Francouzsko-nizozemská válka

Francouzsko-nizozemská válka
Dobytí Coevordenu nizozemskými jednotkami pod velením Carla von Rabenhaupta v prosinci 1672
Trvání	1672–1678
Místo	Nizozemí, Alsasko, Porýní, Brandenburg, Sicílie, Francie, Severní Amerika, Západní Indie
Příčiny	francouzské územní nároky, nedořešená devoluční válka
Výsledek	Nijmegenský mír, Saint-Germainský mír, Mír z Fontainebleau, Mír z Westminsteru, mír mezi Francií, jejími spojenci a protifrancouzskou koalicí
Strany
Francie Švédské království Münstersko Kolínsko Anglie Anglie Nizozemská republika Svatá říše římská Svatá říše římská Španělské království Braniborsko-Prusko Brunšvicko-Lünebursko Hesensko-Kasselsko
Velitelé
Ludvík XIV. Turenne † Grand Condé Lucembursko de Créquy Schomberg Jean II. d'Estrées Abraham Duquesne Karel II. Anglický Vévoda z Yorku Princ Ruprecht Karel XI. Carl Gustav Wrangel Maxmilián Jindřich Bernhard von Galen Vilém III. Oranžský Johan de Witt X De Ruyter † Nasavsko-Siegen Rabenhaupt Aylva Cornelis Tromp Leopold I. Montecuccoli Fridrich Vilém Karel IV. Karel V. Karel II. Španělský Marie Anna Rakouská Villahermosa San Germán Kristián V. Niels Juel
Síla
mobilizováno 120 000 vojáků k dispozici 180 000
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Francouzsko-nizozemská válka byl válečný konflikt mezi Francií krále Ludvíka XIV. a Nizozemskem, do něhož se zapojily na francouzské straně Anglie, Švédsko, Maximilian Jindřich Bavorský, kurfiřt-arcibiskup kolínský a biskup lutyšský a hildesheimský, a Bernard z Galenu, kníže-biskup münsterský, a na straně nizozemské Španělsko, Svatá říše římská, Braniborsko-Prusko, Brunšvicko-Lünebursko a Dánsko, probíhající v letech 1672–1678 (1679).

Ze strany Ludvíka XIV. to byla překvapivá útočná válka proti Nizozemsku velmi dobře dopředu diplomaticky připravena a akce jeho armád a jeho spojenců začaly synchronisovaně. Zatímco jejich protivníci se zapojovali postupně z obav, že by došlo k přílišnému posílení Francie. Jednalo se o dovršení proměn aliancí. Habsburské Španělsko a císař byli do doby předešlé devoluční války v letech 1667–1668 nepřátelé Nizozemska. Protestantské státy Anglie a Švédsko se sice v devoluční válce postavily proti Francii, ale do této války byly zataženy jako její spojenci či příznivci.

Anglie, Kolínsko a Münstersko francouzskou koalici opustili separátními míry v roce 1674. Součástí války byly oddělené, ale navzájem propojené, konflikty mezi spojenci Francie a Nizozemska, jako byla třetí anglo-nizozemská válka, námořní konflikt v letech 1672–1674, a skånská válka mezi Švédskem na jedné a Braniborskem-Pruskem a Dánskem na druhé straně v letech 1675–1679.

Po počátečních úspěších francouzských vojsk v letech 1672–1673 (obešli maastrichtskou pevnost, vnikli do Nizozemska a obsadili Utrecht) začali Francouzi jednat separátně s Nizozemci o výkupném (16 milionů guldenů), čímž se silně zpomalil jejich postup a Nizozemci stihli zatopit poldery tak, aby zabránili obsadit nejdůležitější nizozemská centra pozemní operací. Anglo-francouzská flota byla Nizozemci poražena ve čtyřech hlavních námořních střetnutích, a tak Anglie raději ukončila svou účast mírovou smlouvou z Westminsteru.

Ač Francouzi v roce 1673 dobyli Maastricht a trvale okupovali rozsáhlá území ve Španělském Nizozemí a Burgundsku (Franche-Comté), nemohli válku uzavřít podle svých představ, jelikož jejich spojenci nebyli příliš úspěšní a hlavního cíle války – rozdrcení nizozemských vojsk a okupace celého Nizozemí – nebylo dosaženo. Münsterský biskup neuspěl při obléhání Gröningen. A Švédsko bylo ve skånské válce zatlačeno do defenzívy, jeho námořní síla byla silně oslabena. Francouzské loďstvo sice v roce 1676 rozdrtilo spojenou španělsko-nizozemskou flotu v bitvě u Palerma a ovládlo tím načas středomořské operace, ale na případnou obojživelnou invazi do Nizozemska nemohlo pomyslet.

Vyčerpávající válka byla ukončena kompromisními mírovými dohodami v Nijmegen v letech 1678–1679, severské konflikty byly ukončeny cellským, saint-germainským a lundským mírem a mírovou smlouvou z Fontainebleau. Francie získala zbytek hrabství Artois (severozápadní část), jihozápadní Henegavsko, Saint-Omer, Valenciennes, Cassel, Aire a definitivně jí bylo přiřčeno Svobodné panství burgundské (Franche-Comté). Nizozemsko bylo přinuceno chovat se neutrálně ke Švédsku. Situace na Baltu (Švédsko, Dánsko, Braniborsko-Prusko) byla navrácena zhruba ke statu quo vzniklému kodaňským mírem v předešlých válkách.

