Frank Moser

Frank Moser
StátNěmeckoNěmecko Německo
Datum narození23. září 1976 (46 let)
Místo narozeníBaden-Baden, Západní Německo
BydlištěBaden-Baden, Německo
Výška193 cm
Hmotnost86 kg
Profesionál od2001
Držení raketypravou rukou;bekhend obouruč
Výdělek300 127 USD
Dvouhra
Poměr zápasů0–2
Nejvyšší umístění288. místo (18. srpna 2003)
Čtyřhra
Poměr zápasů60–95
Tituly1 ATP, 13 challengerů, 10 Futures
Nejvyšší umístění65. místo (19. září 2011)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2012, 2013)
French Open1. kolo (2009, 2012)
Wimbledon2. kolo (2009, 2011, 2012)
US Open2. kolo (2011)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 18. března 2013
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frank Moser (* 23. září 1976 Baden-Baden) je německý profesionální tenista, specializující se na čtyřhru. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP World Tour jeden deblový turnaj, když triumfoval s Belgičanem Xavierem Malissem na únorovém SAP Open 2013 hraném v americkém San José. Na challengerech ATPokruhu ITF získal do března 2013 dvacet tři titulů ve čtyřhře.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2003 na 288. místě a ve čtyřhře pak v září 2011 na 65. místě. Trénuje ho Bernard Parun.

Poprvé se do finále na okruhu ATP Tour probojoval v srpnu 2009, když si s krajanem Benjaminem Beckerem neúspěšně zahráli o titul na kalifornském LA Tennis Open v Los Angeles, kde nestačili na dvojici Bob Bryan a Mike Bryan. Se stejným spoluhráčem odešli poraženi také z finále Atlanta Tennis Championships 2011, když je zdolal americko-australský pár Alex Bogomolov a Matthew Ebden 6–3, 5–7 a [8–10]. Třetí prohrané finále v řadě zaznamenal na halovém SAP Open 2012 v kalifornském San José, do něhož nastoupil s jihoafrickým hráčem Kevinem Andersonem. Nad jejich síly byla bahamsko-belgická dvojice Mark Knowles a Xavier Malisse. Na stejném turnaji pak další sezónu 2013 získal premiérový titul s Malissem.

Do dubna 2013 neodehrál v německém daviscupovém týmu žádné utkání.

Německou klubovou ligu hrál za domovský oddíl Rot Weiss Baden-Baden. Postupně studoval Freiburskou univerzitu, Florida Southern University a bakalářský titul obdržel na Virginia Commonwealth University.

Finálové účasti na turnajích ATP World Tour

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–0)
Tennis Masters Cup /
ATP World Tour Finals (0–0)
ATP Masters Series /
ATP World Tour Masters 1000 (0–0)
ATP International Series Gold /
ATP World Tour 500 series (0–0)
ATP International Series /
ATP World Tour 250 series (1–3 Č)

Čtyřhra: 4 (1–3)

Vítěz

Č.DatumTurnajPovrchSpoluhráčFinalistéVýsledek
1.17. února 2013USA San Josetvrdý (h)Belgie Xavier MalisseAustrálie Lleyton Hewitt
Austrálie Marinko Matosevic
6–0, 56–7, [10-4]

Finalista

Č.DatumTurnajPovrchSpoluhráčVítězovéVýsledek
1.2. srpna 2009USA Los AngelestvrdýNěmecko Benjamin BeckerUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
4–6, 26–7
2.24. července 2011USA AtlantatvrdýNěmecko Matthias BachingerUSA Alex Bogomolov
Austrálie Matthew Ebden
6–3, 5–7, [8–10]
3.19. února 2012USA San Josetvrdý (h)Jižní Afrika Kevin AndersonBahamy Mark Knowles
Belgie Xavier Malisse
4–6, 6–1, [5–10]

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

Legenda
Challengery (0–1 D; 13–15 Č)
Futures (0–3 D; 10–14 Č)

Dvouhra: 4 (0–4)

StavČ.DatumTurnajPovrchSoupeř ve fináleVýsledek
Finalista1.29. září 2001Kawaguči, JaponskotvrdýUSA Doug Bohaboy3–6, 4–6
Finalista2.8. prosince 2002Bangkok, ThajskotvrdýNizozemsko John van Lottum5–7, 4–6
Finalista3.29. června 2003Leun, NěmeckoantukaNěmecko Sebastian Jäger4–6, 6–3, 4–6
Finalista4.11. prosince 2005Chandigarh, IndietvrdýPákistán Ajsám Kúreší66–7, 7–65, 4–6

Čtyřhra: 52 (23–29)

