského, z jehož sídla v Puławách se stalo významné kulturní středisko, ve kterém působili i další preromantičtí básníci Franciszek Dionizy Kniaźnin a Franciszek Zabłocki. Hospodařil na pronajatých statcích, roku 1800 se stal jedním ze prvních členů polské Královské společnosti přátel vědy. Roku 1818 koupil ves Chorowszczyźnie, kde strávil zbytek svého života.^[2]

Franciszek Karpiński psal hlavně lyrické milostné básně, které se těšily značné popularitě (byl označován za básníka srdce). Do poezie vnesl svět prostého člověka s touhou po svobodě, rousseaovskou nechuť k městu a oslavu venkovského způsobu života. Rovněž se nechal inspirovat polskou lidovou písní. Jeho tvorba se stala vzorem pro polské romantiky, například pro Adama Mickiewicze.^[1]

Dílo

Básně

• Píseň sokalského žebráka (Pieśń dziada sokalskiego), první ohlas lidové poezie v polské literatuře,
• Bóg się rodzi, moc truchleje, populární koleda,
• Duma Lukierdy (1782), historická duma,
• Návrat z Varšavy na ves (1784, Powrót z Warszawy na wieś),
• Nábožné písně (1792, Pieśni nabożne), ze kterých je nejznámější Piseň jitřní (Pieśń poranna),
• Stesk k jaru (1797, Tęskność na wiosnę), do češtiny přeložil Antonín Puchmajer,
• Żale Sarmaty nad grobem Zygmunta Augusta (1801), elegie vyjadřující bolest nad ztrátou polské samostatnosti.

Divadelní hry

• Laura a Filon (Laura i Filon), dramatická selanka,
• Boleslav III (1790, Boleslaw III), tragédie
• Daň (1790, Czyns), komedie,
• Judita (1790, Judyta, królowa polska ), tragédie z polské historie,

Próza

• Historia mego wieku i ludzi, z którymi żyłem (napsáno 1792, vydáno 1844), autobiografie

Odkazy

Reference

Související články

• Seznam polských spisovatelů

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Franciszek Karpiński na Wikimedia Commons
• Autor Franciszek Karpiński ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Franciszek Karpiński

• http://univ.gda.pl/~literat/krpnski/index.htm – polsky
• http://members.chello.pl/j.uhma/karpinski.html – polsky
• Básníkův hrob – anglicky