František Čáda

prof. JUDr. František Čáda
Děkan Právnické fakulty MU
Ve funkci:
1936 – 1937
PředchůdceFrantišek Weyr
NástupceJaroslav Kallab
Ve funkci:
1945 – 1946
PředchůdceRudolf Dominik
NástupceVladimír Vybral

Narození30. května 1895
Praha-Karlín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. října 1975 (ve věku 80 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťBožena Kubíčková
RodičeFrantišek Čáda
DětiHelena Flodrová
Alma materKarlova univerzita
Profesearchivář, pedagog, právník a učitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Čáda (30. května 1895 Praha-Karlín[1]10. října 1975 Brno) byl kodikolog, právní historik a archivář. Působil v Českém zemském archivu, archivu Národního muzea a později jako profesor i děkan Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Stal se autorem mnoha knih pojednávajících o historii práva v Česku i ve střední Evropě.

Život

Po absolvování pražského gymnázia studoval v letech 1914–1918 na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, 13. března roku 1919 získal titul doktora práv.[2] V letech 1917–1921 studoval také na Filozofické fakultě UK[3] a zároveň na Státní škole archivních studií v Praze. Už během těchto studií se vzhledem k finanční situaci rodiny po smrti otce stal pracovníkem Českého zemského archivu, poté archivu Národního muzea a roku 1923 se na pražské právnické fakultě habilitoval pro československé právní dějiny. Roku 1926 ale Prahu opustil a stal se mimořádným, po roce 1933 řádným[4] profesorem středoevropských právních dějin na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.[5]

Byl aktivním členem řady vědeckých společností, např. Královské české společnosti nauk, České akademie věd a umění, spolku Všehrd, Československé akademické společnosti Právník apod. Jako první poválečný děkan se velmi zasloužil o obnovu brněnské právnické fakulty, za statečnost během okupace obdržel Zlatý klíč Kounicových kolejí, kde byl také vězněn,[6] a pamětní medaile za boj za svobodu a za boj proti fašismu.

Po komunistickém převratu však musel z fakulty odejít, nebylo mu umožněno ani pokračovat v přednáškách dějin veřejné správy a statistiky na brněnské filozofické fakultě, a útočiště nakonec našel až v komisi pro soupis a studium rukopisů Československé akademie věd, kde spolupracoval s profesorem římského práva Miroslavem Boháčkem. V roce 1965 prozkoumal v zámecké knihovně kroměřížského zámku jednu z nejstarších liturgických knih dochovaných v českých zemích Kroměřížský sakramentář. Stať o něm napsal spolu s kolegou muzikologem profesorem Františkem Pokorným.[7] Po zbytek produktivního života se tak věnoval kodikologii.[8]

Rodina

František Čáda se narodil jako starší ze dvou dětí profesora filosofie a pedagogiky Františka Čády a Marie, rozené Kastnerové, měl mladší sestru Marii.[9][10]

Archiváři byli kromě něj i další členové rodiny. Dne 2. července 1929 se František Čáda oženil s archivářkou PhDr. Boženou Kubíčkovou (1899–1986), jejich dcera Helena Flodrová (1931–2012), rozená Čádová též vystudovala archivnictví.[4]

Reference

  1. Kniha narozených farnosti při kostele sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2017-05-27]. Matriční záznam o narození a křtu. KAR N 14. Dostupné online. 
  2. Archiv Univerzity Karlovy, fond Matriky Univerzity Karlovy, inv. č. 4, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity IV., strana 1625
  3. V Archivu Univerzity Karlovy, fond Matriky Univerzity Karlovy, doklad o ukončení studia chybí.
  4. a b Kal. prof. JUDr. František Čáda [online]. Brno: Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2013-05-31 [cit. 2014-07-30]. Dostupné online. 
  5. František Čada (1895 – 1975) [online]. Brno: Právnická fakulta Masarykovy univerzity [cit. 2015-04-16]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. František Čáda (1895 – 1975) [online]. Brno: The European Society for History of Law [cit. 2014-07-30]. Dostupné online. 
  7. ČÁDA, František; POKORNÝ, František. Sacramentum Cremsiriense. Studie o rukopisech. 1965, roč. 4, s. 29–48.
  8. ŠUMOVÁ, Martina. František Čáda (1895–1975). Akademický bulletin. 2005, čís. 11. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-08.  Archivováno 8. 8. 2014 na Wayback Machine.
  9. První pobytová přihláška rodiny
  10. Druhá pobytová přihláška rodiny

Literatura

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“