StavČ.DatumTurnajPovrchSpoluhráčSoupeři ve fináleVýsledek
Finalista1.18. července 1999Německo KasselantukaNěmecko Bernard ParunRusko Jurij Ščukin
Německo Andreas Tattermusch
4–6, 1–6
Vítěz1.16. července 2000Francie Bourg-en-BresseantukaNěmecko Tobias ClemensJižní Afrika Pieter Calitz
Francie Benjamin Cassaigne
6–4, 6–4
Finalista2.10. června 2001Německo VillingenantukaNěmecko Bernard ParunŠvédsko Johan Settergren
Nizozemsko Melle van Gemerden
4–6, 4–6
Finalista3.8. července 2001Maďarsko PécsantukaArgentina José María ArnedoMaďarsko Kornel Bardoczky
Maďarsko Zoltán Nagy
2–6, 5–7
Finalista4.15. července 2001Maďarsko BudapešťantukaChile Sergio EliasMaďarsko Kornel Bardoczky
Maďarsko Zoltán Nagy
3–6, 6–3, 5–7
Finalista5.7. září 2001Jižní Korea CheongjuantukaNěmecko Alexander FlockArgentina Roberto Álvarez
Francie Jordane Doble
4–6, 6–4, 2–6
Vítěz2.6. října 2001Hongkong HongkongtvrdýNěmecko Bernard ParunUSA Doug Bohaboy
USA Alex Witt
6–4, 6–4
Finalista6.11. listopadu 2001Thajsko PattayatvrdýČínská Tchaj-pej Lu Jan-sunIndonésie Peter Handoyo
Jižní Afrika Raven Klasen
3–6, 2–6
Vítěz3.18. listopadu 2001Thajsko NonthaburitvrdýČínská Tchaj-pej Lu Jan-sunJižní Afrika Rik de Voest
Jižní Afrika Johan du Randt
6–2, 6–4
Finalista7.25. listopadu 2001Vietnam HanojtvrdýČínská Tchaj-pej Lu Jan-sunIzrael Lior Dahan
Jižní Afrika Rik de Voest
bez boje
Vítěz4.2. června 2002Německo OberweierantukaNěmecko Martin WoisetschlagerNěmecko Markus Bayer
Německo Philipp Gründler
bez boje
Vítěz5.7. července 2002Portugalsko LisabonantukaBelgie Jeroen MassonFrancie Jordane Doble
Francie Sébastien Lami
7–65, 6–2
Finalista8.1. září 2002Tunisko El MenzahtvrdýFrancie Benjamin CassaigneŠvédsko Henrik Andersson
Austrálie Luke Bourgeois
56–7, 7–65, 56–7
Vítěz6.22. září 2002Francie MylhúzytvrdýNěmecko Bernard ParunJižní Afrika Rik de Voest
Jižní Afrika Dirk Stegmann
6–4, 56–7, 6–4
Vítěz7.13. října 2002Francie Forbachkoberec (h)Německo Bernard ParunFrancie Hervé Karcher
Francie Julien Mathieu
6–1, 3–6, 6–1
Vítěz8.13. dubna 2003Mexiko AguascalientesantukaNěmecko Bernard ParunBrazílie Eduardo Bohrer
Brazílie Ronaldo Carvalho
4–6, 6–3, 7–61
Vítěz9.27. července 2003Itálie RecanatitvrdýItálie Manuel JorqueraFrancie Rodolphe Cadart
Izrael Dudi Sela
6–4, 7–5
Finalista9.23. dubna 2004Katar DauhátvrdýNěmecko Bernard ParunRumunsko Florin Mergea
Rumunsko Horia Tecău
1–6, 2–6
Finalista10.6. června 2004Kuvajt MishreftvrdýNěmecko Sebastian FitzIndie Rohan Bopanna
Indie Mustafa Ghouse
6–4, 4–6, 3–6
Vítěz10.13. června 2004Kuvajt MishreftvrdýNěmecko Sebastian FitzGruzie Guram Kostava
Írán Ramin Raziyani
3–6, 6–3, 6–2
Finalista11.18. září 2004Írán TeheránantukaFrancie Jean-Michel PequeryRakousko Oliver Marach
Švýcarsko Jean-Claude Scherrer
0–6, 0–6
Finalistap12.10. října 2004Ekvádor QuitoantukaPolsko Łukasz KubotMexiko Santiago González
Mexiko Alejandro Hernández
6–2, 2–6, 4–6
Finalista13.28. listopadu 2004Kolumbie BogotáantukaSpojené království Richard BarkerArgentina Sergio Roitman
Španělsko Santiago Ventura
5–7, 4–6
Vítěz11.19. června 2005Turecko IstanbultvrdýNěmecko Bernard ParunRusko Konstantin Kravčuk
Rusko Alexandr Pavljučenkov
3–6, 7–62, 6–4
Finalista14.2. října 2005Francie Sarregueminestvrdý (h)Česko Radim ŽitkoFrancie Patrice Atias
Francie Antoine Benneteau
6–2, 4–6, 3–6
Vítěz12.27. listopadu 2005Spojené království Sunderlandtvrdý (h)Německo Sebastian RieschickNěmecko Christopher Kas
Německo Philipp Petzschner
6–4, 36–7, 6–4
Finalista15.9. prosince 2005Indie ChandigarhtvrdýIndie Vishal UppalIndie Karan Rastogi
Indie Ashutosh Singh
56–7, 3–6
Finalista16.4. března 2006Německo Wolfsburgkoberec (h)Německo Sebastian RieschickŠvýcarsko Jean-Claude Scherrer
Itálie Uros Vico
36–7, 7–65, [8–10]
