Franckenovi

Franckenovi byla malířská dynastie, jejíž členové působili hlavně v Antverpách v 16. a 17. století. Mnoho členů rodiny po tři generace mělo stejná křestní jména Frans, Hieronymus a Ambrosius. I když to v té době mohlo být efektivní jako marketingová metoda zajištující kontinuitu rodinného podnikání, dnes to vnáší zmatek v určení autorství obrazů. Jejich práce se mnohdy příliš neliší mezi různými členy rodiny ať už stylem nebo kompozicí. Zmatek je umocněn podpisovými praktikami některých členů rodiny: když Frans Francken II., syn Franse Franckena I. začal podepisovat své obrazy, Frans Francken I. přidal k svému podpisu „de oude“ (starší) aby se odlišil od svého syna, který se poté podepisoval jako „de jonge“ (mladší). Situace se opakovala v další generaci, když se syn Franse Franckena II. Frans Francken III. stal úspěšným umělcem. Frans II. pak začal podepisovat svá díla „de oude“, Frans III. používal Frans „de jonge“.

Rodokmen

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Nicolaes Francken
(1515–1596)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Hieronymus Francken I.
(1540–1610)
 
 
Frans Francken I.
(1542–1616)
 
 
Ambrosius Francken I.
(1544–1618)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
(Cornelius Francken)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Isabella Francken
(1628–1664)
 
 
Thomas Francken
(1574–1625)
 
 
Hieronymus Francken II.
(1578–1623)
 
 
Frans Francken II.
(1581–1642)
 
 
Ambrosius Francken II.
(1590–1632)
 
 
 
 
 
 
Hans Francken
(1581–after 1610)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Frans Francken III.
(1607–1667)
 
 
Hieronymus Francken III.
(1611–po 1661)
 
 
Ambrosius Francken III.
(1614–1662)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Constantijn Francken
(1661–1717)
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Nicolaes Francken

Zakladatelem malířské dynastie byl Nicolaes Francken, známý také jako „Nicolaes Francken van Herentals“. Narodil se kolem roku 1520 ve městě Herentals v provincii Antverpy. Kolem roku 1580 se přestěhoval do Antverp.[1] S manželkou Lucií van de Broeck z Mechelenu měl pět dětí, z toho tři syny, které učil malířskému řemeslu nejprve sám, poté se jejich mistrem stal vlámský malíř Frans Floris. Nicolaes působil v Antverpách, kde v roce 1596 zemřel. Žádné z jeho děl se nedochovalo.[2]

Hieronymus Francken II.: Večeře chudého muže

Synové Nicolaese Franckena

Synové France Franckena staršího

Frans Francken II.: Podobenství o marnotratném synovi, asi 1610

Frans Francken I. měl čtyři syny:

  • Thomas Francken (1574–1625) pracoval v Antverpách v letech 1600-1610 a měl mnoho studentů.[3]
  • Hieronymus Francken II. (1578–1623) se učil malbě u svého otce, významně přispěl k vývoji vlámské žánrové malby.
  • Frans Francken II. (1581 – 6. května 1642) se učil malbě u také u svého otce a stal se jedním z nejvýznamnějších členů dynastie Franckenových. Hrál důležitou roli ve vývoji vlámského umění v první polovině 17. století svými inovacemi v žánrové malbě a zavádění nových témat.
  • Ambrosius Francken II. (1590–1632) se učil malbě u svého otce a byl aktivní v Antwerpách.

Další generace

Frans Francken III. (1607–1667) je poslední Frans Francken, který se těší umělecké pověsti. Vstoupil do cechu Svatého Lukáše v Antverpách v roce 1639 a zemřel zde v roce 1667. Jeho praxe se omezovala hlavně na přidávání figur k architektonickým nebo krajinářským dílům jiných umělců například do kompozic Pietera Neefse mladšího.[4] Jeho historické obrazy kabinetní velikosti obecně navazují na styl jeho otce, mnohdy ale také ukazují silný vliv Rubense. V důsledku toho byl Frans Francken III. někdy označován jako „Rubensschen Francken“ (dále jen „Rubensian Francken“).[5] Frans Francken III. měl bratra Hieronyma Franckena III. (1611–1671), jehož syn Constantijn Francken (1661–1717) byl nejmladší malířskou větví rodu.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Francken family na anglické Wikipedii.

  1. Christa Grössinger, North-European panel paintings: catalogue of Netherlandish & German paintings before 1600 in English churches & colleges, Harvey Miller, 1992, s. 263
  2. Nicolaes Francken na stránkách Nizozemského institutu dějin umění
  3. Thomas Francken na stránkách Nizozemského institutu dějin umění
  4. Chisholm, Hugh, ed. (1911). "Francken". Encyclopædia Britannica. 11 (11th ed.). Cambridge University Press. s. 6.
  5. Liedtke , Walter A. Flemish paintings in the Metropolitan Museum of Art. New York: The Metropolitan Museum of Art, 1984. Dostupné online. ISBN 0870993569. (anglicky) , s. 98

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

De geschiedenis van de verloren zoon Rijksmuseum SK-C-286.jpeg
De geschiedenis van de verloren zoon. De centrale voorstelling toont de Verloren Zoon die zijn erfenis spendeert in het bordeel met vrouwen, muziek, eten en drinken. Links aan de tafel een man met een luit. Rechts de Verloren Zoon met zijn arm om een vrouw aan de rand van een bed. Op tafel pasteien en oesters, op de grond liggen speelkaarten. Een vrouw schenkt wijn in roemers. Voor de haard worden vogels aan het spit geroosterd. Aan de muur een schilderij van Jupiter en Danaë. Hieromheen in acht scènes de andere episoden uit de parabel.