František Antonín Špork

František Antonín Špork
Rytina hraběte F. A. Šporka z roku 1735
Rytina hraběte F. A. Šporka z roku 1735
Narození9. března 1662
Lysá nad Labem
České královstvíČeské království České království
Úmrtí30. března 1738 (ve věku 76 let)
Lysá nad Labem
České královstvíČeské království České království
Místo pohřbeníKuks
Národnostněmecká
Povoláníspisovatel a mecenáš
DětiAnna Kateřina Šporková
Eleonora Franziska von Sporck
RodičeJan Špork
RodŠporkové
PříbuzníFrantiška Anna Swéerts-Sporck a Jan František Kristián Swéerts-Sporck (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Antonín hrabě Špork (9. března 1662 Lysá nad Labem30. března 1738 Lysá nad Labem[1]) byl český šlechtic německého původu, skutečný tajný rada, komoří a český místodržící, mecenáš umění.

Životopis

Rodina

Jeho otec Johann von Sporck pocházel z chudých selských poměrů v obci Westerloh v okolí Paderbornu ve Vestfálsku. Jako mladý vstoupil do armády. Po boku svého bratra roku 1620 bojoval nejprve v bitvě na Bílé hoře proti oddílům českých povstalců. V habsburské císařské armádě se vyznamenal až během bojů proti Turkům. Za to byl povýšen do šlechtického stavu s titulem říšský hrabě a odměněn statky v Čechách. Přikoupil panství Lysá nad Labem, sousední panství a postupně další statky. František Antonín byl pánem Konojed, Choustníkova Hradiště a Heřmanic.

Podobizna od Petra Brandla nacházející se na zámku ve Frýdlantu

František Antonín se dvakrát oženil, podruhé v roce 1686 s dvacetiletou Franziskou Apollonií rozenou von Swéerts zu Reist (1667–1726), příslušnicí slezské šlechty původem z Bruselu. Ze šťastného manželství se narodily tři děti: dcery Eleonora Františka (1687–1717) a Anna Kateřina (1689–1754) a syn Jan František Antonín Josef Adam (narozen 1699), který však zemřel ve věku necelých dvou měsíců. V roce 1718 hrabě Špork přijal za vlastního manžela své dcery Anny Kateřiny Franze von Swéerts zu Reist, který se stal dědicem šporkovského majetku a nositelem rodového jména Swéerts-Sporck.

Příbuzenstvo
otecJan Špork
matkaEleonora Marie Kateřina von Fineke
bratrFerdinand Leopold Špork
sestraMarie Sabina Šporková
sestraAnna Kateřina Šporková
dceraMarie Eleonora Františka Šporková

Studia

František Antonín vystudoval jezuitské gymnáziumKutné Hoře, kde pro svou neposlušnou a svobodomyslnou povahu získal k jezuitům celoživotní averzi. Ve studiu jako třináctiletý pokračoval do Prahy na univerzitu. Po ní vykonal kavalírskou cestu po Evropě, navštívil postupně Itálii, Francii, Holandsko a Německo.

Publikační činnost

Hrabě František Antonín Špork vystupoval jako ostrý kritik společenských a náboženských poměrů monarchie a jako zastánce myšlenek náboženské tolerance, stoupenec jansenismu a svobodných zednářů. Na podporu těchto myšlenkových proudů vydával knihy ve své tajné soukromé tiskárně. Vyzrazení tiskárny v Lysé nad Labem nezůstalo bez následků. Dlouhý, pětiletý soudní proces vyvrcholil roku 1729 konfiskací knihovny (12 naložených vozů) a obžalobou z kacířství. Knihy se pokusil uschovat v Konojedech, vojáci je však našli i tam. Vyšetřovatelem byl z vůle biskupaHradci Králové známý Antonín Koniáš.[2] Díky vlivným přátelům Špork vyvázl jen s vysokou pokutou.[3]

Matyáš Bernard Braun: socha hraběte Františka Antonína Šporka z parku u zámku Valeč

Mecenášství

V Kuksu vybudoval a finančně zajistil špitál pro sto chudých lidí a válečných vysloužilců, rozmnožil peněžní fondy vojenské invalidovny v Karlíně, u pražských trinitářů složil kapitál, jehož úroky šly na vykupování křesťanských zajatců a vyplácení pražských dlužníků. Na lyském panství zřídil špitál pro 24 chovanců, zámek v Konojedech přestavěl na špitál pro 50 osob.

