František Fajtl

František Fajtl
Generálporučík František Fajtl
Generálporučík František Fajtl
Narození20. srpna 1912
Donín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. října 2006 (ve věku 94 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
NárodnostČeši
Vojenská kariéra
HodnostGenerálporučík[1][2]
Doba služby19331949
SloužilFlag of the Czech Republic.svg Československo
SložkaGreater coat of arms of Czechoslovakia (1918-1938 and 1945-1961).svg Československá armáda
JednotkaRoyal Air Force
VálkyDruhá světová válka
VyznamenáníŘád Bílého lva za vítězství řbl

4x Československý válečný kříž 1939 čvk
Záslužný letecký kříž United Kingdom Distinguished Flying Cross ribbon.svg
Řád Slovenského národního povstání Order of the Slovak National Uprising 1 kl.png I. třídy
Řád rumunské koruny řrk 4. třídy
Řád čestné legie řčl 5. třídy
Řád Milana Rastislava Štefánika řmrš 3. třídy
Řád Bílého lva řbl 3. třídy

Kříž obrany státu ministra obrany České republiky kosmv
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Generálporučík František Fajtl (20. srpna 1912 Donín[3]4. října 2006 Praha) byl československý stíhací pilot bojující za druhé světové války v řadách Royal Air Force a od roku 1944 v československých leteckých jednotkách nasazených proti nacistickému Německu v Slovenském národním povstání a Bitvě o Ostravu.

František Fajtl je nositelem nejvyššího státního vyznamenání České republiky, Řádu Bílého lva, Řádu Milana Rastislava Štefánika a britského Distinguished Flying Cross. V anketě Největší Čech, kterou Česká televize uspořádala v roce 2005, se umístil na 91. místě. V květnu 2008 mu byla na rodném domě odhalena pamětní deska.[4] Po Fajtlovi je pojmenováno letiště ve Slaném, obchodní akademie v Lounech[4] a Základní a Mateřská škola v Praze 9 Letňanech.

Životopis

Narodil se 20. srpna 1912 v Doníně na Lounsku v domě čp. 70. Jeho otcem byl zedník František Fajtl, matkou Marie Fajtlová, svob. Prošková, spolu měli ještě dvě dcery Antonii (nar. 1908) a Annu (nar. 1910). Obecnou školu navštěvoval mladý František ve Vrbně nad Lesy, měšťanskou školu pak navštěvoval v Peruci a poslední rok v Lounech. Po dokončení základního vzdělání nastoupil v září 1928 na studia na Českou obchodní akademii v Teplicích, kde ho vyučoval mj. i Volfgang Jankovec, jenž za okupace působil v českém domácím odboji. Ve stejném ročníku teplické akademie jako Fajtl studovali i další dva pozdější váleční letci – Antonín Zimmer a Pavel Kohn. Spolu s nimi Fajtl 24. června 1932 úspěšně složil maturitní zkoušku. Následoval povinný odvod k výkonu základní vojenské služby.

Základní vojenskou službu vykonal František Fajtl u pěchotních vojsk. 1. října 1932 narukoval k mosteckému 9. pěšímu pluku Karla Havlíčka Borovského, odkud byl poslán do Školy na důstojníky pěšího vojska v záloze u vršovické 1. divize. Shodou okolností tam vojínu-frekventantovi Fajtlovi dělal velitele světnice četař-aspirant Alois Kříž, jenž později, za dob okupace, kolaboroval s nacistickým režimem, za což byl po válce popraven. Důstojnickou školu dokončil František Fajtl s prospěchem „velmi dobrý“ jako 38. nejlepší z 192 frekventantů. Pak působil nejprve u východoslovenského 11. horského praporu v Bardejově, poté u 4. horského pěšího pluku v Sabinově. Přišla i první povýšení, základní vojenskou službu 16. září 1933 končil již v hodnosti četaře-aspiranta.

Ke konci základní vojenské služby se rozhodl pro kariéru vojáka z povolání. Dne 1. září 1933 byl přijat na Vojenskou akademii, první rok absolvoval v Hranicích, druhý rok na leteckém učilišti v Prostějově. Maďarský jazyk Františka Fajtla v hranické akademii učil major Ludvík Svoboda, Fajtlovým učitelem letecké navigace v Prostějově byl škpt. let. Jan Pernikář, později také působící v RAF. V Prostějově Fajtl také poprvé vzlétl, bylo to 29. srpna 1934 na dvouplošníku Letov Š-218.31 s rtm. Antonínem Hamplem.

