František Dvorský

PhDr. František Dvorský
PhDr. František Dvorský
PhDr. František Dvorský
Narození25. září 1846
Strážnice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí3. listopadu 1917 (ve věku 71 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
NárodnostČeši
Povoláníspisovatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Dvorský (25. září 1846, Strážnice[1]3. listopadu 1917, Brno[2]) byl moravský středoškolský profesor, přírodovědec a vlastivědný pracovník.

Biografie

V mládí František Dvorský studoval na gymnáziích ve Strážnici,[3] Kroměříži a Litomyšli. Dva roky pak byl zapsaný jako privatista (externí student) na teologické fakultě v Olomouci, odkud přešel na filozofickou fakultu vídeňské univerzity.[4] Na vídeňské univerzitě působil ve spolku českých akademiků Morava.[5]

Jako učitel poté působil v několika školách na Moravě (mezi lety 1864 a 1867), následně pak působil jako vychovatel v Bílkově ústavu, po roce 1870 pak suploval na gymnáziu v Uherském Hradišti a v roce 1871 pak začal učit na gymnáziu v Uničově.

Dne 27. září 1873 se v Boskovicích oženil s Kateřinou Luňáčkovou (*1851–1852)[6]

V roce 1875 pak přešel na dvojjazyčné státní gymnázium v Třebíči, kde pracoval mezi lety 1875 a 1886.[7]

V roce 1886 pak František Dvorský přešel do Brna, kde začal učit na 2. českém státním gymnáziu, od roku 1895 pak byl členem muzejní sekce Moravského hospodářského spolku a v roce 1896 se stal konzervátorem mineralogické sbírky Františkova muzea (pozdější Moravské zemské muzeum). Roku 1898 se začal starat také o prehistorické sbírky v témže muzeu.[5]

Zemřel v Brně, jako příčina úmrtí byla udána stařecká slabost (Altersschwäche).[2]

Dílo

V Třebíči se František Dvorský začal věnovat mineralogii, setkal se s hospodářským radou třebíčského velkostatku A. Hanischem, kdy společně podnikali výzkumné mineralogické cesty po okolí Třebíče. Ve spolupráci s vídeňským geologem Franzem Eduardem Suessem zmapovali geologické podloží západní Moravy. Nedaleko Kožichovic nalezl tzv. zelené sklo, po posouzení bylo zjištěno, že je to tzv. moldavit (vltavín). Později sepsal o původu moldavitů několik prací.[5]

Od roku 1897 začal působit jako redaktor Vlastivědy moravské.[8] Je autorem knih Třebický okres a Náměšťský okres.[9] V roce 1899 odešel do důchodu.[5]

Jako přírodovědec se zajímal zejména o mineralogii. Na Moravě bylo jeho zásluhou objeveno několik nových nalezišť nerostů. Později působil ve Františkově muzeu v Brně. Dnes jeho sbírky spravuje Moravské zemské muzeum.[8] U Rokytnice nad Rokytnou pod zámkem Sádek založil grafitový důl.[4]

Knižní vydání

  • O vltavínech moravských (Nový příspěvek k řešení otázky vltavínů; nákladem vlastním, kol. r. 1900)
  • Vlastivěda moravská. I, Země a lid. Díl 1, Přírodní poměry Moravy (V Brně, Nákladem Musejního spolku, 1897)[p 1]
  • Vlastivěda moravská. I, Země a lid. Díl III všeobecné části, Dějiny Moravy od nejstarších dob až do r. 1848 (V Brně, nákladem Musejního spolku, 1899-1914)
  • Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl II [i.e. IV] místopisu, Jihlavský kraj. Čís. 66, Třebický okres (V Brně, Musejní spolek, 1906)
  • O starožitném panském rodě Benešoviců. Čásť I, O Benešovicích - vyjímaje rod pánů z Kravař (V Brně, Musejní spolek, 1907)
  • Vlastivěda moravská. II., Místopis Moravy. Díl VI. Místopisu, Znojemský kraj. Čís. 45., Náměšťský okres (V Brně, nákladem Musejního spolku v Brně, 1908)
  • O starožitném panském rodě Benešoviců. Čásť II, O rodě pánů z Kravař (V Brně, Musejní spolek, 1910)
  • Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl II místopisu, Hradištský kraj. Čís. 59, Strážnický okres (V Brně, Musejní spolek, 1914)
  • Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl VI místopisu, Znojemský kraj. Čís. 42, Hrotovský okres (V Brně, Musejní spolek, 1916)

Posmrtná vydání

  • Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl VI. místopisu, Znojemský kraj. Čís. 45, Náměšťský okres (Brno, GARN, 2008)[7]
  • Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl II. místopisu, Jihlavský kraj. Čís. 66, Třebický okres (Brno, GARN, 2008)[7]
  • Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl VI. místopisu, Znojemský kraj. Hrotovský okres (Brno, GARN, 2008)

Posmrtné pocty

Jméno Františka Dvorského nese několik ulic moravských měst: Brna-Štýřic,[10] Třebíče-Boroviny[11] a Strážnice.[12][13]

Odkazy

Poznámky

  1. Některé části Vlastivědy moravské napsali jiní autoři, František Dvorský byl z velké části jejich odpovědným redaktorem.

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 10. 
  4. a b Jubileum. Moravská Orlice. 25.9.1916, roč. 54, čís. 218, s. 3. Dostupné online [cit. 2016-09-25]. ISSN 1803-117X. (česky) 
  5. a b c d VLAŠIMSKÝ, Pavel. DVORSKÝ František 25.9.1846-3.11.1917 [online]. Historický ústav AV ČR [cit. 2019-06-22]. Dostupné online. 
  6. Matrika oddaných, Boskovice, 1870-1912, snímek 30
  7. a b c Významní přírodovědci Třebíčska [online]. Třebíč: Městský úřad Třebíč [cit. 2020-01-07]. Dostupné online. 
  8. a b BAZALOVÁ, Eva. Kalendárium osobností Třebíčska 2002 [online]. Třebíč: Městská knihovna v Třebíči, rev. 2002-06-21 [cit. 2009-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-07. 
  9. VÝZNAMNÍ PŘÍRODOVĚDCI TŘEBÍČSKA [online]. Třebíč: Město Třebíč [cit. 2019-06-08]. Dostupné online. 
  10. FLODROVÁ, Milena. Brněnské ulice a vývoj jejich názvů od 13. století po dnešek [online]. Brno: Magistrát města Brna [cit. 2009-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-25. 
  11. Aplikace „Původ ulic“ na GISu města Třebíče[nedostupný zdroj]
  12. Číselník ulic města Strážnice
  13. Osobnosti města Strážnice. www.straznice-mesto.cz [online]. [cit. 2009-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-25. 

Literatura

  • KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 1065 s. ISBN 80-7106-252-9. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austria-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
František Dvorský.jpg
František Dvorský