Frans Hals

Frans Hals
Frans Hals – autoportrét
Frans Hals – autoportrét
Narození1580
Antverpy
Úmrtí26. srpna 1666
Haarlem
Místo pohřbeníKostel svatého Bavona
BydlištěPeuzelaarsteeg
NárodnostNizozemci
Povolánímalíř, tiskař, projektant a výtvarník
ChoťAnneke Hermansz (od 1610)[1]
Lysbeth Reyniers (od 1617)[1]
DětiHarmen Hals[2][1]
Frans Hals Junior[1]
Jan Hals[2][1]
Reynier Hals[2][1]
Nicolaes Hals[2][1]
Adriaentje Hals[1]
… více na Wikidatech
RodičeFranchois Fransz[1] a Adriaentje van Geertenryck[1]
PříbuzníDirck Hals[3] (bratr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frans Hals (asi 1580 Antverpy – 26. srpna 1666 Haarlem) byl nizozemský malíř, portrétista. Společně s Rembrandtem patří k předním představitelům nizozemského výtvarného umění.

Život

Rok narození Franse Halse není doložen. Badatelé a historici se domnívají, že se narodil v letech 1582 nebo 1583 ve vlámských Antverpách do rodiny obchodníka s látkami Franchoise Fransz Hals van Mechelen. Kvůli náboženským sporům byla rodina brzy po jeho narození nucena uprchnout do severního Holandska, kde se usadila v Haarlemu. Zde se v roce 1603 stal žákem slavného malíře a biografa Karla van Mandera.

Informaci, že okolo roku 1616 byl Frans Hals nařčen z domácího násilí vůči manželce, vyvrátil historik umění a Halsův životopisec Seymour Slive; tvrdí, že došlo k záměně jména s jiným Fransem Halsem, jenž v té době v Haarlemu rovněž pobýval. Halsova manželka Anneke (roz. Hermansz) zemřela přirozenou smrtí v roce 1615. O dva roky později se Frans Hals oženil podruhé, vzal si Lysbethu Reyniers, dceru rybáře. S manželkou měli osm dětí.

Bronzová socha Franse Halse v Haarlemu ve Floraparku

Jak bylo zvykem, slavní malíři a Halsovi současníci, jako Rembrandt van Rijn, Willem van Aelst a jiní, se stěhovali tam, kde zrovna měli zakázku. Frans Hals zůstával v Haarlemu a trval na tom, aby jeho zákazníci chodili k němu domů. Ačkoli byl uznávaným umělcem, měl neustále problémy s dluhy. Pracoval tedy také jako restaurátor umění a rovněž jako obchodník s uměním a jeho odhadce. Přesto se mu nedařilo dluhy splácet a nejednou ho jeho věřitelé dostali před soud. V roce 1652 musel Frans Hals prodat část majetku pekaři, kterému dlužil peníze. Jednalo se tenkrát o skříň, stůl, rodinné obrázky a tři postele. Mezi věcmi, které musel odevzdat, byl i obraz od Karla van Mandera.

Ke konci života chudému Halsovi vyplatilo město Haarlem rentu 200 florinů (1664). Zemřel v Haarlemu o dva roky později a byl pochován na hřbitově v kostele sv. Bava v Haarlemu. Devět let po něm zemřela i jeho žena, která byla nucena dožívat kvůli finanční situaci v místním chudobinci.

Kariéra

Roku 1610 se Frans Hals zapsal do haarlemského cechu malířů sv. Lukáše, kde byl v roce 1644 už jako uznávaný malíř zvolen do představenstva. V té době si také začal vydělávat jako umělecký restaurátor v městské radě. Pracoval zejména na rozsáhlé sbírce umění, kterou ve své knize Het Schilder-Boeck publikoval Karl van Mander v roce 1604.

Jedny z nejpozoruhodnějších prací, na kterých Frans Hals pracoval, byly obrazy Geertgena tot Sins Janse, Jana van Scorela a Jana Moasterta, které tehdy visely v kostele sv. Janse v Haarlemu. V té době začal také Hals se svými prvními portréty. Jeho nejstarším známým dílem je portrét haarlemského arciděkana Jacoba Zaffiuse z roku 1611.

Uznání a průlomu ve svém díle dosáhl Hals až obrazem v životní velikosti Oslava důstojníků Svatojiřské gildy, který vytvořil v roce 1616. Někteří historici se domnívají, že Hals v tomto díle zpodobnil sám sebe, protože v té době ve Svatojiřské gildě sloužil.