Výtvarné umění

Špork pak proslul zejména jako mecenáš významných umělců (především sochaře Matyáše Bernarda Brauna a rytce Michaela Rentze). Jeho jméno je trvale spojeno s vybudováním lázní a velkolepého špitálu pro invalidy v Kuksu, areálu zámku v Lysé nad Labem či nedalekého Bon Reposu.[4] Pro augustiniány vystavěl klášter v Lysé, zničený za husitských válek, do Choustníkova Hradiště uvedl řád celestýnek řehole sv. Augustýna. Na vrchu Vysoká u Suchdola v okrese Kutná Hora postavil letohrádek Belveder s osmibokou kaplí sv. Jana Křtitele, přestavěl a vybavil kostel ve Valkeřicích. Novému Městu pražskému věnoval ke kostelu sv. Štěpána morový sloup, do nového kostela sv. Voršily koupil u malíře Lišky obraz hlavního oltáře.

Hudba

Zaplatil vydání kancionálu Slavíček rájský (1719), který sestavil Jan Josef Božan. Hrabě Špork byl jedním z prvních, kdo do českých zemí uvedli lesní roh, čímž položil základy české hudební školy na tento nástroj. Jeho zásluhou také do Čech přicházeli velcí zahraniční hudební mistři. Na jeho pozvání například Antonio Vivaldi se svým souborem opakovaně účinkoval ve Šporkově pražském operním divadle, poprvé roku 1730, kde zaznělo celkem šest Vivaldiho oper, z toho dvě premiéry komponované pro Prahu (jsou zde uvedeny tučným písmem), které zřejmě řídil sám autor: Argippo (RV 697), Farnace (RV 711-C), obě v roce 1730, Alvilda, regina de' Goti (RV 696/nclass. RV Anh. 88, v roce 1731), Doriclea (RV 708/RV 706-E, 1732), Dorilla in Tempe (RV 709-B, 1732). Svou hudbu mu z Lipska zasílal i Johann Sebastian Bach.

Medaile

Nebylo neobvyklé nechat se během života i několikrát portrétovat, ale jen velmi výjimečně si soukromník nechal zhotovit více než jednu medaili. To platí i pro české mincovní pány, kteří měli právo razit vlastní mince. O to více vystupuje postava hraběte Šporka, kterého jeho deset medailí řadí k zcela výjimečným milovníkům medailí jako byli v Římě princové Pavel Orsini či Livio Odeschalchi.

Ostatní

Do Čech uvedl parforsní hony a založil dva řády - lovecký svatého Huberta[5] a Orla s křížem.

Smrt

Zemřel 30. března 1738 na zámku v Lysé nad Labem a byl pohřben v Kuksu.[6] Záhy po jeho smrti se přihlásilo několik Židů se směnkou na 300 000 zlatých. Až po zdlouhavém soudním líčení se prokázala směnka jako falešná a jen díky přímluvě pozůstalých nebyli podvodníci popraveni.[2]

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  2. a b SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6: REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. 
  3. Písňovou částí Šporkovy tiskařské produkce se zabýval Stanislav Bohadlo: Sporckovské „árie“ jako obecná nota z Bon Repos a z lázní Kuks, Oftis ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Univerzity Hradec Králové, Ústí nad Orlicí - Hradec Králové 2012. (on-line recenze díla)
  4. O zámku Bon Repos např. viz VYTLAČIL, Lukáš: Sporckovská výzdoba zámku Bon Repos. Hláska roč. 25, č. 3, 2014, s. 45. (dostupné on-line)
  5. KLEISNER, Tomáš. Emblematický výklad lovecké medaile hraběte Šporka. Pictura verba cupit. 2006, s. 291–293. Dostupné online. 
  6. BARTOŠ, Adam B. Díl šestý: Muzeum ukázalo rakve s kostrami šlechtické rodiny. iDNES.cz [online]. [cit. 2022-02-06]. Dostupné online. 

