Frank Moser
Frank Moser | |
---|---|
Stát | Německo |
Datum narození | 23. září 1976 (46 let) |
Místo narození | Baden-Baden, Západní Německo |
Bydliště | Baden-Baden, Německo |
Výška | 193 cm |
Hmotnost | 86 kg |
Profesionál od | 2001 |
Držení rakety | pravou rukou;bekhend obouruč |
Výdělek | 300 127 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 0–2 |
Nejvyšší umístění | 288. místo (18. srpna 2003) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 60–95 |
Tituly | 1 ATP, 13 challengerů, 10 Futures |
Nejvyšší umístění | 65. místo (19. září 2011) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2012, 2013) |
French Open | 1. kolo (2009, 2012) |
Wimbledon | 2. kolo (2009, 2011, 2012) |
US Open | 2. kolo (2011) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 18. března 2013 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Frank Moser (* 23. září 1976 Baden-Baden) je německý profesionální tenista, specializující se na čtyřhru. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP World Tour jeden deblový turnaj, když triumfoval s Belgičanem Xavierem Malissem na únorovém SAP Open 2013 hraném v americkém San José. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal do března 2013 dvacet tři titulů ve čtyřhře.
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2003 na 288. místě a ve čtyřhře pak v září 2011 na 65. místě. Trénuje ho Bernard Parun.
Poprvé se do finále na okruhu ATP Tour probojoval v srpnu 2009, když si s krajanem Benjaminem Beckerem neúspěšně zahráli o titul na kalifornském LA Tennis Open v Los Angeles, kde nestačili na dvojici Bob Bryan a Mike Bryan. Se stejným spoluhráčem odešli poraženi také z finále Atlanta Tennis Championships 2011, když je zdolal americko-australský pár Alex Bogomolov a Matthew Ebden 6–3, 5–7 a [8–10]. Třetí prohrané finále v řadě zaznamenal na halovém SAP Open 2012 v kalifornském San José, do něhož nastoupil s jihoafrickým hráčem Kevinem Andersonem. Nad jejich síly byla bahamsko-belgická dvojice Mark Knowles a Xavier Malisse. Na stejném turnaji pak další sezónu 2013 získal premiérový titul s Malissem.
Do dubna 2013 neodehrál v německém daviscupovém týmu žádné utkání.
Německou klubovou ligu hrál za domovský oddíl Rot Weiss Baden-Baden. Postupně studoval Freiburskou univerzitu, Florida Southern University a bakalářský titul obdržel na Virginia Commonwealth University.
Finálové účasti na turnajích ATP World Tour
|
Čtyřhra: 4 (1–3)
Vítěz
Č. | Datum | Turnaj | Povrch | Spoluhráč | Finalisté | Výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 17. února 2013 | San Jose | tvrdý (h) | Xavier Malisse | Lleyton Hewitt Marinko Matosevic | 6–0, 56–7, [10-4] |
Finalista
Č. | Datum | Turnaj | Povrch | Spoluhráč | Vítězové | Výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 2. srpna 2009 | Los Angeles | tvrdý | Benjamin Becker | Bob Bryan Mike Bryan | 4–6, 26–7 |
2. | 24. července 2011 | Atlanta | tvrdý | Matthias Bachinger | Alex Bogomolov Matthew Ebden | 6–3, 5–7, [8–10] |
3. | 19. února 2012 | San Jose | tvrdý (h) | Kevin Anderson | Mark Knowles Xavier Malisse | 4–6, 6–1, [5–10] |
Finále na challengerech ATP a okruhu Futures
Legenda |
---|
Challengery (0–1 D; 13–15 Č) |
Futures (0–3 D; 10–14 Č) |
Dvouhra: 4 (0–4)
Stav | Č. | Datum | Turnaj | Povrch | Soupeř ve finále | Výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 29. září 2001 | Kawaguči, Japonsko | tvrdý | Doug Bohaboy | 3–6, 4–6 |
Finalista | 2. | 8. prosince 2002 | Bangkok, Thajsko | tvrdý | John van Lottum | 5–7, 4–6 |
Finalista | 3. | 29. června 2003 | Leun, Německo | antuka | Sebastian Jäger | 4–6, 6–3, 4–6 |