Dílo a styl

Dva smějící se muži, jeden se džbánem na pivo[4]
Šašek s loutnou, 1620–1625

Frans Hals je znám především tvorbou portrétů, především pak bohatých občanů, jako byli Pieter van den Broecke, právník Paulus van Beresteyn, starosta Jacob Pietersz Olycan nebo velkoobchodník Isaac Massa, kterého Hals portrétoval dokonce třikrát. Zálibu našel i ve velkých skupinových portrétech, jako je Oslava důstojníků Svatojiřské gildy a jí podobných dílech. Jeho obrazy ilustrují různé vrstvy společnosti od nejnižších po nejvyšší. Hals si liboval i v námětech rautů, potulných muzikantů a zpěváků, úředníků a vojenských hodnostářů.

Ve velkých skupinových portrétech, jako je např. zmíněná Oslava důstojníku Svatoadrianského cechu, Hals dokázal zachytit každý znak jiným způsobem. Tváře nejsou idealizované, jsou jasně odlišitelné a v jejich výrazech lze spatřit i osobnost jejich nositelů. Na rozdíl od Rembrandta, který ve svých obrazech používal spíše zlatavé světlo, dával Hals přednost dennímu světlu nebo spíše stříbřitým tónům. Jeho pozdější styl kombinoval Rembrandtovu robustnost a šířku s dramatičností pohybu. V letech 1620 až 1640 Hals vytvářel především dvojité portréty párů na oddělených plátnech, jako byly např. portréty manželů Jacoba Pietersze Olycana a jeho ženy Aletty Hanemans, Josepha Coymanse a jeho manželky Dorothei Berck anebo samotné portréty Jaspera van Schadeho a jeho ženy. Halsovy obrazy se vyznačovaly také prudkými tahy štětce, každý byl jasně viditelný jako samostatná část.

V pozdější tvorbě se Hals omezil na tmavší barvy, což mohlo souviset s jeho tehdejší finanční situací. Tmavé pigmenty byly totiž o dost levnější než karmíny a mořidla. Změny provázejí i jeho postavy, které se zdají více zamyšlené než postavy v dílech ranějších. Jeho tahy štětcem se také stávaly volnější a nezabýval se tak detaily jako v předchozí tvorbě. Tuto změnu můžeme vidět např. na obraze Regenti nemocnice Sv. Elizabethy z roku 1641. Hals jako portrétista se snaží vyhledávat charakter každé malované osobnosti a přenáší ji na plátno. Tato vlastnost je demonstrována i jeho typy úsměvů od jemně ironického, jak můžeme vidět na portrétu Jaspera van Schadeho či obrazu Smějící se kavalír, až po lehce přihlouplý úsměv Malle Babbe.

Za svůj život stihl Hals namalovat nesčetně obrazů a podle Seymoura Sliva mu lze připsat na dalších 200 děl, jejichž autor není identifikován. Halsovo dílo nám zanechává technické mistrovství malby a mnoho pozdějších umělců se jím nechalo inspirovat. Mezi nimi i slavní malíři jako Claude Monet nebo Édouard Manet, kteří neváhali navštívit Haarlem jen kvůli tomu, aby mohli detailně studovat Halsovy obrazy. Hals ovlivnil i svého bratra Dircka Halse; ten se tematicky zaměřil především na plesové scény. Franse Halse následovalo také pět jeho synů a většina se stala stejně jako on převážně portrétisty. Frans Hals měl i skvělé žáky, mezi které se řadí Philips Wouwerman, Adriaen Brouwer, Pieter Gerritsz van Roestraten nebo Adriaen van Ostade.

Po smrti Franse Halse upadlo jeho dílo v zapomnění. Znovu je objevil ve druhé polovině 19. století francouzský kritik umění Théophile Thore-Bürger.

Významní žáci

Halsovou malbou se inspiroval impresionista Édouard Manet.