V létě 1939 odešel do Polska, bojoval ve Francii a od roku 1940 ve Velké Británii. Je jedním z několika desítek Čechoslováků, kteří aktivně bojovali ve slavné bitvě o Británii. Působil jako stíhací pilot bojující za druhé světové války v řadách Royal Air Force. V květnu 1942 byl sestřelen nad severní Francií, poblíž městečka Hardifort u St. Omer. Přes Vichistickou Francii a Španělsko se vrátil zpět na britské ostrovy. Po návratu působil na britské letecké základně na Orknejích. Od podzimu 1943 byl velitelem československé 313. stíhací perutě.[4] Od roku 1944 působil v leteckých jednotkách v SSSR proti nacistickému Německu. V roce 1944 se účastnil Slovenského národního povstání.[4] V roce 1945 přistál na letišti Kbely. Po komunistickém převratu byl propuštěn z armády, zatčen a bez soudu 1,5 roku vězněn v táboře nucené práce na Mírově.[4] Po propuštění pracoval jako účetní stavebního podniku v Lounech.[4] V roce 1964 byl částečně rehabilitován, plné rehabilitace se dočkal až po pádu komunismu, kdy byl povýšen na generála.[4] Zemřel v Praze 4. října 2006.

František Fajtl je autorem několika autobiografických knih, některé motivy těchto literárních vzpomínek byly využity ve filmu Tmavomodrý svět.[5]

Povýšení

  • 1. ledna 1933 – svobodník
  • 1. května 1933 – desátník
  • 16. září 1933 – četař-aspirant

Jednotky

Československé letectvo

  • 5. pozorovací letka leteckého pluku 2
  • 63. zvědná letka

Armée de l’Air

  • CIC Avord
  • CIC No. 6 Chartres
  • ELD Chartres (18. května 1940 – 27. května 1940)
  • Groupe de Chasse III./9 (27. května 1940 – 6. června 1940)
  • Groupe de Chasse III./7 (6. června 1940 – 17. června 1940)
  • Groupe de Chasse I./6 (17. června 1940 – 20. června 1940)

Royal Air Force

  • 310. československá stíhací peruť (6. srpna 1940 – 17. srpna 1940)
  • No. 6 O.T.U. (17. srpna 1940 – 10. září 1940)
  • 1. stíhací peruť (10. září 1940 – 25. září 1940)
  • 17. stíhací peruť (25. září 1940 – 24. ledna 1941)
  • 17. stíhací peruť (1. dubna 1941 – 27. května 1941)
  • 313. československá stíhací peruť (27. května 1941 – 27. dubna 1942), (velitel A letky: 15. prosince 1941 – 27. dubna 1942)
  • 122. stíhací peruť „Bombay“ (velitel perutě, 27. dubna 1942 – 5. května 1942)
  • československý styčný důstojník u 11. skupiny stíhacího letectva (září 1942)
  • československý styčný důstojník u 10. skupiny stíhacího letectva (2. října 1942 – 15. května 1943)
  • velitel základny v Church Stanton (do 28. června 1943)
  • velitel základny v Skeabre (28. června 1943 – 22. září 1943)
  • velitel základny v Ibsley (22. září 1943 – 24. září 1943)
  • 313. československá stíhací peruť (velitel perutě, 24. září 1943 – 31. ledna 1944)

Vojenské letectvo Rudé armády

  • První samostatná stíhací peruť (1. února 1944 – 22. května 1944), (velitel perutě: 1. února 1944 – 22. května 1944)
  • 128. československá samostatná stíhací letecká peruť (22. května 1944 – 15. června 1944), (velitel perutě : 22. května 1944 – 15. června 1944)
  • 1. československý samostatný stíhací pluk „Zvolenský“ (15. června 1944 – 14. května 1945), (velitel pluku: 15. června 1944 – 14. května 1945)

Typy letadel

Celkový počet vzdušných vítězství

  • 1+3 jistě
  • 1+1 poškozeno

Nejvýznamnější vyznamenání

[6][7]

Dílo

Autobiografie

  • 1944 Letecké povídky, Londýn
  • 1947 Přítel mraků : Českoslovenští stíhači v Británii, Praha, Toužimský a Moravec (2. vydání, 1991, Praha, Toužimský a Moravec, ISBN 80-900137-1-6)
  • 1947 Sestřelen : Z deníku stíhacího letce, Praha, Naše vojsko (10. upravené vydání, 2002, Praha, Ostrov, pod názvem: Sestřelen : drama československého válečného stíhače, který se nevzdal, ISBN 80-86289-24-9)
  • 1974 První doma, Praha, Naše vojsko (2. vydání, 1980, Praha, Naše vojsko)
  • 1980 Vzpomínky na padlé kamarády, Praha, Mladá fronta (2. upravené vydání, 1991, Praha, Horizont, ISBN 80-7012-052-5)
  • 1984 Podruhé doma, Praha, Naše vojsko
  • 1987 Boje a návraty, Praha, Naše vojsko (2. upravené a přepracované vydání, 2000, Praha, Ostrov, pod názvem: Pouta nebes : (Boje a návraty), ISBN 80-86289-05-2)
  • 1991 Létal jsem s třistatřináctkou, Praha, Naše vojsko
  • 1993 Dva údery pod pás, Praha, Dita (ISBN 80-901214-4-6)
  • 1994 Hrdina století: Příběh beznohého válečného stíhače RAF Douglase Badera, Praha, Naše vojsko (1. vydání, 1994, Praha, Naše vojsko, ISBN 80-206-0418-9)
  • 2000 Z Donína do oblak : vzpomínky válečného letce na dětství a mládí, Louny, Městská knihovna Louny (2. vydání, 2008, Praha, Ostrov, ISBN 978-80-86289-60-1)