Finalista | 4. | 11. prosince 2005 | Chandigarh, Indie | tvrdý | Ajsám Kúreší | 66–7, 7–65, 4–6 |
Čtyřhra: 52 (23–29)
Stav | Č. | Datum | Turnaj | Povrch | Spoluhráč | Soupeři ve finále | Výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 18. července 1999 | Kassel | antuka | Bernard Parun | Jurij Ščukin Andreas Tattermusch | 4–6, 1–6 |
Vítěz | 1. | 16. července 2000 | Bourg-en-Bresse | antuka | Tobias Clemens | Pieter Calitz Benjamin Cassaigne | 6–4, 6–4 |
Finalista | 2. | 10. června 2001 | Villingen | antuka | Bernard Parun | Johan Settergren Melle van Gemerden | 4–6, 4–6 |
Finalista | 3. | 8. července 2001 | Pécs | antuka | José María Arnedo | Kornel Bardoczky Zoltán Nagy | 2–6, 5–7 |
Finalista | 4. | 15. července 2001 | Budapešť | antuka | Sergio Elias | Kornel Bardoczky Zoltán Nagy | 3–6, 6–3, 5–7 |
Finalista | 5. | 7. září 2001 | Cheongju | antuka | Alexander Flock | Roberto Álvarez Jordane Doble | 4–6, 6–4, 2–6 |
Vítěz | 2. | 6. října 2001 | Hongkong | tvrdý | Bernard Parun | Doug Bohaboy Alex Witt | 6–4, 6–4 |
Finalista | 6. | 11. listopadu 2001 | Pattaya | tvrdý | Lu Jan-sun | Peter Handoyo Raven Klasen | 3–6, 2–6 |
Vítěz | 3. | 18. listopadu 2001 | Nonthaburi | tvrdý | Lu Jan-sun | Rik de Voest Johan du Randt | 6–2, 6–4 |
Finalista | 7. | 25. listopadu 2001 | Hanoj | tvrdý | Lu Jan-sun | Lior Dahan Rik de Voest | bez boje |
Vítěz | 4. | 2. června 2002 | Oberweier | antuka | Martin Woisetschlager | Markus Bayer Philipp Gründler | bez boje |
Vítěz | 5. | 7. července 2002 | Lisabon | antuka | Jeroen Masson | Jordane Doble Sébastien Lami | 7–65, 6–2 |
Finalista | 8. | 1. září 2002 | El Menzah | tvrdý | Benjamin Cassaigne | Henrik Andersson Luke Bourgeois | 56–7, 7–65, 56–7 |
Vítěz | 6. | 22. září 2002 | Mylhúzy | tvrdý | Bernard Parun | Rik de Voest Dirk Stegmann | 6–4, 56–7, 6–4 |
Vítěz | 7. | 13. října 2002 | Forbach | koberec (h) | Bernard Parun | Hervé Karcher Julien Mathieu | 6–1, 3–6, 6–1 |
Vítěz | 8. | 13. dubna 2003 | Aguascalientes | antuka | Bernard Parun | Eduardo Bohrer Ronaldo Carvalho | 4–6, 6–3, 7–61 |
Vítěz | 9. | 27. července 2003 | Recanati | tvrdý | Manuel Jorquera | Rodolphe Cadart Dudi Sela | 6–4, 7–5 |
Finalista | 9. | 23. dubna 2004 | Dauhá | tvrdý | Bernard Parun | Florin Mergea Horia Tecău | 1–6, 2–6 |
Finalista | 10. | 6. června 2004 | Mishref | tvrdý | Sebastian Fitz | Rohan Bopanna Mustafa Ghouse | 6–4, 4–6, 3–6 |
Vítěz | 10. | 13. června 2004 | Mishref | tvrdý | Sebastian Fitz | Guram Kostava Ramin Raziyani | 3–6, 6–3, 6–2 |
Finalista | 11. | 18. září 2004 | Teherán | antuka | Jean-Michel Pequery | Oliver Marach Jean-Claude Scherrer | 0–6, 0–6 |
Finalistap | 12. | 10. října 2004 | Quito | antuka | Łukasz Kubot | Santiago González Alejandro Hernández | 6–2, 2–6, 4–6 |
Finalista | 13. | 28. listopadu 2004 | Bogotá | antuka | Richard Barker | Sergio Roitman Santiago Ventura | 5–7, 4–6 |
Vítěz | 11. | 19. června 2005 | Istanbul | tvrdý | Bernard Parun | Konstantin Kravčuk Alexandr Pavljučenkov | 3–6, 7–62, 6–4 |
Finalista | 14. | 2. října 2005 | Sarreguemines | tvrdý (h) | Radim Žitko | Patrice Atias Antoine Benneteau | 6–2, 4–6, 3–6 |
Vítěz | 12. | 27. listopadu 2005 | Sunderland | tvrdý (h) | Sebastian Rieschick | Christopher Kas Philipp Petzschner | 6–4, 36–7, 6–4 |
Finalista | 15. | 9. prosince 2005 | Chandigarh | tvrdý | Vishal Uppal | Karan Rastogi Ashutosh Singh | 56–7, 3–6 |
Finalista | 16. | 4. března 2006 | Wolfsburg | koberec (h) | Sebastian Rieschick | Jean-Claude Scherrer Uros Vico | 36–7, 7–65, [8–10] |
Finalista | 17. | 19. března 2006 | Oberentfelden | koberec (h) | Giuseppe Menga | Carl-Henrik Hansen Frederik Nielsen | 2–6, 5–7 |
