Frank Tetauer

PhDr. Frank Tetauer
Frank Tetauer (cca 1930)
Frank Tetauer (cca 1930)
Narození30. března 1903
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí15. prosince 1954 (ve věku 51 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
PseudonymFrank Auer
Povoláníspisovatel, dramatik, překladatel, kritik, teatrolog a dramaturg
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frank Tetauer, vlastním jménem František Tetauer (31. března[1] 1903, Praha[2]15. prosince 1954, Praha), byl český dramatik, spisovatel-prozaik, překladatel, esejista, divadelní a literární kritik.

Život

Narodil se v Praze-Karlíně v rodině krejčího. V roce 1922 absolvoval reálné gymnázium v Praze a pokračoval ve studiu na Filosofické fakultě University Karlovy v Praze, kde byl žákem Viléma Mathesia a Václava Tilleho. Jeho oborem byla moderní literatura, středem zájmu pak především irská a angloamerická dramatická tvorba. Studijně navštívil Anglii, Francii a Německo. Školu ukončil úspěšně v roce 1926 závěrečnou prací „Filosofie Shawova díla dramatického a jeho předmluv“.

V dalších letech se věnoval především překladům a publicistické činnosti. Již jako student začal v roce 1923 publikovat v literární revui Apollon (tuto později i spoluredigoval), dále publikoval povídky, epigramy, úryvky z vlastních i přeložených dramat, literární a divadelní recenze a teoretické stati např. ve Studentském časopise, Lidových novinách, Panorámě, Hostu, Rozhledech po literatuře a umění, Literárních novinách, Listech pro umění a kritiku, Tribuně, Tvorbě, Právu lidu, Rozpravách Aventina, Lumíru, Městských divadlech pražských, Ročence Kruhu sólistů Městských divadel pražských, Národním a Stavovském divadle, aj.[3] Od roku 1926 souběžně pracoval pro americké velvyslanectví v Praze jako tlumočník a překladatel. V polovině 30. let začal spolupracovat rovněž s rozhlasem, pro který překládal a upravoval hry např. G. B. Shawa, Eugene O'Neilla a dalších.

Spolupráce se spisovatelem a dramatikem Františkem Langerem jej přivedla do Městských divadel pražských (Divadlo na Královských Vinohradech a Komorní divadlo), kde začal působit od roku 1930 nejdříve jako lektor, od roku 1936 pak ve funkci dramaturga. Uváděl mnohé premiéry českých autorů, mj. Karla Čapka, Fráni Šrámka, Viktora Dyka, Františka Langra a významných klasiků světových, např. Williama Shakespeara, G. B. Shawa, Maxima Gorkého, Charlese Dickense, J. W. Goetha a dalších.

Od poloviny 30. let byla jeho vlastní dramatická tvorba uváděna nejen v Divadle na Vinohradech (zde převážně v režii Františka Salzera), ale i ve Stavovském a Národním divadle. V době okupace byl Němci zbaven funkce dramaturga [4], působil však dále jako lektor a podílel se významně na doplnění repertoáru o díla nových českých autorů, např. O. Scheinpflugové, Jana Drdy, Františka Kožíka, Jana Porta, a jiných.

Po 2. světové válce se zabýval především překladatelskou a spisovatelskou činností. V roce 1947 se podílel na ustavení dramatické sekce Syndikátu českých spisovatelů, od roku 1950 pracoval pro Československé divadelní a literární jednatelství (Dilia) jako divadelní expert a lektor. Po válce publikoval v denním a odborném tisku, např. v Lidových novinách, Mladé frontě, Práci, Divadle, Lidovém divadle, My 47 apod. Při publikační činnosti používal pseudonymů a šifer Frank Auer, Václav Řada, Josef Schwarz, Josef Vydral, F. T., -ft-, f, -er-.

Hrob na pražském Vyšehradském hřbitově

Je pochován na Vyšehradském hřbitově v Praze.

Citát

Patrně se Tetauer toužíval stát dramatikem své generace a svým způsobem se jím také stal; způsobem hbitého dramatického glosátora jejich časových zájmů. Vystoupil na scénu jako dramatik poněkud ostýchavě, ale mžikem tu zdomácněl....Uvádíme-li při Tetauerovi dvě světová dramatická jména O’Neilla amerického a Shawa anglického, říkáme hned jednak, že se jako dramaturg a překladatel zasloužil o jejich poznání u nás a potom, že se u nich učil.
— Antonín Martin Brousil[5]

Překlady, výběr

Vlastní divadelní hry, výběr (uveden rok premiéry)

Dramatizace děl jiných autorů, výběr

Vlastní rozhlasové hry, výběr

  • 1947 Východní kampaň
  • 1948 Vlajky v plamenech
  • 1950 Vítěz nad Bonapartem
  • 1950 Svítání v Kalifornii

Vlastní literární díla, výběr

  • 1929 Shaw, ideologie a dramatika
  • 1940 Zápas draků
  • 1943 Znamení býka
  • 1947 Sedmero zástav

Odkazy

Reference

  1. dle matriky narozených KAR N15 • 1901-1907, se František Tetauer narodil 30. března 1902 v Karlíně č. 105
  2. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně
  3. Frank Tetauer ve Slovníku české literatury po roce 1945
  4. V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 19071957, vydal Ústřední národní výbor hlavního města Prahy, Praha, 1958, str. 51
  5. A. M. Brousil: Podobizny divadelních spisovatelů – Frank Tetauer in: Československé divadlo č.7, roč.XXI, 20. července 1938, Div.knihkupectví a nakladatelství Ot. Růžičky, Praha, 1938, str. 100–3

Literatura

  • František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 121
  • František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 252, 322, 324, ISBN 80-200-0782-2
  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 228, 247–8
  • František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 57–9, 68, 72, 79, 126, 144, 349, 351, 366, 369, 378-9
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 19451955, Academia, Praha, 2007, str.  26, 282, 325, 396, 415, 434, 476, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd. Českolipská knih – a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str.  561
  • František Götz, Frank Tetauer: České umění dramatické, Část I. – činohra, Šolc a Šimáček, Praha, 1941, str. 339–349
  • Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 177–8
  • Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 8, 9, 14, 19, 23, 25, 27–8, 32, 36, 45, 57–8
  • Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 35, 176–8, 190
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 67, 108, 254, 337–8, 345, 357, 402, 461, 464, 478–9, 551, 588–9, 592, 596–7, 601, 605, 614, 634, 638
  • Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 164, 167–8, 179
  • Kruh solistů MDP: Ročenka k jubileu Městských divadel pražských 19071937, Kruh solistů Městských divadel pražských, knihtiskárna Politika, Praha, 1938, str. 39, 47, 72
  • V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 19071957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 23, 31, 34, 50–53, 108
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 17, 43, 55, 57, 173, 175–6, 178, 180–1, 194, ISBN 978-80-239-9604-3
  • Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 96, 102–3, ISBN 978-80-7388-552-6
  • Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 126, 128, 144, ISBN 80-207-0485-X
  • Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 127, 146–8, 154–5, 157, ISBN 978-80-239-9603-6

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Frank Tetauer.jpg
Dr. Frank Tetauer, český dramatik, lektor Divadla na Vinohradech (foto cca 1930)
Frank Tetauer hrob Vyšehrad.jpg
Autor: David Sedlecký, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob českého dramatika Franka Tetauera na pražském Vyšehradském hřbitově