Franta Župan
| Franta Župan | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | František Procházka |
| Narození | 23. května 1858 Běštín  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 13. ledna 1929 (ve věku 70 let) Kolín  Československo |
| Povolání | spisovatel |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Franta Župan (vl. jménem František Procházka[1]) (23. května 1858 Běštín[2] – 13. ledna 1929 Kolín) byl český učitel a spisovatel.
Život
Do školy chodil v Hostomicích. Gymnázium absolvoval v Berouně a poté vystudoval zeměpis a dějepis na filozofické fakultě v Praze. Jako vystudovaný učitel pobýval v letech 1884–1885 v Bulharsku jako učitel v rodině hraběte Rudolfa Thurn-Taxise. Od roku 1886 byl profesorem na českých středních školách v Praze, Olomouci, Třebíči (Gymnázium Třebíč, 1877/78[1]), Brně, Novém Městě na Moravě a nejdéle v Kolíně (1901–1917).
Během studia na filozofické fakultě získal svůj literární pseudonym. Přispíval tehdy také do humoristického časopisu Švanda dudák, který redigoval o čtyři roky starší Ignát Herrmann. Na jedno z Herrmannových upozornění, že nepodepsal svůj příspěvek, prý František Procházka odpověděl: „Dejte jakékoli jméno!“
Literární dílo
- Miroslava z Lestkova (1879) – historická povídka na motivy podbrdské pověsti
- Vzpomínky z přírody do roku 1881 – povídky o zvířatech
- Z Přeslavského dvora – historická práce z bulharských dějin
- Humoresky (1885) – povídky o zvířatech
- Jednoroční vojna (1888) – povídky o zvířatech
- čtyřdílný román Pepánek nezdara (1888) – vrcholné dílo, soubor příběhů o Pepánkovi, jeho malém bratříčkovi Vojtíškovi a jejich venkovských kamarádech, sledování života dospělých s kritickou ironií, kniha byla zfilmována v režii Přemysla Pražského v roce 1923[3][1]
- III. Lojzík vychovatelem (1918) Dostupné online
- Vzpomínky (1893), Dle přírody (1894), Z různých pamětí (1894) – sbírky z příspěvků do časopisů
- bajky Po stopě pravdy – sbírka z příspěvků do Herrmannova Švandy dudáka
- Vpád
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 33.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Pepánek Nezdara [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Franta Župan na Wikimedia Commons 
Autor Franta Župan ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Franta Župan
- Digitalizovaná díla Franty Župana v digitální knihovně Kramerius NK ČR.
- Franta Župan v Lexikonu české literatury Ústavu pro českou literaturu AV ČR
- https://web.archive.org/web/20090726070254/http://www.obecbestin.cz/rodaci.htm
- http://www.rozhlas.cz/brno/upozornujeme/_zprava/416436[nedostupný zdroj]
- http://neviditelnypes.lidovky.cz/p_kultura.asp?c=A090513_115510_p_kultura_wag
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary
(1867-1918)House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Franta Župan
Autor: Czeva, Licence: CC BY-SA 3.0
Pamětní deska na domě čp. 47 v obci Běštín, okres Beroun, kde se narodil profesor a spisovatel František Procházka.