• 7. červen 1672 – bitva u Solebay – nizozemské vítězství (Třetí anglo-nizozemská válka)
• 7. a 14. červen 1673 – bitva u Schooneveldu – nizozemské vítězství (Třetí anglo-nizozemská válka) – dvě námořní střetnutí, která přinutila anglofrancouzskou flotu zrušit blokádu
• 13.–26. června 1673 – obléhání – Sébastien de Vauban přišel s novou dobývací technikou, která se od té doby začala při dobývacích pracích často používat
• 25. června 1673 při obléhání Maastrichtu padl d'Artagnan
• 21. srpna 1673 – bitva u Texelu (Třetí anglo-nizozemská válka) – žádná loď nebyla potopena, ale Angličané a Francouzi ztratili dvojnásobek mužstva než Nizozemci
• konec října – 15. listopadu 1673 – obléhání Bonnu – město v kolínském arcibiskupství se slabou francouzsko-kolínskou posádkou dobyto za ofenzívy Viléma III. Oranžského
• 1673 – obléhání Werlu
• 1673 – bitva u Heringen
• 16. června 1674 – bitva u Sinsheimu (též Sinzheim) – vítězství maršála de Turenne, jehož vojska se zdržovala v okolí Philipsburgu, nad Karlem V. Lotrinským
• 7. července 1674 – bitva u Ladenburgu
• 11. srpna 1674 – bitva u Seneffe – taktické vítězství Prince de Condé nad spojeneckým vojskem, nepovedlo se mu však je úplně obklíčit, a tak se stáhli do opevněných pozic
• 4. října 1674 – bitva u Enzheimu – nerozhodná bitva v Alsasku mezi francouzskými vojsky vedenými maršálem Turennem a o téměř polovinu silnějšími císařskými vedenými Bournovillem
• 29. prosince 1674 – bitva u Mulhouse
• 5. ledna 1675 – bitva u Turckheimu
• 28. června 1675 – bitva u Fehrbellinu (Skånská válka) – památné vítězství braniborského kurfiřta nad Švédy
• 27. července 1675 – bitva u Salzbachu (Nieder Sasbach) – francouzské vítězství v Bádensku, při němž padl slavný maršál de Turenne
• 11. srpna 1675 – bitva u Konzer Brücke
• 8. ledna 1676 – bitva u Stromboli
• 25. března 1676 – bitva u Messiny
• 22. dubna 1676 – bitva v zálivu Augusta – nerozhodné střetnutí poblíž Palerma, při němž byl smrtelně zraněn dělovou koulí nizozemský admirál Michiel de Ruyter
• 25. května 1676 – bitva u Jasmundu (Skånská válka)
• 11. června 1676 – bitva u ostrova Öland (Skånská válka)
• 2. června 1676 – bitva u Palerma – drtivé vítězství francouzských námořních sil nad španělsko-nizozemskou flotou
• 17. srpna 1676 – bitva u Halmstadu (Skånská válka) – rozhodné švédské vítězství v provincii Halland
• 4. prosince 1676 - bitva u Lundu (Skånská válka) – rozhodné švédské vítězství nad početnější dánskou armádu
• 28. února - 17. března 1677 - obléhání Valenciennes – nejméně čtyřicetitisícová armáda maršála Luxembourga po zteči rohového opevnění na popud Sébastiena Vaubana natolik ohrozila postavení třítisícové posádky, že se Španělé ihned vzdali
• 28. března–17. dubna 1677 – obléhání Cambrai
• 11. dubna 1677 – bitva u Casselu – důležité francouzské vítězství nad Nizozemci asi 30 km jižně od Dunkerque
• 1. července 1677 – bitva v zálivu Køge (Skånská válka) – rozhodné vítězství dánské floty Nielse Juela nad početnější švédskou Henrika Horna jižně od Kodaně
• 24. července 1677 – bitva u Landskrony (Skånská válka) – švédské vítězství, které, ač značně oslabilo dánskou armádu a znemožnilo jí další akce ve Skåne, neumožnilo dobýt Landskronu (Dánové ale stále mohli přes tento přístav posílat posily)
• 7. října 1677 – bitva u Kochersbergu
• 1678 – obléhání Offenburgu
• 18.–25. března 1678 – dobytí Yper
• 6. července 1678 – bitva u Rheinfelden
• 23. července 1678 – bitva u Gengenbachu
• 14. srpna 1678 – bitva u Saint-Denis

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franco-Dutch War na anglické Wikipedii.

• Peter Burke: Ludwig XIV. – Die Inszenierung des Sonnenkönigs, Berlin 1993. ISBN 3-8031-2412-3
• Pierre Gaxotte: Ludwig XIV. – Frankreichs Aufstieg in Europa, München 1951. ISBN 3-404-00878-2
• John A. Lynn: The Wars of Louis XIV 1667–1714, London/ New York 1999. ISBN 0-582-05629-2
• D. v. Schaumberg: Kriege Ludwigs XIV., in: Bernhard von Poten: Handwörterbuch der gesamten Militärwissenschaften, Bd.5, Leipzig 1878, S.300–313.
• Heinz Schilling: Höfe und Allianzen – Deutschland 1648–1763, Berlin 1998. ISBN 3-442-75523-9
• Paul Sonnino: Louis XIV. and the origins of the Dutch War, Cambridge/ New York/ New Rochelle 1988. ISBN 0-521-34590-1
• John P. Spielman: Leopold I. – Zur Macht nicht geboren, Graz / Wien / Köln 1981. ISBN 3-222-11339-4
• Paul Wentzcke: Feldherr des Kaisers – Leben und Taten Herzog Karl V. von Lothringen, Leipzig 1943.
• Maxime Weygand: Turenne, München 1938.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Francouzsko-nizozemská válka na Wikimedia Commons