Finalista17.19. března 2006Švýcarsko Oberentfeldenkoberec (h)Itálie Giuseppe MengaŠvédsko Carl-Henrik Hansen
Dánsko Frederik Nielsen
2–6, 5–7
Vítěz13.16. července 2006Ekvádor CuencaantukaNěmecko Alexander SatschkoKolumbie Santiago Giraldo
Kolumbie Carlos Salamanca
3–6, 6–3, [10–6]
Finalista18.30. července 2006Kanada GranbytvrdýČínská Tchaj-pej Lu Jan-sunKanada Alessandro Gravina
Francie Gary Lugassy
2–6, 26–7
Finalista19.19. srpna 2006Uzbekistán SamarkandantukaJižní Korea Woong-Sun JunJaponsko Satoši Iwabuči
Japonsko Gouichi Motomura
6–2, 2–6, [5–10]
Finalista20.15. října 2006Francie Renneskoberec (h)Polsko Tomasz BednarekFrancie Grégory Carraz
Francie Mathieu Montcourt
3–6, 6–3, [4–10]
Finalista21.14. ledna 2007Německo Nußlochkoberec (h)Polsko Tomasz BednarekNěmecko Philipp Marx
Rumunsko Florin Mergea
3–6, 5–7
Vítěz14.16. září 2007Francie Orléanstvrdý (h)USA James CerretaniPolsko Tomasz Bednarek
Polsko Michał Przysiężny
6–1, 7–62
Vítěz15.11. listopadu 2007Tunisko TunistvrdýBosna a Hercegovina Ivan DodigNizozemsko Jasper Smit
Nizozemsko M. Van Haasteren
4–6, 7–5, [11–9]
Vítěz16.1. června 2008Německo KarlsruheantukaRakousko Daniel KöllererJižní Korea Woong-sun Jun
Austrálie Joseph Sirianni
6–2, 7–5
Finalista22.8. června 2008Německo FürthantukaRakousko Daniel KöllererNěmecko Philipp Marx
Rakousko Alexander Peya
3–6, 3–6
Vítěz17.17. srpna 2008Turecko IstanbultvrdýNěmecko Michael KohlmannČesko David Škoch
Slovensko Igor Zelenay
7–64, 6–4
Vítěz18.24. srpna 2008Švýcarsko ŽenevaantukaRakousko Daniel KöllererAustrálie Rameez Junaid
Německo Philipp Marx
7–65, 3–6, [10–8]
Finalista23.5. dubna 2009Itálie NeapolantukaČesko Lukáš RosolUruguay Pablo Cuevas
Španělsko David Marrero
4–6, 3–6
Finalista24.18. dubna 2010USA Baton RougetvrdýAustrálie Chris GuccioneAustrálie Stephen Huss
Austrálie Joseph Sirianni
6–1, 2–6, [11–13]
Vítěz19.11. července 2010Německo OberstaufenantukaČesko Lukáš RosolChile H. Podlipnik-Castillo
Rakousko Max Raditschnigg
6–0, 7–5
Vítěz20.5. září 2010Itálie ComoantukaČesko David ŠkochNěmecko Martin Emmrich
Polsko Mateusz Kowalczyk
5–7, 7–62, [10–5]
Vítěz21.25. září 2010Turecko İzmirtvrdýAustrálie Rameez JunaidSpojené království Jamie Delgado
Spojené království Jonathan Marray
6–2, 6–4
Vítěz22.24. října 2010Jižní Korea SoultvrdýAustrálie Rameez JunaidKanada Vasek Pospisil
Kanada Adil Shamasdin
6–3, 6–4
Finalista25.21. listopadu 2010Rakousko Salcburktvrdý (h)Austrálie Rameez JunaidRakousko Alexander Peya
Rakousko Martin Slanar
6–71, 3–6
Finalista26.30. ledna 2011Německo Heilbronntvrdý (h)Česko David ŠkochSpojené království Jamie Delgado
Spojené království Jonathan Marray
1–6, 4–6
Vítěz23.5. června 2011Německo FürthantukaAustrálie Rameez JunaidChile Jorge Aguilar
Ekvádor Júlio Campozano
6–2, 6–7(2), [10–6]
Finalista27.31. března 2012Kolumbie BarranquillaantukaUruguay Marcel FelderUSA Nicholas Monroe
USA Maciek Sykut
6–2, 3–6, [5–10]
Finalista28.25. srpna 2012Španělsko SegovietvrdýRusko Konstantin KravchukItálie Stefano Ianni
Rumunsko Florin Mergea
2–6, 3–6
Finalista29.12. října 2012Uzbekistán TaškenttvrdýAustrálie Rameez JunaidNěmecko Andre Begemann
Německo Martin Emmrich
7–6(7–6), 6–7(2–7), [8–10]

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra

Rok20012002200320042005200620072008
Pořadí605. 508. 312. 637. 580. 403. 865. 943.

Čtyřhra

Rok20012002200320042005200620072008
Pořadí404. 259. 332. 194. 319. 126. 143. 93.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frank Moser (tennis) na anglické Wikipedii.


Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Indonesia.svg
bendera Indonesia
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Iran.svg
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.