Galerie

  • Jacobus Zaffius
    Jacobus Zaffius
  • Cikánka
    Cikánka
  • Veselý piják
    Veselý piják
  • Smějící se dítě
    Smějící se dítě
  • Smějící se kavalír
    Smějící se kavalír
  • Portrét René Descarta
    Portrét René Descarta
  • Portrét muže
    Portrét muže
  • Portrét Balthasara Coymanse
    Portrét Balthasara Coymanse
  • Mulat
    Mulat
  • Portrét sedícího důstojníka
    Portrét sedícího důstojníka
  • Malle Babbe
    Malle Babbe
  • Rodinný portrét s deseti osobami
    Rodinný portrét s deseti osobami
  • Portrét muže s lebkou
    Portrét muže s lebkou
  • Oslava důstojníků Svatojiřské gildy
    Oslava důstojníků Svatojiřské gildy
  • Mladý muž s lebkou
    Mladý muž s lebkou
  • Portrét svatebčanů
    Portrét svatebčanů
  • Evangelista Matouš
    Evangelista Matouš
  • Kateřina Hooft se svojí chůvou
    Kateřina Hooft se svojí chůvou

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j ECARTICO. Dostupné online. [cit. 2023-08-03].
  2. ↑ a b c d Union List of Artist Names. 15. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2021-05-22].
  3. ↑ Union List of Artist Names. 15. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2021-05-21].
  4. ↑ Frans Hals Dutch masterpiece stolen for third time [online]. BBC News, 2020-08-27 [cit. 2020-08-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • Ottův slovník naučný, díl X. Heslo Hals Frans.
  • SLIVE, Seymour. Frans Hals. New York; Londýn, 1970–1974.
  • SLIVE, Seymour. Frans Hals (katalog výstavy). Washington; Londýn; Haarlem, 1989.
  • ERFTEMEIJER, Antoon. Frans Hals in het Frans Hals Museum. Amsterodam; Gent, 2004 (nizozemsky, anglicky a francouzsky).
  • SLIVE, Seymour, ed. Frans Hals. Munich: Prestel-Verlag, 1989. 437 s. ISBN 3-7913-1032-1.
  • Frans Hals. Portrét Jaspera Schadeho. Cornelis Jonson van Ceulen. Portrét Jaspera Schadeho a jeho ženy. In: Česká televize [online]. 2. 9. 2012 [cit. 4. 8. 2019]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/kultura/1149262-portret-jaspara-schadeho-a-jeho-zeny#live

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Young Man with a Skull, Frans Hals, National Gallery, London.jpg
Young Man with a Skull, c.1626 Oil on canvas, 92 x 81 cm.
Frans Hals (1582-83–1666) MET DP251935.jpg
This painting was thought to be a self-portrait until 1935. A better copy of the fifteen copies of the lost Self-portrait is in the Indianapolis Museum of Art. The version in the MMA is less dark and the lips are slightly opened.
Frans Hals - Portrait of a Man Holding a Skull.JPG
The man has not been identified, in spite of the coat of arms, but the inscription records that he was 60 years old. The double portrait celebrates the couple’s wealth and status, but the skull and the inscription ‘ITA MORI’ indicate a broader truth. Worldly possessions cannot hide the fact that we are doomed to ‘To Perish Thus’, from living flesh and blood to whitened bones.
Hals Frans - Zaffius, Jacobus Hendricksz - Google Art Project.jpg
Tento objekt je registrovaný v RKDimages, databázi Nizozemského institutu dějin umění, referenčním číslem 10811.
Frans-hals-standbeeld-florapark.JPG
Bronze statue on granite pedastal of Frans Hals in Florapark, Haarlem, erected in 1900.
Frans Hals - Portret van een stel in een landschap - Google Art Project.jpg
Portret van een stel in een landschap, waarschijnlijk Isaac Abrahamsz Massa (1586-1643) en Beatrix van der Laen (1592-1639), Huwelijksportret van Isaac Abrahamsz Massa en Beatrix van der Laen, getrouwd te Haarlem op 25 april 1622. Het paar zit ten voeten uit op een verhoging onder een boom. Links een distel, rechts klimop. Rechts op de achtergrond elegante paren wandelend in een tuin met fontein bij een landhuis.
Frans Hals 013.jpg

farewell banquet of the officers of the St George civic guard in Haarlem, for whose headquarters this group portrait was commissioned. The colonel and his three captains are seated at the laid table with their lieutenants, while two ensigns are entering on the right – probably to report that their respective companies are lined up outside.

While the positions of the depicted officers has already been documented in various places at the time the painting was made, their names were only added to a plaque on the frame around 1740, and discrete numbers were written onto the painting for identification. Portraits commemorated persons of importance, therefore the names of servants were only rarely recorded. From today’s perspective, it is to Hals's credit that his representations of the servants are just as full of character as those of the officers.