Frank Hanuš Argus

Frank Hanuš Argus
Narození22. září 1902
Čáslav
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. září 1968 (ve věku 65 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípřekladatel, herec, novinář, spisovatel a dramatik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Frank Hanuš Argus, vl. jménem Hans Heinz Schimbera (22. září 1902 Čáslav16. září 1968 Praha) byl český armádní důstojník, dramatik, novinář, spisovatel, překladatel a příležitostný herec německého původu.

Životopis

Frank Hanuš Argus se narodil 22. září 1902 v Čáslavi. Poté, co Hansův otec během první světové války zemřel, se Schimberovi odstěhovali nejprve do Vídně a od roku 1918 žili v Brně, kde také Hans v roce 1919 odmaturoval. Následně vstoupil do řad československé armády a poté, co se v roce 1924 stal důstojníkem v záloze, přijal pseudonym Frank Hanuš Argus a začal se intenzivně věnovat literární činnosti. Do roku 1939 psal německy; byl například dopisovatelem časopisu Sozialdemokrat a zahraničních filmových magazínů, k nimž patřil mimo jiné Mein Film či Kinematograph. V letech 1927–29 působil jako redaktor týdeníku Prager Filmkurier, v jehož redakci pracoval i v letech 1934–36, kdy byl tento obnoven jako čtrnáctideník.

O filmech však Argus nejen psal, ale na jejich vzniku se přímo podílel – epizodní herecké úlohy ztvárnil například v roce 1927 ve vynikajícím němém filmu Batalion (s Karlem Hašlerem v hlavní roli), v červenoknihovní Sextánce a dalším němém filmu Nemodlenec. O rok později se mihl ve filmech Filosofka Mája, Mlynář a jeho dítě a Známosti z ulice a v roce 1930 ztvárnil drobné postavy v němých filmech Černé oči, proč pláčete…? a Opeřené stíny. V roce 1929 se Argus stal autorem námětu a scénáře k filmovému melodramatu režiséra Josefa Medeotti-Boháče Kamarádské manželství a zahrál si v něm rovněž jednu z vedlejších rolí. Bohužel, právě tento film se jako jediný z vyjmenovaných nedochoval.

V téže době byl Argus činný i literárně – od 20. let psal německy romány žánru červené knihovny, které později vycházely i v českém překladu pod názvy Očistec lásky, Pohádka lásky, Touha po štěstí a podobně. Od vypuknutí Druhé světové války však začal psát výhradně česky – publikoval například tehdy velmi populární román Poslední Podskalák, obratem zfilmovaný Janem Svitákem s řadou oblíbených herců v čele s Jaroslavem Vojtou, sci-fi román Muž dvou duší, román Věčná píseň nebo divadelní hru Věčný kruh.

V umělecké činnosti pokračoval Argus i po válce – v roce 1957 měla například premiéru jeho divadelní hra Z cizího krev neteče a o rok později komedie Každý má něco. Po pětatřiceti letech se Hans Argus objevil ještě jednou i před filmovou kamerou – v roce 1965 ztvárnil drobnou roli německého důstojníka v jednom z nejzajímavějších filmů Karla Kachyni Ať žije republika!

Zemřel v Praze o tři roky později ve věku těsně nedožitých 66. narozenin.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“