František Čáda

prof. JUDr. František Čáda
Děkan Právnické fakulty MU
Ve funkci: 1936 – 1937
Předchůdce	František Weyr
Nástupce	Jaroslav Kallab
Ve funkci: 1945 – 1946
Předchůdce	Rudolf Dominik
Nástupce	Vladimír Vybral
Narození	30. května 1895 Praha-Karlín Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	10. října 1975 (ve věku 80 let) Brno Československo Československo
Choť	Božena Kubíčková
Rodiče	František Čáda
Děti	Helena Flodrová
Alma mater	Karlova univerzita
Profese	archivář, pedagog, právník a učitel
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

František Čáda (30. května 1895 Praha-Karlín^[1] – 10. října 1975 Brno) byl kodikolog, právní historik a archivář. Působil v Českém zemském archivu, archivu Národního muzea a později jako profesor i děkan Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Stal se autorem mnoha knih pojednávajících o historii práva v Česku i ve střední Evropě.

Život

Po absolvování pražského gymnázia studoval v letech 1914–1918 na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, 13. března roku 1919 získal titul doktora práv.^[2] V letech 1917–1921 studoval také na Filozofické fakultě UK^[3] a zároveň na Státní škole archivních studií v Praze. Už během těchto studií se vzhledem k finanční situaci rodiny po smrti otce stal pracovníkem Českého zemského archivu, poté archivu Národního muzea a roku 1923 se na pražské právnické fakultě habilitoval pro československé právní dějiny. Roku 1926 ale Prahu opustil a stal se mimořádným, po roce 1933 řádným^[4] profesorem středoevropských právních dějin na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.^[5]

Byl aktivním členem řady vědeckých společností, např. Královské české společnosti nauk, České akademie věd a umění, spolku Všehrd, Československé akademické společnosti Právník apod. Jako první poválečný děkan se velmi zasloužil o obnovu brněnské právnické fakulty, za statečnost během okupace obdržel Zlatý klíč Kounicových kolejí, kde byl také vězněn,^[6] a pamětní medaile za boj za svobodu a za boj proti fašismu.

Po komunistickém převratu však musel z fakulty odejít, nebylo mu umožněno ani pokračovat v přednáškách dějin veřejné správy a statistiky na brněnské filozofické fakultě, a útočiště nakonec našel až v komisi pro soupis a studium rukopisů Československé akademie věd, kde spolupracoval s profesorem římského práva Miroslavem Boháčkem. V roce 1965 prozkoumal v zámecké knihovně kroměřížského zámku jednu z nejstarších liturgických knih dochovaných v českých zemích Kroměřížský sakramentář. Stať o něm napsal spolu s kolegou muzikologem profesorem Františkem Pokorným.^[7] Po zbytek produktivního života se tak věnoval kodikologii.^[8]

Rodina

František Čáda se narodil jako starší ze dvou dětí profesora filosofie a pedagogiky Františka Čády a Marie, rozené Kastnerové, měl mladší sestru Marii.^[9][10]

Archiváři byli kromě něj i další členové rodiny. Dne 2. července 1929 se František Čáda oženil s archivářkou PhDr. Boženou Kubíčkovou (1899–1986), jejich dcera Helena Flodrová (1931–2012), rozená Čádová též vystudovala archivnictví.^[4]

Reference

Literatura

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Čáda
• MAREČKOVÁ, Marie. Život a dílo prof. JUDr. Františka Čády. Brno: Masarykova univerzita, 1993. 18 s. ISBN 80-210-0780-X. 
• VOJÁČEK, Ladislav. František Čáda. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 15–19.
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 179. 
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 507–508.