Literatura

  • BOHADLO, Stanislav: Sporckovské „árie“ jako obecná nota z Bon Repos a z lázní Kuks, Oftis ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Univerzity Hradec Králové, Ústí nad Orlicí–Hradec Králové, 2012. ISBN 978-80-7405-183-8. (recenze díla dostupná on-line zde)
  • HAUBELT, Josef. České osvícenství. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. S. 96–114. 
  • HRDINA, Antonín Ignác. Kacířský proces s hrabětem F. A. Šporkem v právně-historickém a teologickém kontextu. 1. vyd. Brno: The European Society for History of Law, 2011. 422 s. ISBN 978-80-904522-9-9. 
  • PREISS, Pavel. František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách. 2. rozš. a přeprac.. vyd. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2003. 600 s. ISBN 80-7185-573-1. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Deleatur.svg
Deleatur - korektorská značka označující požadavek na vymazání písmenka.

Domnívám se, že samotný symbol není chráněn, neboť je to mezinárodně známý korektorský symbol.

Obrázek jako takový jsem dělal já sám.
Wermuth František Antonín Špork av.jpg
Autor: Christian Wermuth , Licence: CC BY-SA 4.0
Christián Wermuth medaile Františka Antonína Šporka avers
Medaile Šporka narození syna 1699 avers.tif
Autor: Matejpavel1, Licence: CC0
Medaile hraběte Šporka na narození syna roku 1699 avers. Nápis TRINVM PERFECTIVM DEVOTIO+ TERTIA REDDIT
Wermuth medaile Františka Antonína Šporka 1730 av.jpg
Autor: Matejpavel1, Licence: CC BY-SA 4.0
Christián Wermuth medaile Františka Antonína Šporka 1730 avers
Wermuth 1730 Špork Herkomman medaile av.jpg
Autor: Matejpavel1, Licence: CC0
Christián Wermuth medaile hraběte Šporka na Zvykomila avers 1730
Wermuth medaile Františka Antonína Šporka 1726 rv.jpg
Autor: Matejpavel1, Licence: CC BY-SA 4.0
Christián Wermuth medaile Františka Antonína Šporka 1726 avers
Wermuth 1731 Sporck medal Herkoman.jpg
Autor: Matejpavel1, Licence: CC BY-SA 4.0
posměšná medaile hraběte Šporka na Herkomana - Zvykomila od Christiána Wermutha, 1731
Sporck01.jpg
Portrét hraběte Františka Antonína Šporka, rytina E. J. Haase
Medaile Šporka narození syna 1699 revers.tif
Autor: Matejpavel1, Licence: CC0
Medaile hraběte Šporka na narození syna roku 1699 revers. Nápis HANC. DEVS. ACCEPTET. PIETATEM. TRINVS. ET. VN9
Špork Vysoká 1697.jpg
Autor: Matejpavel1, Licence: CC BY-SA 4.0
medaile Františka Antonína Šporka k posvěcení kaple sv. Jana Křtitele na Vysoké
Spork medal 1723 rv.jpg
Autor: Grosskuert, Licence: Attribution
Medal of Count Spork
Wermuth František Antonín Špork rv.jpg
Autor: Matejpavel1, Licence: CC BY-SA 4.0
Christián Wermuth medaile Františka Antonína Šporka revers
Wermuth 1730 Špork Herkomman rv.jpg
Autor: Matejpavel1, Licence: CC0
Christián Wermuth medaile hraběte Šporka na Zvykomila 1730 revers
Spork medal 1723 av.jpg
Autor: Grosskuert, Licence: Attribution
Medal of Count Spork
Wermuth medaile Františka Antonína Šporka 1730 rv.jpg
Autor: Matejpavel1, Licence: CC BY-SA 4.0
Christián Wermuth medaile Františka Antonína Šporka 1730 revers
Braun Špork Valeč.jpg
Autor: Matyáš Bernard Braun, Licence: CC0
Matyáš Bernard Braun socha hraběte Františka Antonína Šporka