Franko Škugor
Franko Škugor | |
---|---|
![]() Franko Škugor v kvalifikaci Wimbledonu 2016 | |
Přezdívka | Franky[1] |
Stát | ![]() |
Datum narození | 20. září 1987 (36 let)[1] |
Místo narození | Šibenik, Jugoslávie[1] |
Bydliště | Záhřeb, Chorvatsko[1] |
Výška | 198 cm[1] |
Hmotnost | 96 kg[1] |
Profesionál od | 2005 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 1 693 883 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 8–23 |
Tituly | 0 ATP, 2 challengery, 5 Futures |
Nejvyšší umístění | 145. místo (25. dubna 2016) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo kvalifikace (2011) |
French Open | 2. kolo kvalifikace (2011, 2012) |
Wimbledon | 1. kolo (2016) |
US Open | 2. kolo kvalifikace (2008, 2010) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 110–118 |
Tituly | 6 ATP, 10 challengerů, 4 Futures |
Nejvyšší umístění | 17. místo (22. dubna 2019) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2020) |
French Open | čtvrtfinále (2021) |
Wimbledon | semifinále (2017, 2018) |
US Open | 3 . kolo (2018) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2018) |
French Open | 2. kolo (2018, 2019) |
Wimbledon | čtvrtfinále (2019) |
US Open | čtvrtfinále (2018, 2022) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | vítěz (2018) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 16. listopadu 2023
Franko Škugor (* 20. září 1987 Šibenik) je chorvatský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál šest turnajů ve čtyřhře včetně Monte-Carlo Masters 2019. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal do července 2017 sedm titulů ve dvouhře a čtrnáct ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v dubnu 2016 na 145. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2019 na 17. místě. Trénuje ho Alan Marić.[1]
V chorvatském daviscupovém týmu debutoval v roce 2015 prvním kolem světové skupiny proti Srbsku, v němž prohrál čtyřhru po boku Marina Draganji i závěrečnou dvouhru s Filipem Krajinovićem. Srbové zvítězili 5:0 na zápasy. V roce 2016 se stal členem týmu, jež prohrálo světové finále s Argentinou 2:3 na zápasy. Do září 2017 v soutěži nastoupil ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 1–2 ve dvouhře a 2–1 ve čtyřhře.[3]
Tenisová kariéra
V rámci hlavních soutěží challengerů ATP debutoval v červnu 2004, když na turnaj v italské Reggii Emilii obdržel divokou kartu. V úvodním kole podlehl Argentinci Nicolasi Toderovi.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni si odvezl ze srpnového Beijing International Challenger 2010, konaného v Pekingu poté, co ve finále zdolal Francouze Laurenta Recouderca ve třech setech.[1][2]
V kvalifikaci dvouhry okruhu ATP World Tour debutoval na červencovém ATP Vegeta Croatia Open 2005 v Umagu, kde jej v úvodním duelu zdolal Španěl Albert Portas. Hlavní soutěž dvouhry si poprvé zahrál po obdržení divoké karty na únorovém PBZ Zagreb Indoors 2008, kde jej v otevíracím duelu vyřadil Rakušan Stefan Koubek.[1] Na bastadském Catella Swedish Open 2010 se premiérově probojoval do čtvrtfinále, v němž jej zastavil pozdější španělský vítěz turnaje a čtvrtý nasazený Nicolás Almagro.[1]
Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil na ATP Vegeta Croatia Open Umag 2014, když ve finále čtyřhry s Dušanem Lajovićem nestačili na českou dvojici František Čermák a Lukáš Rosol ve dvou setech.[1]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Wimbledonu 2016 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na jeho raketě zůstali Srb Peđa Krstin, Španěl Daniel Muñoz de la Nava a Rakušan Gerald Melzer. V úvodním kole však skončil na raketě dvacátého šestého nasazeného Francouze Benoîta Paireho až po pětisetové bitvě, když o postupujícím rozhodl závěrečný set poměrem her 10–8.[1]
Finále na okruhu ATP Tour
|
Čtyřhra: 9 (6–3)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 27. července 2014 | Umag, Chorvatsko | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 4–6, 6–7(5–7) |
Finalista | 2. | 30. července 2017 | Gstaad, Švýcarsko | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 3–6, 6–4, [8–10] |
Vítěz | 1. | 29. dubna 2018 | Budapešť, Maďarsko | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–7(8–10), 6–1, [10–8] |
Vítěz | 2. | 16. června 2018 | Rosmalen, Nizozemsko | tráva | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(7–3), 7–5 |
Vítěz | 3. | 28. října 2018 | Basilej, Švýcarsko | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 7–5 |
Vítěz | 4. | 13. dubna 2019 | Marakéš, Maroko | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 7–6(8–6) |
Vítěz | 5. | 21. dubna 2019 | Monte-Carlo, Monako | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–7(3–7), 7–6(7–3), [11–9] |
Finalista | 3. | 6. října 2019 | Tokio, Japonsko | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–7(7–9), 4–6 |
Vítěz | 6. | 13. září 2020 | Kitzbühel, Rakousko | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(7–5), 7–5 |
Tituly na challengerech ATP
Legenda |
---|
Challengery (2 D; 10 Č) |
Dvouhra (2)
č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | 8. srpna 2010 | Peking, ČLR | tvrdý | ![]() | 4–6, 6–4, 6–3 |
2. | 3. května 2015 | An-ning, ČLR | antuka | ![]() | 7–5, 6–2 |
Čtyřhra (10)
č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 26. ledna 2013 | Bucaramanga, Kolumbie | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(10–8), 6–2 |
2. | 8. června 2013 | Arad, Rumunsko | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(7–5), 4–6, [11–9] |
3. | 17. srpna 2013 | Cordenons, Itálie | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–4 |
4. | 7. června 2014 | Arad, Rumunsko (2) | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 7–6(7–3) |
5. | 28. června 2014 | Marburg, Německo | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–4 |
6. | 13. srpna 2016 | Gatineau, Kanada | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–1 |
7. | 2. října 2016 | Orléans, Francie | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 7–5 |
8. | 9. dubna 2017 | Sophia Antipolis, Francie | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 6–2 |
9. | 23. dubna 2017 | Tchaj-pej, Tchaj-wan | koberec (h) | ![]() | ![]() ![]() | 4–6, 6–2, [10–5] |
10. | 7. května 2017 | Ostrava, Česko | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–2 |
Finále soutěží družstev: 1 (0–1)
Stav | Č. | Datum | Soutěž | Povrch | Spoluhráči | Finalisté | Výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 25.–27. listopadu 2016 | Davis Cup 2016 Záhřeb, Chorvatsko | tvrdý (h) | ![]() ![]() ![]() | ![]() ![]() ![]() ![]() | 2–3 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franko Škugor na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j k l Franko Škugor na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 15. července 2017
- ↑ a b c Franko Škugor na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 15. července 2017
- ↑ Franko Škugor na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 6. února 2017
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Franko Škugor na Wikimedia Commons
- Franko Škugor na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Franko Škugor na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Franko Škugor na stránkách Davis Cupu (anglicky)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Made by author of Xramp, first uploaded by Denelson83 as Flag of Ecuador.svg, modifications by Husunqu.
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.