Vítěz | 13. | 16. července 2006 | Cuenca | antuka | Alexander Satschko | Santiago Giraldo Carlos Salamanca | 3–6, 6–3, [10–6] |
Finalista | 18. | 30. července 2006 | Granby | tvrdý | Lu Jan-sun | Alessandro Gravina Gary Lugassy | 2–6, 26–7 |
Finalista | 19. | 19. srpna 2006 | Samarkand | antuka | Woong-Sun Jun | Satoši Iwabuči Gouichi Motomura | 6–2, 2–6, [5–10] |
Finalista | 20. | 15. října 2006 | Rennes | koberec (h) | Tomasz Bednarek | Grégory Carraz Mathieu Montcourt | 3–6, 6–3, [4–10] |
Finalista | 21. | 14. ledna 2007 | Nußloch | koberec (h) | Tomasz Bednarek | Philipp Marx Florin Mergea | 3–6, 5–7 |
Vítěz | 14. | 16. září 2007 | Orléans | tvrdý (h) | James Cerretani | Tomasz Bednarek Michał Przysiężny | 6–1, 7–62 |
Vítěz | 15. | 11. listopadu 2007 | Tunis | tvrdý | Ivan Dodig | Jasper Smit M. Van Haasteren | 4–6, 7–5, [11–9] |
Vítěz | 16. | 1. června 2008 | Karlsruhe | antuka | Daniel Köllerer | Woong-sun Jun Joseph Sirianni | 6–2, 7–5 |
Finalista | 22. | 8. června 2008 | Fürth | antuka | Daniel Köllerer | Philipp Marx Alexander Peya | 3–6, 3–6 |
Vítěz | 17. | 17. srpna 2008 | Istanbul | tvrdý | Michael Kohlmann | David Škoch Igor Zelenay | 7–64, 6–4 |
Vítěz | 18. | 24. srpna 2008 | Ženeva | antuka | Daniel Köllerer | Rameez Junaid Philipp Marx | 7–65, 3–6, [10–8] |
Finalista | 23. | 5. dubna 2009 | Neapol | antuka | Lukáš Rosol | Pablo Cuevas David Marrero | 4–6, 3–6 |
Finalista | 24. | 18. dubna 2010 | Baton Rouge | tvrdý | Chris Guccione | Stephen Huss Joseph Sirianni | 6–1, 2–6, [11–13] |
Vítěz | 19. | 11. července 2010 | Oberstaufen | antuka | Lukáš Rosol | H. Podlipnik-Castillo Max Raditschnigg | 6–0, 7–5 |
Vítěz | 20. | 5. září 2010 | Como | antuka | David Škoch | Martin Emmrich Mateusz Kowalczyk | 5–7, 7–62, [10–5] |
Vítěz | 21. | 25. září 2010 | İzmir | tvrdý | Rameez Junaid | Jamie Delgado Jonathan Marray | 6–2, 6–4 |
Vítěz | 22. | 24. října 2010 | Soul | tvrdý | Rameez Junaid | Vasek Pospisil Adil Shamasdin | 6–3, 6–4 |
Finalista | 25. | 21. listopadu 2010 | Salcburk | tvrdý (h) | Rameez Junaid | Alexander Peya Martin Slanar | 6–71, 3–6 |
Finalista | 26. | 30. ledna 2011 | Heilbronn | tvrdý (h) | David Škoch | Jamie Delgado Jonathan Marray | 1–6, 4–6 |
Vítěz | 23. | 5. června 2011 | Fürth | antuka | Rameez Junaid | Jorge Aguilar Júlio Campozano | 6–2, 6–7(2), [10–6] |
Finalista | 27. | 31. března 2012 | Barranquilla | antuka | Marcel Felder | Nicholas Monroe Maciek Sykut | 6–2, 3–6, [5–10] |
Finalista | 28. | 25. srpna 2012 | Segovie | tvrdý | Konstantin Kravchuk | Stefano Ianni Florin Mergea | 2–6, 3–6 |
Finalista | 29. | 12. října 2012 | Taškent | tvrdý | Rameez Junaid | Andre Begemann Martin Emmrich | 7–6(7–6), 6–7(2–7), [8–10] |
Postavení na konečném žebříčku ATP
Dvouhra
Rok | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 |
Pořadí | 605. | ▲ 508. | ▲ 312. | ▼ 637. | ▲ 580. | ▲ 403. | ▼ 865. | ▼ 943. |
Čtyřhra
Rok | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 |
Pořadí | 404. | ▲ 259. | ▼ 332. | ▲ 194. | ▼ 319. | ▲ 126. | ▼ 143. | ▲ 93. |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frank Moser (tennis) na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Frank Moser na Wikimedia Commons
- (německy) Oficiální stránky
- Frank Moser na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Frank Moser na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Frank Moser na stránkách Davis Cupu (anglicky)
Média použitá na této stránce
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
bendera Indonesia
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.