Francouzská (Brno)

Francouzská
Francouzská ulice, pohled k ústí Černopolní ulice
Francouzská ulice, pohled k ústí Černopolní ulice
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoBrno
Městská částBrno-sever, Brno-střed
Část obceZábrdovice
Poloha
Začíná naMilady Horákové
Končí naCejl
Napojené ulicePříční, Stará, Černopolní, Hvězdová, Přadlácká
Historie
Pojmenováno poFrancie
Starší názvyOberzeil, Horní Cejl
Franz-Josef-Strasse
Franz-Schubert-Strasse
Další údaje
Typulice
Délkacca 780 m
PSČ602 00
Kód ulice23361
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Francouzská ulice je ulice v širším centru Brna, ve čtvrti Zábrdovice. Svým východním úsekem leží v městské části Brno-sever, západní úsek představuje hranici mezi ní a městskou částí Brno-střed. Ulice je mimo jiné místem nálezu unikátního pohřbu z období paleolitu.

Historie a vývoj pojmenování

Ulice se vyvinula jako severní osa brněnského předměstí Dolní a Horní Cejl, a do poloviny 19. století byla známa jako Ober Zeil tedy Horní Cejl. V roce 1854 dostala podle panovníka Františka Josefa název Franz-Josef-Strasse. Označení Francouzská obdržela poprvé po vzniku Československa v prosinci roku 1918, na počest spojenecké mocnosti Francie. Po německé okupaci na jaře roku 1939 byla ulice přejmenována na Franz-Schubert-Strasse a byl z ní vyňat počáteční úsek, na nějž navázal nový průraz do čtvrti Černá Pole (Freiherr-von-Neurath-Strasse, dnes ulice Milady Horákové). Jméno třída Franze Schuberta pak bylo v roce 1946 znovu změněno na Francouzskou.[1] Ulice nepatří mezi hlavní dopravní tepny, nicméně je využívána jako alternativní spojení z centra města (Moravské náměstí) do Zábrdovic (jednosměrný provoz).

V období první republiky ve Francouzské ulici stály tzv. Šrámkovy domy, kde sídlilo ústředí Československého Orla. V roce 1944 však byla budova zničena při náletu Royal Air Force.

Archeologický nález

Jeden z nejvýznamnějších paleolitických nálezů v Brně byl odkryt v roce 1891 při budování kanalizace na Francouzské ulici, v prostoru křižovatky s ulicí Přadláckou. Podle soudobé zprávy A. Makowského obsahoval kostru muže s četnými milodary zvířecích kostí (mamutí lopatka a kly, lebka a žebra nosorožce, koňské zuby) a předmětů užitkových (kamenný kotouč, část ohlazeného sobího parohu, který mohl sloužit jako otloukač k odbíjení pazourkových čepelí) a ozdobných či rituálních (ulity kelnatek v počtu přes 600 kusů, 14 ks terčíků z kamene, kosti a mamutoviny, z nichž lze některé interpretovat jako sluneční či ženské symboly), a také mužská plastika. Pohřeb byl pokryt červeným barvivem, některé kosti nesly stopy kostního zánětu periostitidy.

Byl zde zřejmě pochován za doprovodu obřadů a s mnoha neobvyklými milodary významný muž tehdejší společnosti. Někdy je označován jako „kouzelník (či šaman) z Brna“.[2]

Z celého souboru se dochovala jen část; ojedinělost jednotlivých předmětů pak znesnadňuje datování pohřbu. Předpokládá se příslušnost pohřbu ke kultuře tzv. pavlovienu (podle významné lokality v Pavlově pod Pálavou na jižní Moravě), tedy stáří kolem 25 000 let.

Soubor je uložen ve sbírkách ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně. Popis pohřbu podal velmi expresivně Eduard Štorch ve své knize pro mládež Lovci mamutů.

Mužská plastika – loutka

Nejdůležitějším předmětem v souboru je figurka muže o velikosti 20 cm, vyřezaná z mamutího klu - mamutoviny. Bývala sestavená z několika částí, dochovaly se však pouze tři – hlava s naznačeným obličejem s výraznými očními důlky, trup s výrazným mužským pohlavím a levá paže.[3]

Hlava i trup byly zřejmě původně spojeny, neboť jsou podélně provrtány, levá paže byla k trupu pravděpodobně připojena rovněž, protože je ukončena plochou, jež měla nepochybně přiléhat k podobné ploše na trupu. O tom, že plastika měla i nohy, svědčí rovná plocha s jamkou na trupu vpravo dole.[4]

Jedinečnost plastiky spočívá jednak v tom, že jde o nejstarší známý doklad plastiky složené z více částí – o loutku, jednak v tom, že mužská vyobrazení jsou nejen ve starší době kamenné, ale v průběhu celého pravěku zcela ojedinělá.[5]

Rodák

V čísle 5 tehdejší ulice Františka Josefa se narodil Jan Florian (1897–1942), univerzitní profesor a odbojář, popravený nacisty v Mauthausenu.[6]

Park Hvězdička Eugena Horvátha

Ulici Francouzskou a Hvězdovou spojuje vnitroblokový park Hvězdička Eugena Horvátha, jenž je prvním parkem v Česku pojmenovaném po romské osobnosti. V blízkosti se nachází i Drom, romské centrum Brno.

Odkazy

Reference

  1. http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=1249
  2. Archivovaná kopie. archeo.imladris.us [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-01. 
  3. Archivovaná kopie. encyklopedie.brna.cz [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  4. KRUPA, Petr; HLOŽEK, Martin. Loutka šamana pod tomografem. S. 30–33. Archeologie [online]. 2005. Roč. 2, čís. 2, s. 30–33. Dostupné online. ISSN 1801-2612. 
  5. http://www.g2.cz/cs/cestovani/koktejl/96_2.shtml[nedostupný zdroj]
  6. Matrika 17011, sn. 221 [online]. MZA [cit. 2023-06-14]. Dostupné online. 

Literatura

  • FLODROVÁ, Milena. Seznam ulic města Brna s vývojem jejich pojmenování. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1982. 253 s. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Brno, Francouzská str.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 3.0
Francouzská ulice ve čtvrti Zábrdovice v Brně