Frank Chamizo

Frank Chamizo
(c) Ilgar Jafarov, CC BY-SA 4.0
Osobní informace
Rodné jménoFrank Chamizo Marquez
Datum narození10. července 1992 (30 let)
Místo narozeníMatanzas KubaKuba Kuba
StátKuba
Itálie
RodinaPavel Chamizo (otec)
Dalma Canevaová (manželka 2013-16)
Sportovní informace
KlubEscuela de Iniciación Deportiva Escolar (EIDE Luis Augusto Turcios Lima) (vrch. jun)
Centro de Entrenamiento de Alto Rendimiento (CEAR) (vrch.)
Mandraccio Lotta Genova (klub ITA)
TrenéřiLázaro Tápanes (zač.)
Eliécer Guzmán (EIDE)
Vladimir González Cabrera (CEAR)
Julio Mendieta Cuéllar (repr. CUB)
Lucio Caneva (klub ITA)
Filiberto Delgado Santiago (repr. ITA OH16)
Enrique Valdes Ysasi (repr. ITA)
Gajdar Gajdarov (repr. ITA)
Kategorielehká střední váha
Zápasnický stylvolný styl
Účast na LOHbez účasti
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2019
Přehled medailí
Olympijské kruhy Zápas na LOH
bronzLOH 2016 Riovolný styl do 65 kg
Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu
bronzMS 2010 Moskvabantamová váha
zlatoMS 2015 Las Vegaslehká váha
zlatoMS 2017 Pařížlehká velterová váha
stříbroMS 2019 Nur-Sultanvelterová váha
Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu
stříbroEH / ME 2015 Bakulehká váha
zlatoME 2016 Rigalehká váha
zlatoME 2017 Novi Sadlehká velterová váha
bronzME 2018 Kaspijskvelterová váha
zlatoME 2019 Bukurešťvelterová váha
zlatoME 2020 Římvelterová váha
bronzME 2021 Varšavavelterová váha
stříbroME 2022 Budapašťvelterová váha

Frank Chamizo Marquez (* 10. července 1992 Matanzas) je původem kubánský zápasníkvolnostylař, který od roku 2015 reprezentuje Itálii.

Sportovní kariéra

Zápasení se věnoval po vzoru svého otce Pavla, bývalého reprezentanta Kuby z osmdesátých let dvacátého století.[1] Jeho otec z Kuby emigrovali v roce 1994 a tak vyrůstal s matkou a babičkou ve skromných poměrech.[2] Přes sportovní školu EIDE v rodném Matanzasu se v 17 letech dostal do Havany. Ve sportovním středisku CEAR Cerro Pelado (Centro de Entrenamiento de Alto Rendimiento) se připravoval pod vedením Vladimira Gonzáleza.[3]

V kubánské mužské volnostylařské reprezentaci se prosadil v roce 2010 v 18 letech ve váze do 55 kg. V říjnu 2011 však na panamerické hrách Guadalajaře neprošel vážením a za nedisciplinovanost byl na dva roky vyřazen z kubánské reprezentace. Přišel tím o možnost kvalifikovat se na olympijské hry v Londýně.[4] Již dříve se na jednom z tréninkových kempů seznámil s italskou zápasnicí Dalmou Canevaovou.[5] Po sňatku s Canevaovou se usadil v jejím rodném městě Janově, kde se připravoval v klubu Mandraccio pod vedením tchána Lucia Canevy.[6] Italské občanství obdržel zároveň se sňatkem v roce 2013, ale Itálii mohl reprezentovat teprve po dvou letech od roku 2015. Italové mu z Kuby přivedli i trenéra Filiberta Delgada pod jehož vedením se prvním místem na mistrovství světa v Las Vegas kvalifikoval na olympijské hry v Riu ve váze do 65 kg.[7] V Riu ho olympijský los jako úřadujícího mistra světa od úvodního kola nešetřil. Ve čtvrtfinále otočil bodové skóre s Gruzínem Ijakobem Makarašvilim ze stavu 0:3 až v závěrečné půl minutě na 4:3. V semifinále s Ázerbájdžáncem Togrulem Asgarovem vstupoval do poslední minuty za stavu 4:4 na technické body. Dvacet sekund před koncem chyboval a nechal se Asgarovem podběhnout za dva technické body. V závěrečných sekundách byl blízko vyrovnání, ale bodovanou akci provedl až po uplynutí šestiminutové hrací doby a prohrál 4:6 (po neuzvaném protestu 4:7) na technické body. V souboji o třetí místo s Američanem Frankem Molinarem prohrál úvodní poločas 1:2 na technické body. Minutu před koncem se však po útoku na nohy dostal do vedení 4:2 a vítězstvím 5:3 na technické body získal bronzovou olympijskou medaili.

Od roku 2018 startuje ve váze do 74 kg. Připravuje se střídavě nedaleko Říma v Ostii a v Machačkale pod vedením svého osobního dagestánského trenéra Gajdara Gajdarova.

Výsledky

TurnajKubaItálie
2010201120122013201420152016201720182019
18192021222324252627
−55−66−65−70−74
Olympijské hry3.
Mistrovství světa3.úč.1.1.5.2.
Evropské hry2.
Mistrovství Evropy1.1.3.1.
Panamerické hryDNS
Panamerické mistrovství1.
ME do 24 let1.
MS juniorůúč.

Odkazy

Reference

  1. Archivovaná kopie. www.coca-colacompany.com [online]. [cit. 2019-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-01. 
  2. Archivovaná kopie. www.ozy.com [online]. [cit. 2018-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-15. 
  3. Archivovaná kopie. www.granma.cu [online]. [cit. 2019-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-26. 
  4. Archivovaná kopie. www.avvenire.it [online]. [cit. 2019-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-26. 
  5. http://web.archive.org/save/http://www.comune.genova.it/content/lrsquoomaggio-di-genova-frank-chamizo-bronzo-alle-olimpiadi-di-rio-che-si-allenava-al-mandra
  6. Archivovaná kopie. dartortorromeo.com [online]. [cit. 2019-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-26. 
  7. Archivovaná kopie. cubasi.cu [online]. [cit. 2019-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-26. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Flag of Iran.svg
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Frank Chamizo OG Rio 2016.jpg
(c) Ilgar Jafarov, CC BY-SA 4.0
2016 Summer Olympics, Men's Freestyle Wrestling 65 kg awarding ceremony