Autobiografie (audioknihy):

  • 1987 Boje a návraty, Praha, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, čte Jiří Kadlec (2 zvukové desky /16:39:13/ digital, MP3)
  • 1995 První doma, Praha, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, čte Richard Honzovič (1 zvuková deska /12:50:36/ digital)
  • 2013 Sestřelen, Praha, Radioservis, čte Jiří Ornest (1 zvuková deska /3 hod., 55 min./ digital, MP3)

Další dílo (edice):

  • 1985 Vild, Miroslav: Osud byl mým přítelem – zpracováno F. Fajtlem podle rukopisné pozůstalosti, Praha, Naše vojsko (2. vydání, 1988, Praha, Naše vojsko)
  • 1990 Zdráhala, Richard: Válčil jsem v poušti – zpracováno F. Fajtlem podle rukopisné pozůstalosti, Praha, Naše vojsko (ISBN 80-206-0048-5)
  • 1992 Fajtl, František: 50 let od tragické smrti generálmajora in memoriam Aloise Vašátka a českoslovenští letci na západní frontě, Katalog výstavy, Čelákovice 20. června – 6. září 1992, Čelákovice, Městské muzeum
  • 1992 Fajtl, František: Generál nebe – podle vyprávění čs. válečného stíhače Františka Peřiny a jeho manželky Anny, Praha, Naše vojsko (2. upravené vydání – dotisk, 2010, Praha, Ostrov, ISBN 80-86289-22-2)
  • 1997 Fajtl, František: Velel jsem stíhačům – podle pamětí generála Karla Mrázka, Cheb, svět křídel (ISBN 80-85280-47-7)

Překlad:

  • 1993 Van Eyck, Manuel F.: Zemřeli jsme pro Anglii : piloti 310., 312. a 313. československé perutě, kteří bojovali a zemřeli pro Anglii, Praha, Naše vojsko (ISBN 80-206-0321-2)

Účast na veteránských akcích

František Fajtl (první zleva)

Slavnostní odhalení busty prezidenta Dr. E. Beneše v Českém Krumlově

28. května 2004 v 11.00 hod odhalil bustu Edvarda Beneše při příležitosti 120. výročí narození prezidenta Dr. Edvarda Beneše. Slavnostní akt proběhl na nádvoří Hotelu Růže v Českém Krumlově za účasti dalších veteránů 2. světové války (např. gen. František Peřina, plk. JUDr. Lubomír Úlehla, plk. Milan Malý, plk. Ing. Jan Horal, MBE, genmjr. Jiří Hartman, DFC).[8][9]

Návštěva prezidenta Václava Klause v Č. Krumlově a akt položení květin k bustě Dr. E. Beneše

V polovině července roku 2004 navštívil Český Krumlov prezident Václav Klaus při příležitosti jím zaštítěného Mezinárodního hudebního festivalu. Ubytoval se v Hotelu Růže, kde položil k bustě (za přítomnosti F. Fajtla a dalších válečných veteránů) květiny.[10]

Odkazy

Reference

  1. František Fajtl [online]. Armáda České republiky [cit. 2018-08-02]. Dostupné online. 
  2. Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany ČR - AVIS, 2005. ISBN 80-7278-233-9. Kapitola Fajtl František, s. 67–69. 
  3. Index narozených – záznam o narození Františka Fajtla farnost Vrbno nad Lesy
  4. a b c d e f g MARTÍNEK, Jiřín. Rodné domy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2010. 166 s. ISBN 978-80-7376-202-5. Kapitola Donín, s. 65–66. 
  5. http://www.sestka.cz/index.php?clanek=1589
  6. Ministerstvo obrany České republiky, Udělení nových resortních vyznamenání. www.mocr.army.cz [online]. [cit. 2012-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-08. 
  7. Valka.cz, Fajtl, František
  8. Odhalení busty Dr. Edvarda Beneše na nádvoří Hotelu Růže. www.castle.ckrumlov.cz [online]. [cit. 2020-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-09. 
  9. ZAJÍČEK, Zdeněk. Busty T. G. Masaryka a Eduarda Beneše stojí už v Českých Budějovicích. Českokrumlovský deník. 2013-11-03. Dostupné online [cit. 2020-08-23]. 
  10. V Českém Krumlově byl poničen památník Edvarda Beneše. Radio Prague International [online]. Český rozhlas [cit. 2020-05-10]. Dostupné online. (česky) 

