Frans Sammut

Frans Sammut
Narození	19. listopadu 1945 Żebbuġ
Úmrtí	4. května 2011 (ve věku 65 let) Malta
Alma mater	Univerzita v Perugii Maltská univerzita St Aloysius' College
Povolání	spisovatel
Děti	Mark A. Sammut
Web	www.franssammut.info
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frans Sammut (19. listopadu 1945 Żebbuġ – 4. května 2011^[1]) byl maltský spisovatel a esejista.^[2]

Život

Navštěvoval základní školu v rodném městě Zebbug, později nastoupil pedagogickou střední školu St. Aloysius 'College, St Michael's Teacher Training College, ve studiu pokračoval na Maltské univerzitě, kde získal diplom z teologie) a své vzdělání zakončil na univerzitě v Perugii.

První uznání získal ve druhé polovině 60. let 20. století, kdy se stal spoluzakladatelem Hnutí literární obrody (Moviment Qawmien Letterarju). Později se stal tajemníkem Maltské jazykové akademie (Akkademja tal-Malti). V roce 2010 byl zvolen za člena Mezinárodního napoleonského sdružení.^[3] Svou kariéru ukončil ve školství jako ředitel, přesto v letech 1996-1998 ještě působil jako kulturní poradce maltského předsedy vlády. Byl ženatý s Catherine Cachiovou, se kterou měl dva syny - Marka a Jean-Pierra.

Literární tvorba

Vydal několik děl, mezi jinými i úspěšné romány Il-Gaġġa (Klec), podle kterého byl natočen film Gaġġa z roku 1971 režiséra Maria Philipa Azzopardiho, román Samuraj,^[1] za který Sammut získal Rothmansovu literární cenu^[1]; romány Paceville, který získal literární vyznamenání vlády;^[1] a Il-Holme Maltija (Maltský sen), o kterém literární kritik Norbert Ellul Vincenti napsal, že "v maltské literatuře nemá obdoby."^[4] Bývalý předseda vlády a dramatik Alfred Sant dílo Maltský sen považoval za jeho mistrovské dílo,^[5] a britská autorka a básnířka Marjorie Boultonová ho nazvala kolosálním dílem.

Vydal také sbírky povídek: Labirint (Labyrint), Newby (Roční období), a Ħrejjef Żminijietna (Pověsti našich časů).

Výběr z jeho literatury faktu je Ir-Rivoluzzjoni Franċiża: il-Ġrajja u t-Tifsira (Francouzská revoluce: Její historie a význam), Bonaparte f'Malta (Bonaparte na Maltě), jehož francouzský překlad, Bonaparte à Malta, byl vydán v roce 2008, a On The Da Vinci Code (O díle Da Vinciho kód) (2006), dvojjazyčný (anglický a maltský) výklad mezinárodního bestselleru. Kromě toho byl editorem lexikonu (Lexicon) Mikiela Antona Vassalliho. Vassalli († 1829) je považován za otce maltského jazyka. V roce 2006 byl vydán jeho překlad Vassaliho díla Motti, Aforismi e Proverbii Maltesi pod názvem Għajdun il-Għaqal, Kliem il-Għerf u Qwiel Maltin (Maltské poučení, aforismy a přísloví). Jeho překlad díla Il-Holme Maltija do esperanta (La malta Revo) představoval Maltu ve sbírce klasických literárních děl, kterou v roce 2007 publikovalo newyorské vydavatelství Mondial Books. V roce 2008 byl jeho román Il-Gaġġa vydán popáté. V následujícím roce představil revoluční reinterpretaci básně Pietro Caxara "Xidew il-qada" (známou také jako "Il-Kantilena"), což je nejstarší dokument v maltštině.

Překládal také významné divadelní hry: Racinovu Faidru (1978) a hru Maxima Gorkého Na dně (The Lower Depths). Obě hry byly uvedeny v divadle Manoel v režii básníka Maria Azzopardiho.^[6] Bývalý rektor Maltské univerzity, profesor filozofie a přední maltský intelektuál Peter Serracino Inglott řekl:

Sammutovo výjimečné nadání spočívá v jeho voltairovské schopnosti nasadit historické postavě jakousi karnevalovou masku a přistupovat k ní s přehnanou ironií. Čtenář tak může pozorovat i skrytou tvář postav, na které se většinou díváme s absolutní vážností. Jako komplic se usmívá nad jejich pochybnostmi, omyly a výmluvami. Zachytit stylistický posun od historického vyprávění k fikci je asi nejtěžším úkolem pro každého Sammutova překladatele.

—Peter Serracino Inglott^[7], Times of Malta

Poslední slova

Známými se stala i jeho poslední slova: S mou ženou jsme měli jet do Jeruzaléma, ale, jak se zdá, plány se změnily. Odcházím do Jeruzaléma nebeského.^[8]

Bibliografie

• Labirint u Stejjer ohra, 1968
• Il-Gaġġa, 1971
• Logħba bejn Erbgħa, 1972
• Samuraj, 1975
• Kristu fil-Poeżija Maltija 1913-1973, 1977
• Fedra, 1978
• Il-Qtil fi Sqaq il-Horr, 1979
• Il-Process Vassalli, 1980
• Il-Mixja tal-Haddiem lejn il-Ħelsien, 1982
• Ir-Rivoluzzjoni Franciza: il-Ġrajja u t-Tifsira, 1989
• Paceville, 1991
• Letteratura, 1992
• Il-Holma Maltija, 1994, 2012
• Bonaparti f'Malta, 1997
• Newbiet, 1998
• Ħrejjef Żminijietna, 2000
• Dun Gorg: Il-bniedem tal-poplach, 2001
• Ġrajjet Ħaż-Żebbuġ, 2001
• Lexicon, 2002
• Għala Le għall-UE, 2003
• Harsa mill-qrib lejn ħajjet San Filep u l-Kult tiegħu, 2004
• Ġrajjet it-Tagħlim f'Malta, Vol. 1, 2004 (2014)
• On The Da Vinci Code / Dwar The Da Vinci Code, 2006
• Għajdun il-Għaqal, Kliem il-Għerf u Qwiel Maltin, 2006
• I Giovanniti: La Storia dei Cavalieri di Malta [The History of the Knights of Malta] (history) 2006, published in 2015 (Bonfirraro Editore, Italy)^[9]
• Alfred Sant: Il-Viżjoni għall-Bidla, 2008

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frans Sammut na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Frans Sammut na Wikimedia Commons
• Www.franssammut.info
• Nekrolog v deníku Times of Malta