Literatura

  • KÝROVÁ, Zuzana: Život generálporučíka Františka Fajtla. Vedoucí práce PhDr. Roman Kodet, Ph.D. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta filozofická. Katedra historických věd, 2015. 64 s. Dostupné online
  • RAJLICH, Jiří. Generál Fajtl : slovem historika, rodiny a objektivem fotografů. Cheb: Svět křídel, 2012. 863 s. ISBN 978-80-87567-12-8. 
  • Šorel, Václav; Kocián, Michal [ilustrace]; Kolmann, Petr [kresby]: Generál Fajtl : unikátní pocta československému hrdinovi, Praha, XYZ, 2013, ISBN 978-80-7388-648-6
  • GÁLIS, Radek. Moje stoleté Československo. České Budějovice: Radek Gális ve spolupráci s nakladatelstvím Eliška Štěpánová - Měsíc ve dne, 2018. ISBN 978-80-907024-8-6.

Externí odkazy

Filmové záznamy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austria-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Order of the partisan star with golden wreath Rib.png
Ribbon of Order of the partisan star with golden wreath
TCH CS Medaile Za chrabrost pred nepritelem (2x) BAR.svg
Stužka: Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem – vyznamenání 2 krat – Československo.
Greater coat of arms of Czechoslovakia (1918-1938 and 1945-1961).svg
Autor: Shazz, Licence: CC-BY-SA-3.0
Znak Československa - veliký s českým nápisem
TCH Rad M-R-Stefanika 3tr BAR.svg
Stužka: Vojenský řád Milana Rastislava Štefánika III. třídy – Česká a Slovenská Federativní Republika (1990-1992).
Order of the Slovak National Uprising 1 kl.png
Планка Чехословацкого ордена Словацкого Национального восстания 1 степени
TCH CS voj med Za zasluhy hvezda ribbon.svg
Stužka: Československá vojenská medaile "Za zásluhy" prvního stupně.
Czechoslovak War Cross 1939-1945 (4x) Bar.png
Stužka: Československý válečný kříž 1939 – vyznamenání 4 krat.
Ro1ocr.gif
Ribbon bar of the Order of the Crown of Romania
TCH CS Vojensky Rad Bileho Lva 2nd (1945) BAR.svg
Stužka: Československý vojenský řád bilého lva "Za vítězství" II. stupně – Československo.
Ribbon - Air Crew Europe Star.png
Autor: Col André Kritzinger, Licence: CC0
The ribbon of the Air Crew Europe Star, a British World War II military campaign medal, 32 millimetres wide with a 4 millimetres wide black band and a 3 millimetres wide yellow band, repeated in reverse order and separated by an 18 millimetres wide light blue band.
CZE Rad Bileho Lva 3 tridy BAR.svg
Stužka:
  • Řád bílého lva III. třídy – Česká republika (od roku 1994);
  • Řád bílého lva III. třídy – Česká a Slovenská Federativní Republika (1990-1992);
  • Řád bílého lva I. třídy – Československo (do roku 1990).
Order of the Red Banner (CSSR) Rib.png
Планка ордена Красного Знамени (ЧССР)
Fajtl.jpg
Autor: Zbynekmduda, Licence: CC BY-SA 3.0
Generálporučík František Fajtl
United Kingdom Distinguished Flying Cross ribbon.svg
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY 3.0
United Kingdom Distinguished Flying Cross ribbon
Order of the Red Star Rib.png
Планка ордена Красной Звезды (ЧССР)
Ribbon - 1939-45 Star.png
Autor: Col André Kritzinger, Licence: CC0
The ribbon of the 1939-45 Star, a British World War II military campaign medal, 32 millimetres wide with equal width bands of Navy blue, Army red and Air Force blue.
CZE State Defence Cross.svg
Stužka: Kříž obrany státu ministra obrany České republiky.
TCH CS voj pametni medaile (SSSR) BAR.svg
Autor: Mboro, Licence: CC0
Stužka: Československá vojenská pamětní medaile se štítkem "SSSR" (Sovětský svaz).
Odhalení busty Beneš.jpg
Autor: Kopal.jiri, Licence: CC BY-SA 4.0
Odhalení busty Beneš. Návštěva prezidenta Václava Klause v Hotelu Růže v Českém Krumlově spojená s aktem položení květin k památníku Edvarda Beneše (červenec 2004).